Thalassarche

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxThalassarche
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádtrubkonosí (Procellariiformes)
Čeleďalbatrosovití (Diomedeidae)
RodThalassarche
L. Reichenbach, 1853
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thalassarche je rod mořských ptáků z čeledi albatrosovitých. Albatrosi rodu Thalassarche se vyskytují pouze na jižní polokouli a s 10 zástupci se jedná o druhově nejrozmanitější rod albatrosů.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Thalassarche náleží do čeledi albatrosovitých a řádu trubkonosých, kam se řadí i příbuzní buřňákovití, buřňáčkovití a buřníčkovití. Všichni tito mořští ptáci sdílejí některé specifické morfologické rysy jako jsou trubkovité nozdry, solné žlázy ústící do nosních dírek nebo zobák, který se skládá ze 7–9 rohovitých destiček.[1] Další společnou charakteristikou je tvorba žaludečního oleje, který se skládá z voskového esteru a triacylglycerolů, které jsou uloženy v žláznatém žaludku (proventriculus). Tento olej představuje bohatý zdroj energie dospělců během dlouhých letů a jsou jím krmeny i mláďata. Olej je silně zapáchající a trubkonosí ho tak využívají pro obranu před predátory – v případě ohrožení dojde k vyvržení oleje ve snaze odradit predátora.[2]

V australské Victorii byl nalezen fosilní pozůstatek lebky, která náležela fosilnímu druhu Thalassarche thyridata. Tento druh je datován do pozdního miocénu (~10 mya), kdy se albatrosi rodu Thalassarche již prokazatelně lišili od albatrosů rodu Phoebetria.[3]

Již od 19. století se o taxonomii albatrosů vedly rozsáhlé diskuse. Ve 20. století byli zástupci rodu Thalassarche více či méně zařazeni do rodu Diomedea, který zahrnoval všechny albatrosy až na dva zástupce rodu Phoebetria, kteří jsou od ostatních albatrosů jednoznačně odlišní vizuálně, morfologicky i ekologicky. Teprve v roce 1996 po rozsáhlých DNA analýzách Garyho Nunna z Amerického přírodovědného muzea bylo několik příbuzných albatrosů vyčleněno z rodu Diomedea do rodu Thalassarche.[4]

Seznam druhů[editovat | editovat zdroj]

BirdLife International[5][6] a ACAP[7] rozeznávají následujících 10 zástupců rodu Thalassarche (s 10 zástupci se jedná o nejpočetnější rod albatrosovitých):

Obrázek Vědecký název Český název Rozšíření
Thalassarche chlororhynchos albatros pestrozobý Střední jižní Atlantik (Tristan da Cunha a Goughův ostrov)
Thalassarche carteri albatros Carterův Ostrovy prince Edvarda, Crozetovy ostrovy, Kergueleny, Nový Amsterdam a Svatý Pavel (součást Francouzského jižního antarktického území), od Jihoafrické republiky po tichomořské oblasti za Novým Zélandem
Thalassarche bulleri albatros Bullerův Nový Zéland
Thalassarche cauta albatros šelfový Austrálie a Tasmánie, jižní Indický oceán
Thalassarche steadi albatros bělohlavý Nový Zéland
Thalassarche eremita albatros chathamský Chathamské ostrovy
Thalassarche salvini albatros snarský Jižní oceán, Ostrov tučňáků na Crozetových ostrovech
Thalassarche impavida albatros campbellský Jižní ostrov a od Chathamské plošiny po Rossovo moře
Thalassarche chrysostoma albatros šedohlavý Jižní Georgie v jižním Atlantiku, menší kolonie na Ostrovech Diega Ramíreze, Kerguelenech, Crozetových ostrovech a Ostrovech prince Edvarda v Indickém oceánu, Campbellův ostrov a Macquarie jižně od Nového Zélandu, Chile
Thalassarche melanophrys albatros černobrvý Atlantik, kolonie na Falklandách, Jižní Georgii a Jižních Sandwichových ostrovech, ostrovy kolem mysu Horn

Popis[editovat | editovat zdroj]

Albatrosi rodu Thalassarche mají rozpětí křídel od 180–256 cm.[8] Hřbet a svrchní strana křídel je černá či sytě tmavě šedá. To je rozdíl od albatrosů rodu Diomedea, jejichž hřbet je bílý. Pohlavní dimorfismus je nevýrazný a v terénu je takřka nemožné rozlišit samce od samice. Juvenilní jedinci mají podobně zbarvené peří jako dospělci, jejich zobák je však černý. Zobák dospělců mívá sytě žlutou nebo oranžovou barvu nebo linku.[9]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Všichni zástupci rodu jsou rozšíření na jižní polokouli, jejich konkrétnější rozšíření zobrazuje tabulka výše.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mollymawk na anglické Wikipedii.

  1. EHRLICH, Paul R.; DOBKIN, David, S.; WHEYE, Darryl. The Birders Handbook. New York, NY: Simon & Schuster, 1988. Dostupné online. ISBN 0-671-65989-8. S. 29–31. 
  2. DOUBLE, M. C. Grzimek's Animal Life Encyclopedia. Procellariiformes (Tubenosed Seabirds). Redakce Hutchins Michael; Joseph E. Trumpey, Chief Scientific Illustrator. 2nd. vyd. Farmington Hills, MI: Gale Group, 2003. ISBN 0-7876-5784-0. S. 107–111. 
  3. Nunn, Gary B.; Cooper, John; Jouventin, Pierre; Robertson, Chris J. R. Evolutionary relationships among extant albatrosses (Procellariiformes: Diomedeidae) established from complete cytochrome-b gene sequences. Auk. 1996, roč. 113, čís. 4, s. 784–801. Dostupné online. DOI 10.2307/4088857. JSTOR 4088857. (anglicky) 
  4. NUNN, Gary; JOUVENTIN, Pierre; ROBERTSON, Graham G.; COOPER, John; ROBERSTON, Chris J. R. Evolutionary Relationships among Extant Albatrosses (Procellariiformes: Diomedeidae) Established from Complete Cytochrome-B Gene Sequences. S. 784–801. The Auk [online]. 1996-10 [cit. 2020-12-03]. Roč. 113, čís. 4, s. 784–801. DOI 10.2307/4088857. (anglicky) 
  5. Data Zone: Search Results of the term "albatross" [online]. BirdLife International [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ASKEW, Nick. List of Albatross Species [online]. BirdLife International [cit. 2020-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-22. (anglicky) 
  7. Fifth Meeting of Advisory Committee [online]. Mar del Plata, Argentina: Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels, 2010 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ROBERTSON, C. J. R. Grzimek's Animal Life Encyclopedia. Albatrosses (Diomedeidae). Redakce Hutchins Michael; Joseph E. Trumpey, Chief Scientific Illustrator. 2nd. vyd. Farmington Hills, MI: Gale Group, 2003. ISBN 0-7876-5784-0. S. 114. 
  9. LINDSEY, Terence, 2009. Albatrosses. Collingwood, Vic.: CSIRO. 13–14 s. ISBN 9780643094215. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]