Vorvaňovec tropický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVorvaňovec tropický
alternativní popis obrázku chybí
Vorvaňovec tropický
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád kytovci (Cetacea)
Podřád ozubení (Odontoceti)
Čeleď vorvaňovcovití (Ziphiidae)
Rod Mesoplodon
Binomické jméno
Mesoplodon densirostris
(de Blainville, 1817)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vorvaňovec tropický (Mesoplodon densirostris, také Delphinus densirostris či Mesoplodon sechellensis[2]) je druh kytovce z čeledi vorvaňovcovití (Ziphiidae) a rodu Mesoplodon. Popsal jej Henri Marie Ducrotay de Blainville v roce 1817.[2] Mezinárodní svaz ochrany přírody jej hodnotí jako druh, o kterém chybí údaje.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vorvaňovec tropický obývá mírné a tropické vody v Atlantiku (vzácný je na západě severní části[3]), Indickém oceánu a Pacifiku, je možno jej také najít ve Středozemním moři (kde je pozorován pouze vzácně) a Černém moři; je nejrozšířenějším druhem svého rodu. Lze jej najít například ve vodách Austrálie, Guatemaly, Keni, Nigérie, Pákistánu, Panamy, Pákistánu, Indie, Japonska, Spojených států amerických (kupříkladu oblast Mexického zálivu[3]), Portugalska a dalších.[4] Žije především na otevřeném moři.[5] Obývá hloubky 200 až 1000 metrů.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vorvaňovec tropický měří 3 až 7 metrů (v průměru 4,7 m) a vážit může až 1030 kg. Ocas je dlouhý okolo jednoho metru. Prsní ploutve měří asi 20 až 70 a hřbetní mezi 15 až 20 cm.[5][6] Čelo je zploštělé, z dolní čelisti vyrůstají samcům zuby, které mohou dosahovat délky až 20 centimetrů, u samic nejsou tak výrazné.[3] Zbarvení je tmavé s bílými skvrnami, na břiše světlejší než na hřbetě, ploutve jsou naopak tmavší než zbytek těla. Samice mají na rozdíl od samců bíle zbarvené čelisti.[5] Na kůži má mimoto tento druh často jizvy, které mohou být způsobené parazity (například vilejši), jinými druhy, například hlavonožci, žraločky brazilskými (Isistius brasiliensis), ale také vnitrodruhově po vzájemných soubojích.[3]

Chování[editovat | editovat zdroj]

O chování vorvaňovců tropických bylo získáno pouze malé množství informací, druh byl nejprve objeven pouze na základě zbytků kostí a vzhledem k životu ve velké hloubce a nenápadnosti jsou informace o druhu známy převážně z ulovených jedinců.[6] Obvykle žijí v malých skupinkách složených od dvou do šesti jedinců; vyhýbá se stykům s loděmi. Před ponořením obvykle mírně zvlní tělo.[3][5] Vorvaňovci tropičtí se patrně dorozumívají pištěním a švitořením; tyto zvuky byly zjištěny u mladého samce v blízkosti Floridy.[3] Kořist, kterou tvoří převážně hlavonožci a v menší míře ryby, ve vodě vyhledávají pomocí echolokace. Podobně jako netopýři sonar nejprve využijí k vyhledání kořisti, poté k přiblížení k ní a nakonec k zaměření konečného výpadu.[7] Mláďata tohoto druhu byla pozorována na jaře, ale informace o reprodukci jsou jinak neznámé.[5]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Velikost populace tohoto druhu je neznámá a Mezinárodní svaz ochrany přírody jej hodnotí jako druh, o kterém chybí údaje a je zařazen do listiny II Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Nebezpečí představuje lov, ať už náhodně při lovu jiného druhu nebo cíleně. Další hrozbou je znečišťování oceánů. V roce 1993 byl například nalezen při pobřeží Brazílie mrtvý jedinec, kterého moře vyvrhlo na břeh, a v jehož žaludku se našly plasty. Velryba kvůli nim nepřijímala potravu, a proto zřejmě uhynula. Výzkum z roku 2002 konstatoval možnou hrozbou hlasitých zvuků pod vodou, způsobených například vojenskými sonary. Případné nebezpečí, které představuje změna klimatu, zatím není jasné.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b vorvaňovec tropický [online]. Biolib.cz [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f SCHMIDLY, D. J.; BRADLEY, R. D. The Mammals of Texas. Texas: University of Texas Press, 2016. 720 s. Dostupné online. S. 431. (anglicky) 
  4. a b c Mesoplodon densirostris [online]. Iucn Red List of Threatened Species, únor 2016 [cit. 2016-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e Blainville's beaked whale (Mesoplodon densirostris) [online]. Wildscreen Arkive [cit. 2016-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Blainville's Beaked Whales, Mesoplodon densirostris [online]. MarineBio Conservation Society, rev. 14.1.2013 [cit. 2016-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MADSEN, P. T.; JOHNSON, M.; SOTO, N. Aguilar de. Biosonar performance of foraging beaked whales (Mesoplodon densirostris). Journal of Experimental Biology. 2005-01-15, roč. 208, čís. 2, s. 181–194. PMID: 15634839. Dostupné online [cit. 2016-09-30]. ISSN 0022-0949. DOI:10.1242/jeb.01327. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]