Vladimír Jindřich Bufka
| Vladimír Jindřich Bufka | |
|---|---|
 Vladimír Jindřich Bufka - autoportrét kolem r. 1910 | |
| Narození | 16. července 1887 Pavlovičky |
| Úmrtí | 23. května 1916 (ve věku 28 let) Královské Vinohrady |
| Příčina úmrtí | leukemie |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | fotograf, výtvarník, umělecký fotograf a spisovatel literatury faktu |
| Příbuzní | Karel Absolon (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_1908.jpg)
Vladimír Jindřich Bufka (16. července 1887 Pavlovičky[2][3] – 23. května 1916 Královské Vinohrady[4]) byl český fotograf a popularizátor fotografie, významný představitel piktorialismu. Byl jedním z nejvýraznějších reprezentantů umělecké fotografie začátku 20. století v Praze a v Rakousku-Uhersku.[5]
Jeho tvůrčí záběr byl velmi široký, kromě ušlechtilých fotografických tisků ovládal gumotisk, platinotisk i olejotisk nebo autochrom.[5] Věnoval se astrofotografii, mikrofotografii, reprodukcím uměleckých děl, krajinářské fotografii, snímkům architektury, dokumentárním snímkům, zátiší, i náročným portrétům.[5] Kromě toho pořádal přednášky, publikoval v mnoha časopisech a je autorem několika publikací z oblasti fotografie.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Vladimír Jindřich Bufka se narodil v rodině bankovního úředníka Eduarda Bufky a spisovatelky Karly Absolonové-Bufkové (po matce byl jeho polorodným bratrem Karel Absolon). Po absolvování reálného gymnázia vystudoval chemii na Vysokém učení technickém v Praze. Nejdříve se fotografii věnoval amatérsky, byl členem Českého klubu fotografů amatérů v Praze. První snímky mu v lednu 1908 otiskl obrazový časopis Český svět. Byl velkým propagátorem techniky autochromu o které pořádal přednášky a publikoval články. Své zkušenosti z touto technikou shrnul v knize „O fotografování v barvách pomocí desky autochromové“, která vyšla v roce 1910. V tomtéž roce mu vyšla další kniha „Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry“ ve které shrnul své zkušenosti s klasickou fotografií.
Praxi absolvoval v továrně bratří Lumièrů na autochromy v Lyonu. V letech 1910 až 1911 pracoval v ateliéru J. Langhanse v Praze a H. C. Kosela ve Vídni, kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si v roce 1911 svůj vlastní profesionální ateliér v Praze.[5] Jeho ateliér získal záhy velkou popularitu srovnatelnou s oblíbeným ateliérem Františka Drtikola. Ve své době měl Bufka i větší vliv a ohlas než Drtikol, neboť kromě velmi širokého záběru ve fotografické tvorbě byla významná i jeho činnost publicistická. Cestoval do Varšavy a Petrohradu, údajně s cílem reprodukovat technikou autochromu malířská díla z tamějších sbírek.
V. J. Bufka zemřel ve svých 28 letech 23. května 1916 na leukémii. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Vedení ateliéru převzala jeho manželka Marie Bufková a pokračovala v jeho provozování až do roku 1928. Proto existují fotografie z dvacátých let s razítkem Ateliér V. J. Bufka. Bufkova drobná pozůstalost je součástí sbírek Moravské galerie.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho znalost fotografických technik mu umožňovala provádět obtížné záběry, v exteriérech fotografoval Prahu a Vídeň večer, v dešti nebo v protisvětle. Ve střední Evropě patří tyto práce k prvním svého druhu.[5] Byl tvůrcem stylizovaných děl náročnými technikami gumotisku a barevného gumotisku, které v té době byly velmi inovativní. Inspiroval se z různých slohů a stylů: impresionismu a postimpresionismu, secese, symbolismu a dekadence, kubismu, futurismu nebo art deco.[5]
Portrétoval členy šlechtického rodu Schwarzenbergů.[6]
Jeho tvorba měla značný vliv na jeho současníky, kromě fotografování byl autorem knih a článků o fotografech a fotografii.
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1908 – Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory, Praha
- 1911 – Výstava Českého klubu fotografů amatérů, Lucerna Praha
- 1989 – Česká fotografická moderna, Uměleckoprůmyslové muzeum Praha
- 1991 – Photographie der Moderne in Prag 1900–1925, Neue Galerie der Stadt Linz
- 2010–2011 – Moravská galerie Brno[6]
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- Vladimír Jindřich Bufka: O fotografování v barvách pomocí desky autochromové. Eduard Weinfurter, Praha 1910
- Vladimír Jindřich Bufka: Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry. E. Weinfurter, Praha 1910
- Vladimír Jindřich Bufka: Katechismus fotografie. Hejda a Tuček, Praha 1913
Články
[editovat | editovat zdroj]- Internacionální kongres fotografický v Bruselu. Fot. věstník 1910, s. 145–146
- Od úpatí Matternu a Monte Rosy. Světozor, 1910, č. 8, s. 179–180
- Modní fotografie stylová. Český svět VII, č. 31 ze 14. 4. 1911
- O vývoji moderní fotografie. Veraikon 1912, s. 67–69
- Nejnovější výzkumy ve fotografii Fot. věstník XXIII, 1912, s. 161–163, 177–179
- Moderní fotografie odvětvím uměleckého průmyslu grafického. Dílo 1913, s. 73–75
- Za světy hvězdné říše. Světozor, č. 5, 20. 3. 1914
- Praha. Klub Za starou Prahu, Praha 1924 (1925 s francouzským textem)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/comment000035_1.html[nedostupný zdroj]
- ↑ Krotitel světla z Pavloviček: V. J. Bufka [online]. podoby-predku.cz [cit. 2021-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Matrika VIN O12, sn. 264 [online]. AHMP [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z1, s. 217
- ↑ a b c d e f DUFEK, Antonín. Moravská galerie v Brně představí Vladimíra Jindřicha Bufku [online]. informuji.cz, 2010-11-08 [cit. 2010-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b DUFEK, Antonín; ČTK. Moravská galerie představuje Drtikolova konkurenta Bufku [online]. ceskenoviny.cz, 2010-11-11 [cit. 2010-11-29]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DUFEK, Antonín. Vladimír Jindřich Bufka. Praha: Torst, 2010. 147 s. ISBN 978-80-7215-401-2.
- Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 81.
- MRÁZKOVÁ, Daniela. Cesty československé fotografie. Praha: Mladá fronta, 1989. Dostupné online. ISBN 80-204-0015-X.
- SCHEUFLER, Pavel. Galerie c. k. fotografů. Praha: Grada, 2001. 244 s. ISBN 80-247-9044-0. S. 218–221.
- SCHEUFLER, Pavel. Historické fotografické techniky. Praha : Plzeň: IPOS ARTAMA : Společnost IF, 1993. 58 s. ISBN 80-7068-075-X, ISBN 80-901265-2-9.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 14. sešit: Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–446 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 290.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Jindřich Bufka na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Jindřich Bufka
- Moravská galerie
- Vladimír Jindřich Bufka na stránkách Pavla Scheuflera
- V. J. Bufka: Katechismus fotografie[nedostupný zdroj] (31MB, kniha 1913)
- V. J. Bufka: Fotografie za noci článek z Fotografického obzoru 1909
- V. J. Bufka: Rozpoznání solarizace[nedostupný zdroj] článek z Fotografického obzoru 1909
- Vladimír Jindřich Bufka v informačním systému abART
- MyHeritage: Vladimír Bufka
