Versailleské zahrady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Versailleské zahrady
Areál zahrad s částí budovy paláce
Funkce Zahrada s placeným vstupem
Lokalita zámek Versailles,
Versailles, Francie, Versailles (Francie), FrancieFrancie Francie
Zeměpisné souřadnice
Rozloha 800 ha[1]
Založeno převážně v 2. polovině
17. století,
stavba začala roku 1662[2]
Architekt André Le Nôtre[2]
Kód památky PA00087673
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Versailleské zahrady byly vybudovány v barokním stylu v druhé polovině 17. století na příkaz krále Ludvíka XIV. a jsou považovány za mistrovský příklad francouzské zahrady. Leží západním směrem od bývalého královského zámku Versailles, který se nachází zhruba 20 kilometrů jihozápadně od Paříže. Jejich hlavním architektem byl André Le Nôtre.[3]

Idylická vesnička Hameau de la Reine

Roku 1979 byly spolu se zámkem zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního parku se dříve nacházel menší zahradní areál o velikosti několika hektarů od Jacquesa Menourse, který obklopoval lovecký zámeček krále Ludvíka XIII. Poté co se jeho nástupce, král Ludvík XIV., oficiálně ujal vlády, rozhodl se inspirován parkem zámku Vaux-le-Vicomte Versailles spolu s přilehlými zahradami rozšířit a přebudovat. Od jeho úmyslu ho neodradila ani špatná kvalita zdejší půdy a ani obtížné zásobování vodou. Práce týmu architekta Le Nôtre, jež byl stavitelem zahrad v Vaux-le-Vicomte, začaly roku 1662. V roce 1665 byl dokončen tzv. Petit Park, roku 1674 bylo rozhodnuto o objednání 24 velkých soch z mramoru, které byly poté v zahradách instalovány. Král a jeho dvůr se do paláce nastěhovali v roce 1682, roku 1693 nařídil Ludvík XIV. budování parku a zahrad přerušit.[2]

Fontána Latona

Na stavbě zámku a parku se v 17. století podílelo přes 20 000 zaměstnanců různých profesí.[3] Za Ludvíka XV. byly zahrady dále rozšířeny a roku 1750 byla poblíž zámku Malý Trianon, který se v jejich areálu nacházel, vybudována botanická zahrada. Ta byla architektem Richardem Miquem přetvořena v roce 1775 za vlády Ludvíka XVI. v jardin-anglo-chinois (francouzskou krajinářskou zahradu) a doplněna o tzv. fabriques, stavby sloužící hlavně za účelem dekorace. Ludvík XVI. nechal také roku 1785 pro svou manželku Marii-Antoinettu poblíž postavit malou vesnici v anglickém stylu – Hameau de la Reine. V zámku Velký Trianon, který se v zahradách nachází, přebývali francouzští panovníci s přestávkami až do roku 1848 a místní zahrady přetvářeli podle trendů příslušné doby. Ještě předtím zde císař Napoleon nařídil stavbu mostu, který vedl k areálu Malého Trianonu.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zahrady jsou vytvořeny v barokním stylu. Při jejich stavbě navazoval architekt Le Nôtre na své předchozí dílo ve Vaux-le-Vicomte, kde se svými zásahy snažil krajinu strukturovaným způsobem doplnit. Pro jeho způsob práce jsou typické dlouhé aleje a cesty, z nichž je vidět do dalekého okolí. Tak tomu je i ve Versailles, kde hlavní stromořadí směřuje k Apollónově fontáně, na jehož místě stála za Ludvíka XIII. obyčejná vodní nádrž. Apollón je bůh Slunce a byl tedy zvolen jako symbol mocného Ludvíka XIV., který byl za krále Slunce označován. Tímto symbolem se inspirují i okolní zahrady a zahradní divadla.[2]

Hlavní cesta vedoucí od zámku se postupně rozšiřuje prostřednictvím transverzálních linií do zahrad, jež jsou tvořeny promyšleným systémem kruhů a čtverců. Celý prostor se vyznačuje smyslem pro proporce a vyrovnanost. Na zámek, který se odráží ve dvou přilehlých vodních nádržích, navazuje terasa s otevřenými partery. Královská alej směřuje od nádrží k bazénu Latony a odtud přes tzv. Tapis vert (trávníkový koberec) k již zmíněné Apollónově fontáně, které dominuje socha Apollona od Jean-Babtista Tubyho. V parku jsou lesíky, kde se nacházejí doplňky inspirované antickými mýtykašny, sochy a skalní stěny s mušlemi. Prostor je v těchto místech je uspořádaný tak, aby se zde mohly konat divadelní představení a koncerty.[2]

V zahradách se také nachází zámky Velký Trianon, kde pobýval Ludvík XIV., když potřeboval větší soukromí a Malý Trianon postavený za Ludvíka XV. V okolí malého Trianonu byl zřízena jardin anglo-chinois s fabriques, jako je např. skalní chrám a belvedér. Poblíž je Hameau de la Reine tvořená dvanácti rustikálními stavbami. Její součástí je např. selský dvůr, mlékárna, mlýn a holubník. Vzorem pro tuto uměle vytvořenou vesničku byla podobná, která se nachází v Chantilly.[2][3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.chateauversailles.fr, francouzsky
  2. a b c d e f g HOLMES, Caroline. Umění zahrad. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2002. 176 s. ISBN 80-242-0872-5. S. 9, 64–65. 
  3. a b c d e BEIEROVÁ, Brigitte. Poklady světa. Praha: Knižní klub, 2004. 335 s. ISBN 80-242-1186-6. S. 42–43. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOLMES, Caroline. Umění zahrad. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2002. 176 s. ISBN 80-242-0872-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]