Topoľčany
| Topoľčany | |
|---|---|
.jpg) Radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°33′15″ s. š., 18°10′37″ v. d. |
| Nadmořská výška | 142 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Topoľčany |
| Tradiční region | Horní Nitra |
  Topoľčany Topoľčany, Slovensko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 27,58 km²[1] |
| Počet obyvatel | 25 249 (2021) |
| Hustota zalidnění | 915,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Alexandra Gieciová[2] |
| Vznik | 1173 |
| Oficiální web | www |
| primator | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Topoľčany Nám. M. R. Štefánika 1/1 955 01 Topoľčany |
| Telefonní předvolba | 038 |
| PSČ | 955 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Topoľčany (německy Topoltschan, maďarsky Nagytapolcsány, do roku 1920 Veľké Topoľčany) jsou město na Slovensku. Leží v Nitranském kraji a v roce 2021 zde žilo přes 25 tisíc obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast dnešních Topoľčan byla osídlená již v neolitu a eneolitu. V době bronzové se tu nacházelo sídliště a žárové pohřebiště. Sídliště tu existovala i v dobách římských a později i slovanských. V roce 1173 je doložena existence osady na tomto místě; začátkem 14. století pak získala městská práva jako poddanské město. Mezi lety 1431–1434 tu byli husité; v roce 1599 ho dobyli Turci. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství Topoľčan. Do revolučního dění v letech 1848–1849 se Topoľčany nezapojily. Po 1. světové válce město požádalo o ochranu před rabováním maďarskou armádu. Československým vojskem byly Topoľčany obsazeny 17. prosince 1918. Během 2. světové války byly topoľčanští občané židovské národnosti deportováni do vyhlazovacích táborů, odkud se vrátili jen někteří. Koncem 2. světové války jako první z protifašistických armád vstoupila do města dne 1. dubna 1945 1. rumunská armáda.[3] Tragickou epizodou topoľčanské poválečné historie je protižidovský pogrom 24. září 1945.[4][5]
Charakter města
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nachází dřevařský, elektrotechnický, oděvní a potravinářský průmysl; také jsou zde drůbežářské závody a muzeum. Postaven tu byl i zimní stadion, plovárna a koupaliště. Historicky nejúspěšnějšími sporty ve městě je házená, stolní tenis a vodní pólo. Největší sportovní událost, která se zde koná, je Topoľčianský polmaratón.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V podchodu mezi autobusovou a železniční stanicí se nachází kulturní prostor pro umělce s názvem Nástupiště 1–12. Prezentují se tady hudebníci, fotografové, výtvarníci, divadelníci, básníci a další umělci. V Nástupišti se prezentovali např. Miriama Kardošová, Michal Hvorecký, „Whisky“, Dáša Fon Fľaša, Renate Milune, Michal Dymny, Radoslav Repický, Zero Absolu, Matthias Beckmann, Johny Fox, Slavo Herman, Oto Hudec, Daniela Krajčová, Ivana Gálusová a další.[6]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Károly Kelecsényi (1854–1914), entomolog
- Eugen Rosenberg (1907–1990), funkcionalistický architekt
- Rudolf Vrba (1924–2006), profesor a uprchlík z Osvětimi
- Robert Büchler (1929–2009), historik a mírový aktivista, uprchlík z Buchenwaldu
- Peter Blaho (* 1939), právník a bývalý rektor Trnavské univerzity
- Rudolf Sivák (* 1955), rektor Ekonomické univerzity v Bratislavě
- Robert Fico (* 1964), premiér Slovenské republiky
- Miroslav Šatan (* 1974), hokejista
- Ľubomír Višňovský (* 1976), hokejista
- Pavol Jelenák (* 1992), reprezentant SR v plavání
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Artern, Německo- Einbeck, Německo
Hlohovec, Slovensko
Jászberény, Maďarsko- Levice, Slovensko
Luhačovice, Česko
Mazingarbe, Francie
Prilep, Severní Makedonie
Rybnik, Polsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 999 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2015-01-04]. S. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-24. (slovensky)
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Alexandra Gieciová je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ História mesta [online]. Mesto Topoľčany [cit. 2020-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-29.
- ↑ HES, Milan. Moderní-Dějiny.cz | Příběh poválečného násilí - topoľčanský protižidovský pogrom z 24. září 1945. www.moderni-dejiny.cz [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Hrůzy se vrátily. Slováci po válce rozpoutali surový hon na Židy, bili je a okrádali. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-09-24 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Oficiální stránka KC Nástupište 1-12
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Topoľčany na Wikimedia Commons - Oficiální stránka města Topoľčany
- Diskusní fórum města Topoľčany
