Přeskočit na obsah

Viktor Folliot de Crenneville

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktor hrabě Folliot de Crenneville-Poutet
Erb rodu Folliot de Crenneville
Erb rodu Folliot de Crenneville
Rakousko-uherský vyslanec v Maroku
Ve funkci:
1901 – 1904
PředchůdceGilbert von Hohenwart
NástupceLeopold Bolesta-Koziebrodzki

Narození12. července 1847
Rakouské císařství Dolná Krupá, Rakouské císařství
Úmrtí28. září 1920 (ve věku 73 let)
Rakouská republika Gmunden, První Rakouská republika
Choť(1882) Isabella z Wydenbrucku (1862–1936)
RodičeFranz Folliot de Crenneville
Hermína Chotková z Chotkova a Vojnína
DětiHermine Isabella Folliot de Crenneville-Poutet
PříbuzníHeinrich Otto Folliot de Crenneville-Poutet
Franz Folliot de Creneville-Poutet (bratři)
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor hrabě Folliot de Crenneville (12. července 1847 Dolná Krupá28. září 1920 Gmunden) byl rakousko-uherský diplomat, syn vlivného dvořana a generála Franze Folliota de Crenneville, po matce byl potomkem českého šlechtického rodu Chotků. Po krátké službě v armádě působil dlouhodobě v diplomacii, v závěru kariéry byl rakousko-uherským vyslancem v Maroku (1901–1904).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Dolná Krupá, rodiště Viktora Folliota de Crenneville

Pocházel ze staré francouzské šlechtické rodiny usazené po Velké francouzské revoluci v Rakousku. Narodil se jako nejstarší syn generála a dvořana hraběte Franze Folliota (1815–1888). Jeho rodištěm byl slovenský zámek Dolná Krupá, který patřil rodině jeho matky Hermíny Chotkové z Chotkova.[1] Původně sloužil v armádě, v hodnosti poručíka odešel v roce 1870 do státních služeb. Krátce pracoval jako úředník dolnorakouského místodržitelství, v roce 1875 přešel pod ministerstvo zahraničí. Zastával nižší posty v Káhiře, Smyrně, na Kypru, v Bukurešti, Stuttgartu, Bruselu, Madridu, Washingtonu, Aténách a Lisabonu. Od roku 1896 působil v severní Africe, v letech 1900–1901 byl generálním konzulem v Tunisu a nakonec v letech 1901–1904 vyslancem v Maroku. Na penzi se usadil v Gmundenu, kde rodina vlastnila zámeček Bergschlössl, známý též pod názvem Villa Crenneville.

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1879 byl jmenován c. k. komořím. Během diplomatické služby získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku a v zahraničí, byl též čestným rytířem Maltézského řádu.[2]

Rakousko-Uhersko

[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1882 se oženil na zámku Trpísty s hraběnkou Isabelou Wydenbruckovou (1862–1920). Měli spolu dceru Hermínu (1883–1951), která byla dvakrát provdaná.

Viktorův mladší bratr Heinrich Folliot de Crenneville (1855–1929) působil též v diplomacii, byl generálním konzulem v Oděse, Tbilisi a Liverpoolu. Jejich švagr hrabě Christoph Wydenbruck (1856–1917) byl rakousko-uherským velvyslancem ve Španělsku.

  1. Rodokmen Chotků dostupné online
  2. Přehled řádů a vyznamenání Viktora Folliota in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1904; Vídeň, 1904; s. 43 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarn) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien.; Vídeň, 2017; s. 237–238 ISBN 978-3-205-20493-0
  • KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
  • RISTOVSKÁ, Radoslava: Dolnokrupskí Chotekovci a ich potomkovia od začiatku 19. storočia do súčasnosti, Trnavská univerzita Trnava, 2021; (kapitola Hermína Choteková a vetva Folliot de Crenneville, s. 43–69) ISBN 978-80-568-0428-5