Waldemar Zboralski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Waldemar Zboralski
Narození4. června 1960 (63 let)
Nowa Sól
Povolánípolitik, novinář, LGBT aktivista a všeobecná sestra
Webzboralski.cba.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Waldemar Zboralski (* 4. června 1960 Nowa Sól, Polsko) je polský občanský aktivista, bojovník za práva LGBT osob, novinář, publicista a politik.[1][2]

Životopis, politika[editovat | editovat zdroj]

Zboralski se narodil v Nowa Sól, kde vyrůstal a vystudoval vysokou školu. V roce 1985 stal se obětí tajné Operace Hyacint organizované polskou komunistickou policií.[3][4] Cílem operace bylo vytvořit národní databázi všech homosexuálů a lidí, kteří s nimi měli nějaký kontakt.

V roce 1987 byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Varšavského Hnutí Homosexuálů.[2] Poprvé 17. listopadu 1988 Zboralski byl povolán do výzkumu Rádia Svobodná Evropa jako člen "nezávislých z hnutí ve východní Evropě".[5] Žil od května 1988 do ledna 1990 ve Hamburku.[6]

Podle Krzysztofa Tomasika, autora knihy Gejerel. Mniejszości seksualne w PRL-u (Gejerel. Sexuálni menšiny v Polské lidové republice) byl Zboralski skoro jako gay Wałęsa[6][7] a byl "hlavní sílou ve Varšavském Gay Hnutí".[7]

Zboralski bojoval za legalizaci sňatků homosexuálů v Polské republice, byl prvním člověkem, který publikoval články na tuto téma v polském mainstreamovém tisku.[8][9] V roce 2003 byl prvním člověkem, který se stal čestným členem polské organizace LGBT a Kampaně Proti Homofobii.[8][10]

V roce 2004, jako otevřený gay, se Zboralski stal neúspěšným kandidátem strany RACJA Polskiej Lewicy (Důvod polské levice) ve volbách do Evropského parlamentu.[8][11] V polských parlamentních volbách 2005) jako otevřený gay byl neúspěšným kandidátem strany Svaz demokratické levice do Sejmu, dolní komory polského parlamentu.[8]

Dne 12. října 2007 se Zboralski oženil se svým partnerem Krzysztofem Nowakem ve Velké Británii a stali se tak prvním polským gay párem.[12][13][14]. V současné době žije v Anglii jako občan Spojeného království a pracuje jako zdravotní asistent.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Waldemar Zboralski na německé Wikipedii.

  1. Johann Hari. Interview with David Cameron: "Let's talk about sex: Johann Hari grills David Cameron over gay rights". The Independent. 4. únor 2010. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (anglicky) 
  2. a b 1988: Diskrete Leidenschaften, Homosexuelle Prosa aus Polen, Wolfgang Jöhling, nakladatelství: Foerster Verlag, Frankfurt am Main, stránky: 9-19, ISBN 3-922257-56-9.de
  3. Sergiusz Wróblewski. Pytaniami deptano najintymniejszą sferę człowieka. Inaczej. 1999. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (polsky) 
  4. Joanna Gorzelińska. Różowe teczki. Przekrój. 2004. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (polsky) 
  5. Jiří Pehe. "Independent Movements in Eastern Europe", stranka 18, (RAD BR/228). Open Society Archives. 17. listopad 1988. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (anglicky) 
  6. a b 2012: Gejerel. Mniejszości seksualne w PRL-u, Krzysztof Tomasik, nakladatelství: Wydawnictwo Krytyki Politycznej, Varšava, stránky: 12, 39, 42-44, 46, 241-243, 318, 350-351 a 357, ISBN 978-83-62467-54-9
  7. a b Amelia Panuszko. „Jak się chce być modnym to się choruje na AIDS" (Rozhovor s Krzysztofem Tomasikem). www.wprost.pl. wprost.pl, 23. srpen 2012. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (polsky) 
  8. a b c d Wybory 2005 (Volby 2005). homiki.pl. Stranka Homiki.pl, 3. červenec 2009. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (polsky) 
  9. Waldemar Zboralski. Jak z tym jest u Niemców? (Jak se to dělá v Německu?). Týdně "Przegląd Tygodniowy". 1992. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (polsky) 
  10. Diplom čestného člena Kampaňe Proti Homofobii. 21-12-2012.cba.pl. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (polsky) 
  11. Michał Iwanowski. Głosem mniejszości (S hlasem menšiny). Gazeta Lubuska. 30. březen 2004. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (polsky) 
  12. Andrew Gilliver. Poles Apart - It's not easy to be gay in Poland. Stranka Lesbian and Gay Foundation in Manchester. 26. červen 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (anglicky) 
  13. Pierwsi polscy geje, którzy wzięli ślub, mieszkają w Anglii (První polští gaye, kteří jsou manželé, žijí v Anglii). Gazeta Wyborcza. 28. březen 2008. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (polsky) 
  14. a b Andrew Gilliver. Poland's first married couple start action group (První polští manželský gay-pár spuštění akční skupinu). PinkPaper.com. 3. červenec 2009. Dostupné online [cit. 3. prosinec 2013]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]