Tituly a vyznamenání Vilemíny Nizozemské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilemína Nizozemská s několika vyznamenáními včetně šerpy Vojenského řádu Vilémova
Vilemína v roce své abdikace

Nizozemská královna Vilemína Nizozemská, celým jménem Vilemína Helena Pavlína Marie Oranžsko-Nasavská obdržela během svého života řadu nizozemských i zahraničních titulů a vyznamenání. Během své vlády v letech 1890 až 1948 byla také hlavou nizozemských řádů.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

  • 1880–1884: Její královská Výsost princezna Pavlína Oranžsko-Nasavská[1]
  • 1884–1890: Její královská Výsost princezna Vilemína Nizozemská[1]
  • 1890–1948: Její Veličenstvo nizozemská královna
  • 1948–1962: Její královská Výsost princezna Vilemína Nizozemská[1]

Plný titul, který Vilemína užíval od svého nástupu na trůn do své svatby zněl: Vilemína, z milosti Boží, královna nizozemská, princezna Oranžsko-Nasavská, vévodkyně limburská, etc. Po své svatbě podle zvyku přijala vévodský titul svého manžela, a stala se z ní vévodkyně mecklenburská.[2]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Erb Vilemíny Nizozemské jakožto dámy Řádu královny Marie Luisy
Královský monogram Vilemíny Nizozemské

Nizozemská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Velmistryně[editovat | editovat zdroj]

Od svého nástupu na trůn 23. listopadu 1890 do své abdikace 4. září 1948 byla velmistryní nizozemských řádů:[3]

Osobní vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • velkokříž Vojenského řádu Vilémova – 1948 – Jelikož Vilemína Nizozemská při svém nástupu na trůn v deseti letech nebyla držitelkou žádného z nizozemských řádů se po své abdikaci v roce 1948 ocitla v nezvyklé situaci. Svou abdikací přišla o pozici hlavy nizozemských řádů, a tak nizozemská princezna a bývalá královna nebyla držitelkou jediného nizozemského řádu. Tuto situaci napravila její dcera a také nástupkyně Juliána Nizozemská, která ji udělila velkokříž Vojenského řádu Vilémova.[4][5]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelmina of the Netherlands na anglické Wikipedii.

  1. a b c H.M. koningin Wilhelmina Helena Pauline Maria , koningin der Nederlanden, prinses van Oranje-Nassau (koningin Wilhelmina). www.parlement.com [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  2. Netherlands (The): Princely and Royal Style: 1813-2020 - Archontology.org. www.archontology.org [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  3. a b c d Regeerings-almanak voor Nederlandsch-Indie. T. 2. 1941, s. 47
  4. De Huizen van Oranje en Nassau -Geschiedenis Militaire Willems Orde. www.hethuisvanoranje.nl [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-27. 
  5. Militaire Willems-Orde voor prinses Wilhelmina, 7 oktober 1948. www.koninklijkeverzamelingen.nl [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  6. Kolana Řádu Bílého lva aneb hlavy států v řetězech. www.vyznamenani.net [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Československý řád Bílého lva 1923–1990 (zřízený vládním nařízením č. 362/1922 Sb., ze dne 7. prosince 1922, které bylo nahrazeno vládním nařízením č. 10/1961 Sb., ze dne 11. ledna 1961) JMENNÝ REJSTŘÍK NOSITELŮ podle matrik nositelů (Archiv KPR, fond KPR, Evidenční knihy k udělování státních vyznamenání, inv. č. 1–15, kartony č. 1–4) a spisů z fondu KPR Dostupné online
  8. PEDERSEN, Jørgen. Riddere af Elefantordenen, 1559–2009. Odense: Syddansk Universitetsforlag, 2009. 472 s. ISBN 978-87-7674-434-2, ISBN 87-7674-434-5. OCLC 462788152 S. 467. 
  9. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-02. 
  10. WATTEL, Michel. Les Grand'Croix de la Légion d'honneur de 1805 à nos jours. Titulaires français et étrangers. Paříž: Archives & Culture, 2009. 701 s. ISBN 978-2-35077-135-9, ISBN 2-35077-135-0. OCLC 463284299 S. 21, 500 a 598. 
  11. a b c d e f g h i j k l NETHERLANDS MINISTERIE VAN BINNENLANDSE ZAKEN, Netherlands. Staatsalmanak voor het Koninkrijk der Nederlanden. [s.l.]: Sdu Uitgeverij Plantijnstraat 906 s. Dostupné online. (Dutch) 
  12. Kawalerowie i statuty Orderu Orła Białego 1705–2008, 2008, s. 299 (polsky)
  13. BRAGANÇA, Jose Vicente de. AGRACIAMENTOS PORTUGUESES AOS PRÍNCIPES DA CASA SAXE-COBURGO-GOTA * PORTUGUESE HONOURS AWARDED TO PRINCES OF THE HOUSE OF SAXE-COBURG-GOTHA. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-05-06]. (anglicky) 
  14. Royal Thai Government Gazette Dostupné online Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (thajsky)
  15. DBNL. Piet Worm, Het gouden prentenboek 1898-1948 · dbnl. DBNL [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  16. St. Petersburg Times - Google News Archive Search. news.google.com [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  17. List of the Knights of the Garter (1348-present). www.heraldica.org [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  18. "Real Orden de Damas Nobles de la Reina Maria Luisa". Guía Oficial de España (in Spanish). 1893. s. 159. Dostupné online
  19. 808 (Sveriges statskalender / 1925). runeberg.org [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (švédsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]