Trpísty (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Trpísty
Zámek Trpísty - okres Tachov - Česká republika.jpg
Základní informace
Sloh barokní, klasicistní
Architekt Jakub Auguston
Výstavba 1729
Stavebník Prospert ze Sinzendorfu
Poloha
Adresa Trpísty, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Trpísty
Trpísty
Další informace
Rejstříkové číslo památky 15034/4-1963 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trpísty jsou zámek ve stejnojmenné obciokrese Tachov. Vrcholně barokní zámek byl postaven v roce 1729 Prospertem ze Sinzendorfu na místě starší tvrze podle plánů architekta Jakuba Augustona. Zámecký areál považovaný za mimořádně hodnotnou ukázku venkovského panského sídla je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší panské sídlo v Trpístech stálo na neznámém místě nejspíše již ve třináctém století, kdy zde sídlil Rapota z Trpíst se syny Chvalíkem a Hoškem. Další majitelé jsou známi až ze druhé poloviny čtrnáctého století.[2] Podle Augusta Sedláčka a Jiřího Úlovce v té době ve vesnici stála tvrz,[2][3] ale nedochovaly se žádné písemné prameny, které by její existenci potvrdily.[4]

Ve druhé polovině čtrnáctého století se o vesnici dělili Ludvík, Chval a Jetřich z Gutštejna. Jetřichovi se roku 1406 podařilo získat hrad Všeruby, a Trpísty poté přenechal svému bratrovi Půtovi z Gutštejna. Vesnici rozdělenou mezi několik majitelů se pánům z Gutštejna podařilo spojit až roku 1440 a jejich rodu patřila do roku 1510, kdy ji Kryštof z Gutštejna musel odevzdat králi Vladislavovi Jagellonskému (podle Miloslava Bělohlávka Kryštof vesnici královi prodal[4]).[2] Novým majitelem se roku 1513 stal přísedící zemského soudu Linhart Markvart z Hrádku, který v roce 1520 rozšířil statek o Mydlovary a Sviňomazský hrádek.[4] Jeho syn Jiří Markvart z Hrádku si nechal Trpísty vložit do obnovených desk zemských. Když zemřeli Jiřího potomci,[3] trpístské panství držel Diviš Markvart z jiné rodové linie. Od něj statek roku 1612 koupil Jan Šebestián ze Švamberka, který jej připojil k třebelskému panství, u kterého zůstal s výjimkou roku 1638 až do roku 1945.[4]

V roce 1659 vymřela třebelská větev pánů ze Švamberka.[4] Majetek zdědila vdova Marie Magdaléna, rozená z Heissensteinu, od které jej koupil její příbuzný Jan Kryštof Ferdinand z Heissensteinu. Ten panství roku 1677 prodal Marii Maxmiliáně ze Sinzendorfu, jejímž potomkům patřilo až do roku 1793. Prvním z nich byl Mariin syn Jan Vikart Michal Václav ze Sinzendorfu a po něm následoval Prospert ze Sinzendorfu.[2]

Původním centrem panství býval až do třicetileté války hrad Třebel.[4] V roce 1647 byl dobyt švédským vojskem během bitvy u Třebele, a později na příkaz císaře Ferdinanda III. pobořen.[5] Panské sídlo proto bylo přesunuto do Trpíst.[4] Prospert ze Sinzendorfu nechal v roce 1729 strhnout starou renesanční tvrz, a na jejím místě podle projektu architekta Jakuba Augustona[6] vybudoval vrcholně barokní zámek.[2]

V roce 1793 zámek koupil Jan Antonín Lexa z Aehrentalu, po jehož smrti jej zdědila dcera Jana Nepomucena, provdaná z Vidršperka. Roku 1870 se majitelem stal August z Wydenbrucku a od roku 1896 Vilém Kubinzky, jehož rodině zůstal až do roku 1945. Po něm v zámku sídlil dětský domov. Budova ale nebyla udržovaná, došlo k zatopení sklepů, začaly se objevovat trhliny ve stropech, a proto byla po roce 1990 opuštěna.[2] Roku 2003 byla zahájena rekonstrukce zámku a v roce 2013 jej společnost Panství Trpísty poprvé zpřístupnila veřejnosti.[7]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jednopatrová budova zámku má obdélný půdorys. Uprostřed se nachází dvojice oválných místností, které vystupují ze středů delších stran jako mohutné dvoupatrové rizality. Fasádu člení kordonová římsa a pilastry, které jsou na šikmých stěnách rizalitů nakupené. Budova má mansardovou střechu, ze které po stranách rizalitů vystupují vikýře s kvadrilobovým oknem. Do zámku se vstupuje po schodišti, nad kterým se nachází sloupový portikus s balkonem.[6]

Za vstupem se nachází vstupní hala v první oválné místnosti, zatímco na protější zahradní straně bývala sala terrena. Obě místnosti jsou zaklenuté kupolí s osmi lunetami. Klenbu saly terreny zdobí rokoková freska s motivem hostiny Alexandra Velikého. V patře nad nimi jsou prostory taktéž s oválným půdorysem. Zatímco sál na vstupní straně je bez výzdoby, nad salou terrenou je na klenbě freska Oslava rodu Sinzendorfů z roku 1743 a stěny jsou zdobené štuky.[6]

K památkově chráněnému areálu patří kromě zámku také dům čp. 65, správní budovy čp. 60 a 61, stodola, dvojice chlévů, zahradnictví v domě čp. 41, dvě vstupní brány a zámecký park.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-04]. Identifikátor záznamu 125461 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Díl 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Trpísty, s. 516–521. 
  3. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Černošína, s. 135. 
  4. a b c d e f g Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Trpísty – zámek, s. 258–259. 
  5. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Třebel, s. 561–562. 
  6. a b c Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Trpisty, s. 81–82. 
  7. VAĎURA, Petr. Barokní zámek v Trpístech na Stříbrsku se dočkal oprav [online]. Český rozhlas, 2013-08-18 [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  8. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]