Přeskočit na obsah

Violka křovištní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxViolka křovištní
alternativní popis obrázku chybí
Violka křovištní (Viola suavis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďviolkovité (Violaceae)
Rodviolka (Viola)
Binomické jméno
Viola suavis
M. Bieb., 1819
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Violka křovištní (Viola suavis) je vytrvalá, za květu něco přes 10 cm vysoká bylina. Oddenek je krátký a silný, výběžky se vytváří, často kořenují. Čepele listů na bázi srdčité, široce až okrouhle vejčité, řapíky jsou jen řídce chlupaté. Lodyha se nevytváří, listy jsou jen v přízemní růžici. Na bázi listů jsou palisty, které jsou třásnité a třásně jsou často brvité, na okraji nežláznaté nebo s nevýraznými bledými žlázkami (na rozdíl od violky vonné, která má třásně zakončené rezatou žlázkou a nebrvité). Na květní stopce jsou listénce, které jsou v dolní třetině stopky (jiné podobné druhy je mají zpravidla v polovině či ještě lehce výše). Květy jsou vonné, korunní lístky v dolní třetině bílé, jinak bledě modré až fialově modré, ostruha je bělavá či namodralá. Kvete v březnu až dubnu.

Detail květu
  • Viola sepincola Jordan
  • Viola beraudii Boreau
  • Viola cyanea Čelak.
  • Viola odorata L. subsp. cyanea (Čelak.) Nyman
  • Viola odorata L. subsp. suavis (Bieb.) Nyman
  • Viola austriaca A. et J. Kerner sensu Kerner
  • Viola pontica W. Becker

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Původní areál violky křovištní se rozprostírá v jižní Evropě, kromě Řecka a jižní Itálie, dále Malá Asie, a dále na východ, např. Kavkaz, Kazachstán a dokonce i Ťan-šan, Pamír a Altaj. V Česku je to nepůvodní, úmyslně zavlečený neofyt, neboť jako violka vonná byla často pěstována; místy je zdomácnělá v okolí lidských sídel, kde roste v křovinách, akátinách, ruderální vegetaci nebo na hřbitovech. Je však mnohem vzácnější než violka vonná a častěji se s ní můžeme setkat jen v nejteplejších částech Čech i Moravy.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]