Přeskočit na obsah

Vápenný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Velký Vápenný)
Vápenný
Lipka a za ní Vápenný z Dubu
Lipka a za ní Vápenný z Dubu

Vrchol790 m n. m.
Prominence210 m ↓ Křižanské sedlo[1]
Izolace7,0 km → Černá hora
SeznamyNejprominentnější hory CZ #100
Ještědsko-kozákovské hory
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříJeštědsko-kozákovský hřbet / Ještědský hřbet / Kryštofovy hřbety / Vápenný hřbet / Havranský hřbet[2]
Souřadnice
Vápenný
Vápenný
Horninametamorfity, sedimenty
PovodíPloučnice, Lužická Nisa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Velký Vápenný
Bučiny v PR Velký Vápenný
Bučiny v PR Velký Vápenný
Základní informace
Vyhlášení20. března 1973
VyhlásilMinisterstvo kultury ČSR
Nadm. výška560–770 m n. m.
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresLiberec
UmístěníBílý Kostel nad Nisou, Rynoltice (k. ú. Jítrava)
Další informace
Kód557
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Vápenný (německy Kalkberg[3]) je hora (790 m n. m.) v Ještědsko-kozákovském hřbetu, asi dva kilometry km východně od vsi Jítrava v okrese Liberec, na hranici katastrálních území Jítrava (obec Rynoltice) a Bílý Kostel nad Nisou, nižší část jižního svahu patří k obci Zdislava.[4][5] Hřeben západně od vrcholu směrem k Jítravskému vrchu je chráněn jako přírodní rezervace Velký Vápenný ev. č. 557. Chráněné území spravuje Krajský úřad Libereckého kraje.[6]

Hora se v minulosti nazývala Vápenný vrch. Používání tohoto názvu je doloženo ještě na státní mapě z roku 1964.[7] Vrch se také nazýval Velký Vápenný – název se používal na vojenských topografických mapách ještě v roce 2006,[8] přičemž se ale v roce 1956 na vojenské topografické mapě použil název Vápenný.[9]

Popis hory

[editovat | editovat zdroj]

Je to rozsáhlý strukturně denudační dílčí hřbet směru SZJV, v místech maximálního tektonického vyklenutí jihozápadního hrásťového hřbetu geomorfologického okrsku. Hora s relativní výškou příkrých svahů přes 250 m je budována devonskými až spodnokarbonskými fylitickými břidlicemi, drobami, zelenými břidlicemi a metadiabasy, s vložkou krystalického vápence, na svazích jsou izolované skalky a deskovité sutě. Hora je převážně zalesněna listnatými porosty, částečně smrčinami, jsou zde zachovalé komplexy bučin a suťových lesů s javorem, jasanem, jilmem, místy je dub letní. Při západním úpatí jsou louky a pole. Ve vápencové vložce na západním svahu je opuštěný kamenolom s vchodem do Západní jeskyně (nálezy vymřelých lilijic). Jsou zde četné pevnůstky prvorepublikového opevnění.[8]

Přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]

Rezervace zahrnuje hřeben mezi vrcholy Vápenného a Jítravského vrchu; pás dlouhý asi 1,2 km o šířce zhruba jedno až dvě sta metrů začíná asi 250 metrů západně od vrcholu Vápenného na severní straně hřebene a končí asi 150 metrů jižně od vrcholu Jítravského vrchu na jihozápadní straně hřebene. Přírodní rezervace má celkovou rozlohu 24,5 ha a nachází se na katastrálním území obcí Bílý Kostel nad Nisou a Jítrava.

Důvodem vyhlášení rezervace je ochrana přirozených společenstev bučin, zejména suťové bukové javořiny, květnatých bučin na vápenci a bikových bučin s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, ochrana krasových fenoménů devonské vápencové čočky (podzemních prostor, závrtů, ponorného toku a vyvěračky), ochrana zimoviště ohrožených druhů netopýrů a vrápenců v Západní jeskyni[10] a ochrana prostoru lomu (bezlesí č. 22 v porostu 124B) jako význačné paleontologické lokality pro období středního devonu.

Na západních svazích Vápenného, při jižním okraji přírodní rezervace, pramení Panenský potok, který svůj tok končí v Mimoni, kde se vlévá do Ploučnice.[11]

Přes Vápenný a podél i napříč rezervací vede červeně značená hřebenová turistická trasa od Jítravy, která pokračuje směrem na Ještěd. V sedle mezi Vápenným a Jítravským vrchem ji napříč středem rezervace křižuje žlutě značená trasa od hradní zříceniny Roimund, která pokračuje jako zkratka červené hřebenovky téměř po vrstevnici jihozápadním úbočím Vápenného.[5]

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  3. Císařské povinné otisky stabilního katastru 1 : 2 880, ML 2941-1 Jítrava [online]. 1843 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  4. Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  5. a b Mapy.cz [online]. Seznam [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  6. PR Velký Vápenný na seznamu zvláště chráněných území AOPK ČR
  7. Státní mapa 1 : 5 000 [online]. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1964 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 475. 
  9. Topgrafické mapy v systému S-1952, ML M-33-42-D-b [online]. Generální štáb Českloslovenské lidové armády, 1956 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Západní jeskyně na seznamu evropsky významných lokalit (Sdělení MŽP ČR ve Sbírce zákonů č.81 z 5. 3. 2008)
  11. Mapa Lužické hory č. 14. 6. vyd. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978-80-7324-289-3. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • RUBÁŠ, Dominik. Přírodní klenoty Podještědí. 1. vyd. Český Dub: Dominik Rubáš, 2017. 368 s. ISBN 978-80-270-2857-3. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]