Užitečný idiot

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Užitečný idiot je pojem politického žargonu používaný pro lidi vnímané jako propagandisté ve věcech, jejichž cílů si nejsou plně vědomi a jsou cynicky využívány ostatními pro šíření propagandy o jejímž účelu nemají povědomí.

Během studené války byl termín používán pro sympatizanty s Východním blokem ze západních zemí, kteří byli naivní a cynicky využiti Sovětským svazem nebo jiným komunistickým režimem.

V širším slova smyslu se pojem vztahuje na západní novináře, cestovatele a intelektuály, kteří dávají požehnání (často se zápalem náboženství) tyranům a tyranským režimům, přičemž se snaží přesvědčit veřejnost a politiky, že utopickým ideologiím se daří.[1]

Postupem času se význam rozšířil a dnes označuje osoby, které se nechaly nevědomky zmanipulovat různými politickými aktéry.[zdroj?]

Historie použití[editovat | editovat zdroj]

Toto slovní spojení je přisuzováno Leninovi, avšak neexistuje důkaz, že by ho Lenin kdy použil, spojení užitečný idiot se nevyskytuje v žádném jeho díle či proslovu.

V angličtině se spojení užitečný idiot poprvé objevilo v roce 1948 v listu New York Times v souvislosti s italskou politikou.

Používání v souvislosti s válkou na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s krymskou krizí a válkou na východní Ukrajině došlo k četnému použití tohoto výrazu ve vedoucích mezinárodních médiích, a to v případech srdečných projevů známých osobností vůči ruské vládě pod Vladimírem Putinem. Jako užitečný idiot tak byl označen Gérard Depardieu, Gerhard Schröder, Sepp Blatter, Wilfried Scharnagl, Alexis Tsipras, Marine Le Penová, David Duchovny a Mickey Rourke. V Německu byli takto označeni mimo jiných též Gabriele Krone-Schmalz, Udo Voigt, Matthias Platzeck, Philipp Mißfelder, Carlo Masala a Alexander Rahr.[2]

Označení těchto osob jako užiteční idioti souvisí s výtkou, že kvůli nepatrným osobním zájmům jsou ochotni se přiklonit k Moskvě a nechat se Kremlem zmanipulovat k jeho vnitropolitickým a zahraničním zájmům, aniž by chápali okolnosti a následky svého jednání.[3][4][5][6][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nützlicher Idiot na německé Wikipedii.

  1. Documentary. Useful Idiots.. BBC [online]. 2010-08-04 [cit. 2016-08-21]. Dostupné online.  
  2. Schulz nach Talkshow-Zoff: „Krone-Schmalz ist für Putin eine ‚nützliche Idiotin‘“ Focus Online, 25. únor 2015
  3. Friedrich Schmidt: Russlands willfährige Freunde F.A.Z., 31. červenec 2015
  4. Thomas Mayer: Russland und die Rechtsparteien: Putins nützliche Idioten Der Standard, 27. listopad 2014
  5. Andreas Rüesch: Putins nützlicher Idiot Neue Zürcher Zeitung, 9. duben 2015
  6. Edward Lucas: Putin's useful idiots: Eminent Russia expert says liberals who support Edward Snowden have given succour to the Kremlin as it seeks to crush Ukrainian protesters Daily Mail, 22. únor 2014
  7. Nathalie Vogel: In This Info-War, The Problem Is Not Only Russia The Interpreter, 11. prosinec 2014

Související články[editovat | editovat zdroj]