Johann Hari
| Johann Hari | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. ledna 1979 (45 let) Glasgow |
| Povolání | novinář a spisovatel |
| Alma mater | King's College The John Lyon School |
| Témata | literatura a žurnalistika |
| Významná díla | Chasing the Scream: The First and Last Days of the War on Drugs |
| Ocenění | Martha Gellhorn Prize for Journalism (2010) |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johann Eduard Hari (* 21. ledna 1979 Glasgow) je britský novinář a spisovatel.
Jeho otec je Švýcar a matka Skotka. Vyrůstal v Londýně a vystudoval King's College v Cambridge. Za práci v univerzitním týdeníku Varsity mu v roce 2000 The Times udělily cenu za studentskou žurnalistiku. V roce 2003 získal cenu British Press Awards pro nejlepšího mladého novináře. Přispíval do novin New Statesman, The Independent, Huffington Post, The New York Times, Slate, Ha'arec a Le Monde, vystupoval v kulturním debatním pořadu BBC Two The Review Show. Psal o válce v Iráku, konfliktu v Kivu a pirátech v Somálsku, kritizoval britskou monarchii, nábožensky motivovanou cenzuru či porušování ženských práv v islámských zemích, zabýval se dopadem moderních technologií na lidskou psychiku.[1] Vydal knihy Chasing the Scream: The First and Last Days of the War on Drugs (vznikl podle ní film The United States vs. Billie Holiday), Stolen Focus: Why You Can't Pay Attention a Lost Connections: Uncovering the Real Causes of Depression – and the Unexpected Solutions (česky vyšla pod názvem Ztráta spojení – Odhalte pravé příčiny deprese). Je také autorem divadelní hry Going Down in History. Jeho knihy byly přeloženy do 38 jazyků. Získal ocenění od organizací Amnesty International a Stonewall, The Daily Telegraph ho v roce 2009 zařadil mezi nejvýznamnější osobnosti britské levice. Přednášel na konferenci TED.[2]
V roce 2011 byl Hari obviněn z rozsáhlého porušování žurnalistické etiky. Objevily se příklady, kdy ve svých článcích manipuloval s fakty a používal plagiáty.[3] Byl také usvědčen, že pod cizím jménem editoval anglickou Wikipedii, kam přidával chválu na svoji osobu a různé pomluvy o svých oponentech.[4] V důsledku skandálu byla Harimu odebrána Orwellova cena, kterou získal v roce 2008.
Johann Hari se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SCHWARTZ, Casey. It’s Time We Reclaim Our Focus. The New York Times. 2022-02-16. Dostupné online [cit. 2022-05-10]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ GRACE, Annie. Everything You Think You Know About Addiction Is Wrong: TED Talk by Johann Hari. This Naked Mind [online]. 2015-07-16 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROSENBLUM, Elyse. Grads of Life BrandVoice: 4 Effective DEI Strategies Business Leaders Should Measure. Forbes [online]. [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The tale of Mr Hari and Dr Rose [online]. 2021-06-08 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gay journalist Johann Hari expected to lose Orwell Prize [online]. 2011-07-26 [cit. 2022-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Hari na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
