Přeskočit na obsah

Voduška červená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVoduška červená
alternativní popis obrázku chybí
Skupina vodušek červených v řece Okavango.
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleďturovití (Bovidae)
Rodvoduška (Kobus)
Binomické jméno
Kobus leche
Gray, 1850
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Voduška červená čili lečve (Kobus leche) je středně velká antilopa obývající Střední a Jižní Afriku, konkrétně území jihovýchodní části Demokratické republiky Kongo, oblasti poblíž řeky Okavango v Botswaně a řeky Kafue a jezera Bangweulu v Zambii.

Alternativní názvy

[editovat | editovat zdroj]
  • antilopa Ličiho
  • lečve červená
  • voduška lečve

Kohoutková výška u vodušky červené se pohybuje mezi 90–100 cm, tělo je dlouhé 1,3–2,4 m a hmotnost se pohybuje mezi 70 až 120 kg. Srst na horní straně těla je zbarvena kaštanově až černě a kontrastuje s bílou spodinou těla a hrdlem a černými páskami na nohách. Samci bývají tmavší a na rozdíl od samic mají až 90 cm dlouhé spirálovité rohy. Zadní končetiny jsou o něco delší než u jiných druhů antilop, což tvoří stejně jako prodloužené kopyta, která se při došlápnutí rozloží, adaptaci k lepšímu a rychlejšímu brodění v bažinatých a zaplavených oblastech.

Obývá většinou bažinaté oblasti nebo okolí řek a jezer, kde požírá vodní rostliny, které jsou dostupné v závislosti na výši vodní hladiny. Pokud spatří nebezpečí, velice rychle uteče do vody a to i do hloubky, kdy jim je voda po kolena. To většinu jejich hlavních predátorů, které tvoří větší šelmy, odradí. Jsou také skvělými plavci a díky větší délce svých končetin, jak už bylo zmíněno výše, se dokáže poměrně rychle a ladně pohybovat i po povrchu pokrytým bahnem.

Voduška červená je aktivní ve dne. Žije v ohromných stádech, které mohou čítat několik stovek, ba i tisíců jedinců a má systém malých teritorií zvaných leky. Členové jednoho stáda bývají obvykle jednoho pohlaví, až na období páření, kdy se jednotlivá stáda navzájem promíchávají. Před pářením spolu samci agresivně zápasí, k čemuž používají své rohy. Samice rodí po 225 dnech březosti jediné mládě. Voduška červená se může dožít až 15 let.

Rozeznáváme 4 poddruhy:

  • Kobus leche kafuensis Haltenorth, 1963
  • Kobus leche leche Gray, 1850
  • Kobus leche robertsi Rothschild, 1907
  • Voduška černá (Kobus leche smithemani) Lydekker, 1900

Chov v zoo

[editovat | editovat zdroj]

V Evropě je tento druh chován v necelých sedmi desítkách zoo.[2] V Česku chovají vodušky červené v následujících zoologických zahradách[2][3]:

V minulosti jí také chovaly v Zoo Zlín.

Na Slovensku je k vidění v Zoo Košice a Zoo Bratislava.[4]

Chov v Zoo Praha

[editovat | editovat zdroj]

První jedinci tohoto druhu přišli do Zoo Praha v roce 2002. První úspěšný odchov se podařil o šest let později v roce 2008.[5] Ke konci roku 2017 bylo chováno 13 jedinců.[6] V lednu 2019 se narodila další dvě mláďata (samec a samice).[7][8] V březnu 2019 se narodil samec a samice.[8] 29. května 2019 se narodila další samice a v červnu téhož roku následovaly další dva přírůstky.[9] 19. ledna 2020 se narodila samička Klotilda.[10][11] Další voduška přišla na svět v únoru 2020 a tři samičky následovaly v březnu 2020.[12]

Vodušky červené jsou k vidění v horní části zoo ve výběhu Africké panorama při pavilonu Africký dům.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lechwe na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  3. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  4. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-01-31]. Dostupné online. 
  5. a b Voduška červená - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  6. Výroční zpráva Zoo Praha 2017
  7. První letošní přírůstky v Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  8. a b Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. 
  9. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. 
  10. Zoo Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-01-31]. Dostupné online. 
  11. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  12. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]