Walter Scott

Walter Scott
Walter Scott
	Raeburnův portrét Waltera Scotta
Narození	15. srpna 1771; Edinburgh, Skotsko, Spojené království
Úmrtí	21. září 1832; Abbotsford, Skotsko, Spojené království
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	Opatství Dryburgh
Povolání	básník, prozaik, romanopisec
Národnost	Skot
Alma mater	Univerzita v Edinburghu
Literární hnutí	romantismus
Významná díla	Srdce Edinburghu,; Ivanhoe,; Nevěsta z Lammermooru,; Quentin Durward
Partnerka	Charlotte Carpenterová (Charpentierová)
Rodiče	Walter Scott a Anne Rutherford
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	citáty na Wikicitátech
	Plné texty děl na Projektu Gutenberg
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Walter Scott, 1. baronet (15. srpna 1771, Edinburgh – 21. září 1832, Abbotsford) byl skotský básník, prozaik, romanopisec a sběratel skotských balad, představitel romantismu. Je považován za zakladatele historického románu. Jeho historické romány jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších anglických vůbec, protože ovlivnily tvorbu několika generací a byly velmi populární.

Život

Pocházel z právnické rodiny. V mládí onemocněl dětskou obrnou a ochrnul na jednu nohu. Dětství prožil u svého dědečka na skotsko-anglickém pomezí, kde si velmi oblíbil pohádky a lidovou slovesnost. V roce 1792 absolvoval práva na edinburské univerzitě, stal se právníkem a v letech 1806-1830 byl úředníkem nejvyššího soudu v Edinburghu. Roku 1812 se spřátelil s anglickým básníkem lordem Byronem, který svým revolučním romantismem do jisté míry ovlivnil jeho tvorbu.

Začínal jako romantický básník. Již jeho kniha z roku 1805 Píseň posledního skotského barda (The Lay of the Last Minstrel) se stala bestselerem (za 4 roky se prodalo 21 000 výtisků). Vrcholem jeho básnické tvorby je Jezerní panna (The Lady of the Lake) z roku 1810, v níž se panovník zamiluje do skotské horalky.

V roce 1814 vydal anonymně dílo Waverley aneb Před šedesáti lety (Waverley, or Tis Sixty Years Since), v němž se hlavní hrdina postaví na stranu skotských horalů, kteří osnovují povstání proti králi. Obrovský úspěch díla povzbudil Scotta ke psaní další historických románů. V krátkém době vydává díla Guy Mannering (1815), Starožitník (1816), Rob Roy (1817), Ivanhoe (1819) a tři řady románů, kterým dal souhrnný název Příběhy mého domácího (Tales of My Landlord). První řada obsahuje např. román Černý trpaslík 1816) a Staří smrtelníci (1816), druhá pak vrcholný Scottův román Srdce Edinburghu (1818) a ve třetí jsou zase romány Pověst o Montrosovi (1819) a Nevěsta z Lammermooru (1819). Ke konci života se tvorba Walter Scotta vyznačovala klesající uměleckou úrovní. Přesto i v této době napsal skvělé romány jako je např. Talisman (1825) nebo Kráska z Perthu (1828).

Svým smýšlením byl konzervativec, který přes silné vlivy romantismu realisticky líčil velká historická hnutí a krize feudálního středověku a svým dílem ovlivnil celý literární svět první poloviny 19. století.

Dílo

Poezie

Lidové zpěvy skotského pohraničí (1802-1803, Minstrelsy of the Scottish Border) – sebrané skotské balady)
Píseň posledního skotského barda (1805, The Lay of the Last Minstrel)
Marmion (1808) - popisuje bitvu mezi Angličany a Skoty na Floddenském poli v roce 1513, ve které zvítězili Angličané a byl zabit skotský král Jakub IV. Stuartovec
Jezerní paní (1810, The Lady of the Lake) - toto dílo zaznamenalo velký úspěch, avšak Byron se svými poémami Scotta předčil, proto si Walter vybírá nový žánr - historické povídky a romány

Historické romány

Waverley (1814), autorova románová prvotina, která zachycuje povstání ve Skotsku v roce 1745. Dílo má již typické rysy autorovy tvorby: dokonalé zachycení doby, věrné zachycení historických skutečností a napínavě rozvíjený děj
Guy Mannering (1815)
Staří smrtelníci (1816, Old Mortality)
Černý trpaslík (1816, The Black Dwarf)
Starožitník (1816, The Antiquary)
Rob Roy (1817), román zachycující život jednoho ze skotských národních hrdinů, vůdce skotských horalů Roberta Roye, bojujícího proti Angličanům na počátku 18. století
Srdce Edinburghu (1818, The Heart of Midlothian), vrcholný autorův román, jehož děj se odehrává v letech 1736-1751 a líčí dojemný příběh dvou sester, z nichž mladší je odsouzena k smrti a starší jí osobní obětavostí vyprosí u londýnského soudního dvora milost
Ivanhoe (1819), nejznámější autorův román
Nevěsta z Lammermooru (1819, The Bride of Lammermoor), román se stal podkladem pro operu Gaetana Donizettho
Pověst o Montrosovi (1819, A legend of Montrose), román, jehož děj se odehrává ve Skotsku v roce 1644 za občanské války. Ústředním motivem tohoto románu je reakčně monarchistické povstání skotských horalů, které podle autorova názoru bylo již předem odsouzeno k nezdaru pro neorganisovanost a rodové nepřátelství
Opat (1820, The Abbot), román líčící osudy skotské královny Marie Stuartovny
Klášter (1820, The Monastery).
Kenilworth (1821), román odehrávající se „v dobách staré, veselé Anglie“ za panování královny Alžběty I. působí živou kresbou prostředí a dějem plným dobrodružství a napětí
Pirát (1821, The Pirate), historický román odehrávající se kolem roku 1700 na Shetlandech a Orknejích
Quentin Durward (1823), historický román odehrávající se ve Francii v době vlády Ludvíka XI. a osou jeho děje je soupeření Ludvíka XI. s burgundským vévodou Karlem Smělým. Podle románu napsal roku 1888 belgický skladatel François-Auguste Gevaert stejnojmennou operu
Talisman (1825, The Talisman), román odehrávající se v Sýrii a Palestině za třetí křížové výpravy (1189-1192), kterou vedl anglický král Richard I. Lví srdce
Woodstock (1826)
Krasavice z Perthu (1828, The Fair Maid of Perth), román se stal podkladem pro operu George Bizeta
Hrabě pařížský (1832, Count Robert of Paris)

Románové kroniky

Chirurgova dcera (1827, The Surgeon's Daughter)
Vdova z Vysočiny (1827, The Highland Widow)

Rozhlasová zpracování

Zdeněk Kovár: Historka šumaře Willieho, volně na motivy stejnojmenné povídky Waltera Scotta, překlad Květa Marysková, hudba Petr Mandel, dramaturgie Ivan Hejna, režie Karel Weinlich. Hrají: Rudolf Pellar, Petr Pelzer, Lukáš Hlavica, Pavel Soukup, Antonín Hardt, Jiří Holý, Stanislav Oubram, Stanislav Fišer, Petr Šplíchal, Simona Stašová, Markéta Košťáková, Josef Somr, Zdeňka Sajfertová, Roman Peterka a Tomáš Pergl. Český rozhlas, 1999.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ ^a ^b Kindred Britain.
↑ Walter Scott: Historka šumaře Willieho na stránkách Českého rozhlasu

Související články

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Walter Scott
http://www.kirjasto.sci.fi/wscott.htm (anglicky)

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-1] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-2] Kindred Britain.

[3] Walter Scott: Historka šumaře Willieho na stránkách Českého rozhlasu

[1]

[2]

[3]