Trenčianska Turná
| Trenčianska Turná | |
|---|---|
 Hlavní náměstí v Trenčianské Turné, v pozadí římskokatolický kostel | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°51′ s. š., 18°1′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 227 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trenčínský |
| Okres | Trenčín |
| Tradiční region | Střední Pováží |
  Trenčianska Turná | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 17,24 km²[1] |
| Počet obyvatel | 3 232 (31. 12. 2015) |
| Hustota zalidnění | 187,47 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Peter Mikula |
| Vznik | 1269 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +421-32 |
| PSČ | 913 21 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TN |
| NUTS | 506567 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trenčianska Turná (maďarsky Tornyos) je obec na Slovensku v okrese Trenčín. V roce 2015 zde žilo 3 232 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269.
Současná Trenčianska Turná vznikla spojením obcí Trenčianska Turná a Hámre v roce 1976.
Poloha a přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Obec se nachází uprostřed Trenčínského Podolí, severně od masivu Povážského Inovce v jižní části Trenčínské kotliny. V podloží obce lze nalézt druhohorní a třetihorní horniny, poměrně velkou tloušťku mají čtvrtohorní naváté sedimenty a aluvia potoků. Souvislý lesní porost se nachází pouze na území přilehlém k pohoří.
Obcí protéká Turnianský potok, do kterého přímo v obci vtéká potok Hukov. Na severních svazích Považského Inovce se nacházejí 4 prameny minerálních vod. Jejich přítomnost je podmíněna cirkulací vody v blízkosti jestřabinské zlomové linie.
Přes obec prochází silnice I/50 spojující Trenčín a Bánovce nad Bebravou.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Najstarší archeologicky doložené osídlení je z neolitu. Patří volutové kultuře.
První písemná zmínka o obci pochází z let 1269, 1281 až 1331. Obec patřila trenčínskému panství. Od roku 1406 byla v obci kaple a již před rokem 1588 i kostel. V roce 1598 zde bylo 59 domů[2].
V katastrálním území obce se 3. srpna 1708 odehrála bitva mezi habsburskými vojsky generála Heistera a kuruckou armádou Františka II. Rákociho.
V roce 1784 měla obec 73 domů, 110 rodin a 587 obyvatel. Většina obyvatelstva se zabývala zemědělstvím, zejména chovem dobytka. V předválečném období se zde rozvíjelo hospodářství trnavského cukrovaru[2].
Současná Trenčianska Turná vznikla spojením s blízkou obcí Hámre v roce 1976.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
13. prosince roku 1971 se beze stopy ztratila sedmnáctiletá obyvatelka obce Anička Mikušová. 24. května téhož roku byla v Levicích zadržena slečna O. V. z Liptovského Mikuláše, která se vydávala za nezvěstnou. Ta, navzdory obrovskému úsilí rodičů a intenzivnímu celostátnímu pátrání, nebyla dodnes nalezena.[3]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Samuel Timon (1675–1736) – polyhistor
- Vojtech Kováč (1905–1963) – zemědělský odborník
Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trenčianska Turná na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 835 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2016-10-12]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10. (slovensky)
- ↑ a b HUDÁK, Ján, a kol. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku. Bratislava: SAV Veda, 1977. S. 177. (slovensky)
- ↑ DUBNAR, Zbyšek. Ze spisů Federální kriminální ústředny: Pokračujte v pátraní. Praha: Magnet n. p. S. 46.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trenčianska Turná na Wikimedia Commons - Stránky obce
