Władysław Orkan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Władysław Orkan
Władysław Orkan 001.jpeg
Rodné jméno Franciszek Ksawery Smaciar
Narození 27. listopadu 1875
Poręba Wielka, Halič
Úmrtí 14. května 1930 (ve věku 54 let)
Krakov
Místo pohřbení Hřbitov zasloužilých v Zakopaném
Povolání básník, prozaik a dramatik
Národnost polská
Literární hnutí Mladé Polsko
Významná díla Podruzi
Ocenění Literání cena města Varšavy (1930)
Manžel(ka) Marie Zwierzyńska (zemřela roku 1912)[1]
Bronislawa Folejewska[2]
Děti dcera Zosia (1909-1930)[3]
Rodiče Maciej Smaciarz, dřevorubec
Katarzyna Smreczyńska (1846-1936), lidová vypravěčka[4]
Příbuzní sestra Marie a bratr Stanisław Smreczyński (1872-1954), entomolog[4]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Władysław Orkan (27. listopadu 1875, Poręba Wielka, Halič14. května 1930, Krakov) byl polský básník, prozaik a dramatik, jeden z představitelů období tzv. Mladého Polska.[5]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v horalské rodině jako Franciszek Ksawery Smaciarz, roku 1898 změnil příjemní na Smreczyński podle rodného jména své matky, ale znám je především pod svým uměleckým jménem Władysław Orkan.[6]

Začal studovat gymnázium v Krakově a zde také ve čtvrtém ročníku začal publikovat své verše. Protože rakouské úřady toto studentům nedovolovaly, přijal pseudonym Orkan (Orkán) na znamení své vzpurné povahy. Stal se členem mnoha mimoškolních spolků (i tajných bojujících za polskou nezávislost) a nakonec gymnázium pro špatný prospěch, zaviněný především touto společenskou angažovaností, nedokončil. Vrátil se do rodné vsi a po zbytek života zde hospodařil jako rolník (kromě období první světové války, kdy vstoupil do polských legií a byl povýšen na důstojníka).[1]

Władysław Orkan kolem roku 1912
Orkanówka, dnes autorovo muzeum
Władysław Orkan během služby v Polských legiích
Orkanův horb v Zakopaném

O jeho prozaický knižní debut, sbírku povídek Nowelle (1898) se významně zasloužil Kazimierz Przerwa-Tetmajer, který zajistil její sazbu a ke knize naspal pochvalnou předmluvu.[1]

Když roku 1903 obdržel odměnu za román W roztokach, začal stavět ve svém rodišti nový dům, který dostal název Orkanówka (dnes je v nněm autorovo muzeum). Žil v něm od roku 1905, ale finanční potíže, které ho po celý život trápily, byly důvodem, proč dům nebyl nikdy dokončen. Hostil v něm však řadu svých literárních přátel, například Przerwu-Tetmajera, Leopolda Staffa, Jana Kasprowicze a další.[7]

Roku 1909 se oženil s poštovní úřednicí Marií Zwierzyńskou, se kterou měl dceru Zosii. Tu vychovávála spisovatelova sestra, protože Orkanova manželka zemřela, když byly Zosii tři roky. Roku 1924 se znovu oženil s Bronisławou Folejewskou.[1]

Je autorem básní, románů, povídek, novel, črt i divadelních her. Mísí se v nich kritický realismus a naturalismus se symbolismem a impresionistickým líčením přírody. Jako jeden z prvních zobrazil ve svých dílech sociální rozvrtveni haličské vesnice, psychiku rolníka s jeho názory, tužbami a obyčeji i radikalismus vekovské chudiny nucené bídou k emigraci. [8] Byl rovněž jedním z nejvýznamnějších popularizátorů ukrajinské literatury v Polsku.[9]

Roku 1930 mu Varšava udělila svou literání cenu, kterou si nestačil převzít. Zemřel náhle na mozkovou mrtvici, když šel navštívit do nemocnice svou smrtelně nemocnou dceru Zosii (maligní lymfom). Ta jej přežila pouze o tři týdny.[3]

Władysław Orkan byl pohřben na Rakowickém hřbitově v Krakově. O rok později byly jeho ostatky převezny do Zakopaného a zde uloženy na Hřbitově zasloužilých.[10]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Nad grobem Matki (1896, Nad hrobem matky), elegie.
  • Z tej smutnej ziemi (1903, Ze smutné země).
  • Z martwej roztoki (1912, Z mrtvého žlebu).
  • Pieśni czasu (1915, Písně času).

Povídky a novely[editovat | editovat zdroj]

  • Nowele (1898, Povídky), naturalistický popis života horalů a rolníků v autorově rodném tatranském regionu.
  • Nad urwiskiem (1900, Nad strží).
  • Herkules nowożytny (1905, Moderní Herkules), humoristické povídky.
  • Miłość pasterska (1909, Pastýřská láska).
  • Wesele Prometeusza (1921, Prométheova svatba).
  • Opowieść o płanetniku (1926, Pověst o planetníkovi), planetníci jsou v polské mytologii duchové nekřtěnců, utopenců nebo oběšenců. kteří způsobují krupobití.[11]

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Komornicy (1900, Podruzi), mnohostranný a pestrý obraz různých vrstev rolnické společnosti napsaný s důkladnou znalostí rolnické psychiky a zdůrazňující zejména problém bídy podruhů a bezzemků odkázaných na milost sedláků a vesnických boháčů. V románu jsou silné naturalistické obrazy.
  • W roztokach (1903, V rostokách), dvoudílný román, jehož hrdinou je Franek Rakoczy, člověk snažící se bojovat proti nespravedlivému společenskému uspořádání vesnicie, kde ke veškerá moc soustředěný do rukou boháčů.
  • Pomór (1910, Mor), napsáno již roku 1903, román o hladu a eidemii na haličském venkově v polovině 19- století.
  • Drzewiej (1912, Kdysi dávno), pologendární vyprávění o prvních horských osadnících
  • Kostka Napierski (1925), napsáno 1904, román o selském povstání na Podhalí roku 1651.

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Ofiara (1899, Oběť).
  • Skapany świat (1903, Chcíplý svět).
  • Wina i kara (1905, Vina a trest), tragédie.
  • Franek Rakoczy (1908), dramatizace románu W roztokach.

Publicistika[editovat | editovat zdroj]

  • Drogą Czwartaków (1916, Cesta čtvrťáků), válečná reportáž (čtvrťáci bylo hovorové označení pro vojáky 4. pěšího pluku polkých legií).
  • Listy ze wsi (1925-1927, Listy ze vsi), dva díly, črty se sociologickými úvahami.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

  • V rostokách, Praha: Josef R. Vilímek 1913, přeložil Jan Josef Langner.
  • Podruzi, Praha: Brázda 1950, přeložil Erich Sojka, svazek obsahuje román Podruzi, povídky Svačina (Podwieczorek), Osud (Przeznaczenie), Bez domova (Bezdomni) a Dva obrázky z života učitele (Dwie kartki z życia nauczyciela) a výbor z Listů ve vsi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Polski slownik biograficzny, T. 24. Wroclaw: Wydawnictwo Polskiej Akademii Nauk 1979. S. 189-193
  2. Wladyslaw Orkan - Smreczak
  3. a b Życie w cieniu śmierci - Limanowa.in
  4. a b Stanisław Smreczyński Internetowy Polski Słownik Biograficzny
  5. ŠŤĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů, Praha: Libri 2000, S. 364-365.
  6. Władysław Orkan - Encyklopedia PWN
  7. Muzeum Biograficzne Władysława Orkana "Orkanówka" w Porębie Wielkiej
  8. BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 297-298.
  9. Orkan Władysław - Internet Encyclopedia of Ukraine
  10. Władysław Orkan - Gorczański Park Narodowy
  11. Kouzlo jest zlomeno aneb Komu zvoní tweet - Okultura.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]