Vévoda De L'Omelette

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vévoda De L'Omelette
Autor Edgar Allan Poe
Původní název The Duke of l'Omelette
Země USA USA
Jazyk angličtina
Žánry humorná povídka
Vydavatel USA Philadelphia Saturday Courier
Datum vydání 3. března 1832
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vévoda De L'Omelette (v angličtině „The Duc de L'Omelette“) je krátká humorná povídka amerického spisovatele a literárního teoretika Edgara Allana Poea z roku 1832.

Povídka původně nesla anglický název „The Duke of l'Omelette“ [1], posléze byla přejmenována na „The Duc de L'Omelette“.

V češtině vyšla např. v knize Krajina stínů (Aurora, 1998).[2]

V povídce vede vévoda De L'Omelette rozpravy s Jeho Veličenstvem Ďáblem během své posmrtné existence. V textu se vyskytuje spousta francouzských frází a citátů.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Šest dvořanů doprovází ve zlaté kleci vzácného ptáka z Peru k vévodovi De L'Omelette. Vévoda zrovna poléhává na pohovce, kterou vylicitoval ve dražbě nad králem a obětoval tak svou loajalitu vůči němu. Otevrou se dveře a do komnaty vstoupí dvořané s ptákem. Ale co to?

Ach, Bože! Tento pták skromný, kterého jsi zbavil svých per, které jsi použil bez papíru!

Vévodu jímá nevýslovné znechucení a skoná.

Třetího dne stojí vévoda před Jeho Veličenstvem Ďáblem, jenž ho vyzývá k odložení svršků. Vévoda se brání a táže se, s kým má tu čest. Temný kníže se představí a objasní, že oděv, o němž si vévoda myslil, že jest županem je ve skutečnosti pohřebním rubášem.

Šlechtic je nadmíru vytočen, rozloučí se a hodlá odejít. Je zadržen komořím a přiveden nazpět. Vévodovi nezbude nic jiného než si protřít oči a porozhlédnout se po místnosti - z ptačí perspektivy. Děsivá komnata nemá strop, místo něj víří hustá vrstva ohnivých mračen. Z výšky visí řetěz z rudého kovu, na jehož konci se houpe smolný koš, z něhož se line jasná záře. V rozích pokoje stojí ve výklencích tři obrovské sochy - řecká, egyptská a francouzská. Poslední čtvrtá není tak velká a je zahalena závojem. Na zdech visí nádherné obrazy, ale vévoda trne hrůzou, neboť jediným oknem v místnosti vidí planout pekelný oheň!

Vyzývá Jeho Ďábelské Veličenstvo k souboji, avšak ono nešermuje. Hrají tedy karty. Vévoda počítá. Hra končí. Jeho Veličenstvo počítá a upíjí vína. Vévoda skrývá kartu do dlaně. Jak je libo, poznamená Ďábel a snímá. Vévoda vstane, ukloní se a odchází.

Kdo jsem? - Ach, pravda! Já jsem Belzebub, kníže Poklopce. Právě jsem tě vytáhl z rakve z růžového dřeva, vykládané slonovinou. Byl jsi podivuhodně navoněn a opatřen štítkem, přesně podle faktury. Poslal tě Belial, můj inspektor hřbitovů.
— Edgar Allan Poe - Vévoda De L'Omelette

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sova, Dawn B. (2001). Edgar Allan Poe: A to Z. New York: Checkmark Books. ISBN 0-8160-4161-X, str. 73 (anglicky)
  2. POE, Edgar Allan. Krajina stínů. Praha: Aurora, 1998. ISBN 80-85974-44-4. Kapitola Obsah, s. 364. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]