Stonewall (organizace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stonewall
Pride London 2011 Stonewall banner.jpg
Vznik 1989
Oficiální web www.stonewall.org.uk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stonewall (oficiálně Stonewall Equality Limited)[1] je britská LGBT lidskoprávní organizace pojmenovaná po gay klubu Stonewall Inn, který byl dějištěm tzv. Stonewallských nepokojů ve známé new yorské čtvrti Greenwich Village. V současnosti se jedná o jednu z největších organizací lobbujících za práva LGBT nejen ve Velké Británii, ale i Evropě. Založená byla v roce 1989 politickými aktivisty a odpůrci článku 28 zákona o místní správě.[2] Mezi zakládající patří Sir Ian McKellen[3], Lisa Powerová [4] a Michael Cashman.[5]

Stonewall je diverzifikována do politického rozvoje práv leseb, gayů a bisexuálů poté, co se v r. 1997 dostali k moci Labouristé. Stále zůstává spíše lobbystickou, než členskou organizací. Bývalý výkonný ředitel Ben Summerskill ji prezentoval takto: "Nejsme žádnou 'demokratickou' organizací ... Snažíme se o maximální přiměřený rozvoj veškeré naší práce a politických pozic na základě, co největšího konsensu mezi LGB obyvatelstvem."[6][7]

Stonewall má místní pobočky po celé Británii: hlavní sídlo v Londýně, Stonewall Scotland má místo vedení v Edinburghu a Stonewall Cymru (Stonewall Wales) zase v Cardiffu a severním Walesu. V Severním Irsku zatím žádné pobočky nemá.

Vedení[editovat | editovat zdroj]

Výkonní ředitelé[editovat | editovat zdroj]

  • Tim Barnett (1989-1992)
  • Angela Masonová (1992-2002)
  • Ben Summerskill (2003-2014)
  • Ruth Huntová (2014-současnost)

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Stonewall group marching at London Pride 2011.
Stonwall na London Pride 2011.

Hlavním jádrem předmětu činnosti Stonewallu je politický lobbying. V době, kdy organizaci vedla Angela Masonová, se snažila o novelizaci Zákona o adopci a dětech (2002), která měla gay a lesbickým párům zaručit rovné zacházení s páry heterosexuálními. Za své služby právům homosexuálů obdržela Masonová Řád britského impéria. Pod vedením Bena Summerskilla se setkaly s úspěchem následující politické kampaně:

  • zrušení článku 28 zákona o místní správě (2003),
  • přijetí zákonů proti homofobním zločinům z nenávisti v trestních zákonech (2003)
  • předložení a schválení zákona o registrovaném partnerství (2004) garantujícího gay a lesbickým právům určitá práva a povinnosti vyplývající z manželství
  • předložení a přijetí zákona chránícího jiné sexuální orientace před diskriminací v přístupu ke zboží a službám prostřednictvím změny zákona o rovnosti (2006).
  • rovné zacházení s lesbickými páry a jejich dětmi v zákoně o embryích a umělém oplodnění (2008)
  • předložení a přijetí nového zločinu podněcování k homofobní nenávisti v trestních zákonech a imigračním zákoně (2008) podobně jako je tomu v případě rasismu a náboženské nenávisti.

Dřívější činnost Stonewallu spočívala zejména v podnětech k Evropskému soudu pro lidská práva. Jedná se o:

Stonewall 'outuje' ozbrojené síly[editovat | editovat zdroj]

Jednou z prvních a nejdlouhodobějších kampaní Stonewallu bylo odstranění zákazu leseb a gayů otevřeně sloužit v armádě, která sklidila své ovoce v r. 1999. Spouštěčem kampaně byl Robert Ely, který působil v řadách Ozbrojených sil Jejího veličenstva 17 let, a který se stal členem Stonewallu. Když se jeho angažmá v organizaci prozradilo, stala se jeho odlišná sexuální orientace předmětem vyšetřování a následného vyloučení z řad armády.

V roce 1998 se ke Stonewallu připojili Jeanett Smithová, kterou ze stejného důvodu vyloučili z Královského letectva, a Duncan Lustig prean, vyloučený velitel z řad Royal Navy. V organizaci žádali o právní zastoupení vedoucí k dlouhé soudní bitvě s Grahamem Gradym a Johnem Beckettem, taktéž angažujících v kauze. Tou dobou ještě neplatil zákon o lidských právech (Human Rights Act 1998). Ačkoli soudci Nejvyššího správního soudu a Odvolacího soudu došli k závěru, že je zákon neoprávněný, neprojevili žádnou snahu o jeho zrušení. Teprve až Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku plně podpořil právo gayů a leseb otevřeně sloužit v armádě. Nově zvolená labouristická vláda následně oznámila svůj záměr zákaz zrušit. K tomu došlo 12. ledna 2000, kdy byl zpracován nový zákon o sexuálním chování.

V únoru 2005 se Royal Navy připojila do programu Diversity Champions organizovaném Stonewallem. V listopadu 2006 jej následovalo Královské letectvo a Ozbrojené síly. Tyto všechny složky lze označit za největší z řad britské armády. Program na podporu všech stávajících a budoucích zaměstnanců a na zaručení rovných podmínek pro všechny, co se identifikují jako gayové, lesby nebo bisexuálové, se uskutečnil v červnu 2008.

V roce 2008 se členové všech tří složek ozbrojených sil zúčastnili pochodu hrdosti v Londýně.[10] Všechny tři složky se také otevřeně zúčastňují veškerých gay událostí, uznávají registrovaná partnerství jako rovnocenná manželství a celkový přístup ke gay personálu mají na nejvyšší úrovni.[11]

Britská armáda taktéž požaduje po všech svých členech, aby každý rok postupovali program rovnosti a různorodosti, který tvoří součást každoročních testů psychiky a stresové tolerance.[12] V souladu s hodnotami a standardy Britských ozbrojených sil jsou trénovaným běžně promítána gay témata pod názvy "Respekt pro všechny" a "Odpovídající chování".[13] It considers its core values and standards as central to being a professional soldier.

V roce 2009 se Ozbrojené síly při příležitosti desátého výročí zrušení zákona zakazujícího homosexuálům otevřeně sloužit v jejích řadách shodly na tom, že zákaz neměl žádný vnímatelný vliv na efektivnost jejích činností a celospolečenskou prestiž. Výročí bylo předmětem bujarých oslav, včetně nových publikací ve vojenském časopise Soldier Magazine [14] a dalších tiskovinách.[15] Vojáci a oficíři kromě toho také podpořili kampaň Stonewallu proti školní šikaně s názvem It Gets Better.[16]

Proud2Serve je online podpůrná skupina poskytující rady a přijetí všem sloužícím a prospektivním členům Britských ozbrojených sil.[17] Stonewall i nadále pokračuje ve spolupráci se všemi třemi složkami Ozbrojených sil na programu Diversity Champions.

Současná činnost[editovat | editovat zdroj]

Novodobou náplní činnosti Stonewallu je i nadále směřovat veškeré své aktivity na spolupráci s dalšími organizacemi za účelem zajištění rovnosti gayů, leseb a bisexuálů na pracovišti, ve vzdělávání a bydlení. Členové programu Diversity Champions zaměřeným na vojenské pracovníky vzrostl ze 100 na více než 650.[18] Organizace současně také pracuje na programu, v němž zaměstnává více než čtyři miliony lidí, zejména z Deloitte a American Express v soukromém sektoru, a z Royal Navy, Královského letectva a Britských ozbrojených sil a MI5 ve veřejném sektoru.[19]

V roce 2005 zahájil Stonewall program Vzdělávání pro všechny (Education for All) ve spolupráci s více než 70 organizacemi za účelem prevence homofobie ve školství.[20] Práce Stonewallu na půdě vzdělávání taktéž zahrnuje slogan 'Some people are gay. Get over it!', který je snadno viditelný na billboardech, nákupních vozících a autobusech hromadné dopravy napříč celou Británií.[20]

Stonewall dále zpracovává zprávy ohledně homofobních zločinů z nenávisti, homofobie ve fotbalových mužstvech a rovnosti leseb v přístupu k asistované reprodukci.[21]

Stonewall taktéž zaštiťuje několik gay událostí, včetně Stonewall Equality Dinner, the Stonewall Summer Party a Brighton Equality Walk.[22]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stonewall (charity) na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.stonewall.org.uk [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-03. 
  2. http://www.stonewall.org.uk/about-us/stonewalls-history
  3. Ian McKellen becomes the Albert Kennedy Trust's new patron [online]. 5 January 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 February 2009. (anglicky) 
  4. Terrence Higgins Trust's Lisa Power awarded MBE. Pink News. 9 February 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  5. http://www.pinknews.co.uk/2010/09/27/stonewall-co-founder-michael-cashman-what-part-of-equality-cant-stonewall-understand/
  6. About us [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GEEN, Jessica. Stonewall chief executive won't be 'jumped into' gay marriage position. Pink News. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-10-01. (anglicky) 
  8. WINDLESHAM, David James George Hennessy. Responses to Crime. [s.l.]: Oxford University Press, 2001. ISBN 0-19-924741-2. (anglicky) 
  9. At work [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-19. (anglicky) 
  10. Gay Pride Army camp attacked. The Sun. London: 2008-07-07. Dostupné online [cit. 2011-11-08]. (anglicky) 
  11. RAYMENT, Sean. Army's top general makes history by addressing conference on homosexuality. The Telegraph. London: 2008-10-11. Dostupné online [cit. 2011-11-08]. (anglicky) 
  12. Faith and diversity - British Army Website [online]. [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Values and standards - British Army Website [online]. [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Pride of the army: Soldier magazine honours gay servicemen and women. Pink News. PinkNews, 27 July 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  15. DRURY, Ian. Gay trooper says coming out was 'the best decision'. The Daily Mail. London: Dailymail.co.uk, 2009-12-12. Dostupné online [cit. 2011-11-08]. (anglicky) 
  16. It gets better...today [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 November 2010. (anglicky) 
  17. Homepage [online]. [cit. 2015-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Stonewall's Diversity Champions programme [online]. 2011-10-28 [cit. 2011-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 November 2010. (anglicky) 
  19. Diversity Champions [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 August 2010. (anglicky) 
  20. a b Education for All [online]. 2011-04-27 [cit. 2011-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2011. (anglicky) 
  21. Publications [online]. 2011-09-13 [cit. 2011-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2011. (anglicky) 
  22. Events [online]. 2011-09-27 [cit. 2011-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-21. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]