Velký Vápenný
| Velký Vápenný | |
 | |
|
| |
| Vrchol | 790 m n. m. |
|---|---|
| Prominence | 210 m ↓ Křižanské sedlo[1] |
| Izolace | 7,0 km → Černá hora |
| Seznamy |
Nejprominentnější hory CZ #100 Ještědsko-kozákovské hory |
| Poloha | |
| Státy |
 Česko |
| Pohoří | Ještědsko-kozákovský hřbet / Ještědský hřbet / Kryštofovy hřbety / Vápenný hřbet / Havranský hřbet[2] |
| Souřadnice | 50°47′18″ s. š., 14°53′53″ v. d. |
  Velký Vápenný | |
| Hornina | metamorfity, sedimenty |
| Povodí | Ploučnice, Lužická Nisa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Velký Vápenný | |
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Pohled z Velkého Vápenného směrem na Jítravu | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Vyhlášení | 20. března 1973 |
| Vyhlásil | Ministerstvo kultury ČSR |
| Nadm. výška | 560 – 770 m n. m. |
| Rozloha | 24,5 ha |
| Poloha | |
| Stát |
Česko |
| Okres | Liberec |
| Umístění | Bílý Kostel nad Nisou, Rynoltice (k. ú. Jítrava) |
| Další informace | |
| Kód | 557 |
 Obrázky, zvuky či videa v Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velký Vápenný či jen Vápenný (německy Groser Kalkberg) je hora (790 m n. m.) v Ještědsko-kozákovském hřbetu, asi 2 km východně od vsi Jítrava v okrese Liberec, na hranici katastrálních území Jítrava (obec Rynoltice) a Bílý Kostel nad Nisou, nižší část jižního svahu patří k obci Zdislava. Hřeben západně od vrcholu směrem k Jítravskému vrchu je chráněn jako přírodní rezervace Velký Vápenný ev. č. 557.Chráněné území spravuje Krajský úřad Libereckého kraje.[3]
Obsah
Popis hory[editovat | editovat zdroj]
Je to rozsáhlý strukturně denudační dílčí hřbet směru SZ–JV, v místech maximálního tektonického vyklenutí jihozápadního hrásťového hřbetu geomorfologického okrsku. Hora s relativní výškou příkrých svahů přes 250 m je budována devonskými až spodnokarbonskými fylitickými břidlicemi, drobami, zelenými břidlicemi a metadiabasy, s vložkou krystalického vápence, na svazích jsou izolované skalky a deskovité sutě. Hora je převážně zalesněna listnatými porosty, částečně smrčinami, jsou zde zachovalé komplexy bučin a suťových lesů s javorem, jasanem, jilmem, místy je dub letní. Při západním úpatí jsou louky a pole. Ve vápencové vložce na západním svahu je opuštěný kamenolom s vchodem do Západní jeskyně (nálezy vymřelých lilijic). Jsou zde četné pevnůstky prvorepublikového opevnění.[4]
Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]
Rezervace zahrnuje hřeben mezi vrcholy Vápenného a Jítravského vrchu; pás dlouhý asi 1,2 km o šířce zhruba jedno až dvě sta metrů začíná asi 250 metrů západně od vrcholu Vápenného na severní straně hřebene a končí asi 150 metrů jižně od vrcholu Jítravského vrchu na jihozápadní straně hřebene. Přírodní rezervace má celkovou rozlohu 24,5 ha a nachází se na katastrálním území obcí Bílý Kostel nad Nisou a Jítrava.
Důvodem vyhlášení rezervace je ochrana přirozených společenstev bučin, zejména suťové bukové javořiny, květnatých bučin na vápenci a bikových bučin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, ochrana krasových fenoménů devonské vápencové čočky (podzemních prostor, závrtů, ponorného toku a vyvěračky), ochrana zimoviště ohrožených druhů netopýrů a vrápenců v Západní jeskyni[5] a ochrana prostoru lomu (bezlesí č. 22 v porostu 124B) jako význačné paleontologické lokality pro období středního devonu.
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Na západních svazích Velkého Vápenného, při jižním okraji přírodní rezervace, pramení Panenský potok, který svůj tok končí v Mimoni, kde se vlévá do Ploučnice.[6]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Přes Velký Vápenný a podél i napříč rezervací vede červeně značená hřebenová turistická trasa od Jítravy, která pokračuje směrem na Ještěd. V sedle mezi Velkým Vápenným a Jítravským vrchem ji napříč středem rezervace křižuje žlutě značená trasa od hradní zříceniny Roimund, která pokračuje jako zkratka červené hřebenovky téměř po vrstevnici jihozápadním úbočím Vápenného.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ PR Velký Vápenný na seznamu zvláště chráněných území AOPK ČR
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Západní jeskyně na seznamu evropsky významných lokalit (Sdělení MŽP ČR ve Sbírce zákonů č.81 z 5. 3. 2008)
- ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-04-01]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RUBÁŠ, Dominik. Přírodní klenoty Podještědí. 1. vyd. Český Dub: s. n., 2017. 368 s. ISBN 978-80-270-2857-3.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký Vápenný ve Wikimedia Commons
