Albatros snarský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxAlbatros snarský
alternativní popis obrázku chybí
Albatros snarský
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádtrubkonosí (Procellariiformes)
Čeleďalbatrosovití (Diomedeidae)
Rodalbatros (Thalassarche)
Binomické jméno
Thalassarche salvini
(Rothschild, 1893)
Areál rozšíření
Synonyma
  • Diomedea cauta (Buller, 1878)
  • Thalassogeron salvini (Rothschild, 1893)
  • Diomedea salvini (Rothschild, 1893)
  • Thalassogeron cautus salvini (Rothschild; Mathews & Iredale 1913)
  • Diomedella cauta salvini (Rothschild); Mathews 1927)
  • Diomedea cauta peruvia (Mathews, 1933)
  • Diomedella cauta atlantica (Mathews, 1933)
  • Diomedea cauta salvini (Rothschild, 1893)
  • Thalassarche salvini (C. Robertson & Nunn, 1998)[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albatros snarský (Thalassarche salvini) je statný druh albatrosa, jehož převážná část populace hnízdní na novozélandském souostroví Bounty, menší část hnízdí i na soustavě ostrovů Western Chain (součást Snárských ostrovů) a několik párů i na Crozetových ostrovech.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Albatros snarský byl tradičně považován za konspefický s albatrosem šelfovým (Thalassarche cauta), chathamským (Thalassarche eremita) a bělohlavým (Thalassarche steadi). C. J. R. Robertson a G. B. Nunn v roce 1988 však navrhli rozdělení původního taxonu do 4 druhů,[3] což akceptovala řada dalších taxonomických autorit jako BirdLife International,[4] IOU[5] nebo ACAP.[6] Druhové jméno salvini je připomínkou britského ornitologa Osberta Salvina.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Délka těla dosahuje 90 cm, rozpětí křídel se pohybuje kolem 250 cm.[8] Samec váží kolem 3,3–4,9 kg, samice 3,3–3,7 kg.[9]

Hlava a krk jsou šedé, korunka je světle šedá. Mezi okem a bází zobáku se táhne černá skvrna. Hřbet, horní strana křídel a ocas jsou šedočerné. Kostřec a celá spodina je čistě bílé.[9] Spodní strana křídel je bílá s tmavými okraji, které u konce křídla sbíhají do tmavého trojúhelníku. Zobák je 125–130 mm dlouhý, jeho barva je rohovinově šedá, avšak koncový hák horní čelisti a horní hrana horní čelisti jsou žluté, konec spodní čelisti je černý. Nohy jsou světle modrošedé.[10] Nedospělí jedinci jsou podobní dospělcům, avšak jejich hlava je o něco světlejší a zobák velmi tmavý.[8]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh hnízdní pouze na novozélandských ostrovech Western Chain (součást Snárských ostrovů) a hlavně souostroví Bounty, kde se nachází většina hnízdišť. Několik párů hnízdí i na Crozetových ostrovech.[11] V době hnízdění (srpen až duben) se albatros snarský vyskytuje u Nového Zélandu, hlavně v pobřežních vodách kolem Jižního ostrova, a v mořích kolem jihovýchodní Austrálie.[12] V době mimo hnízdění je široce rozšířen napříč jižními oceány, hlavně u moří kolem středního Chile a Peru mezi 15–50° j. š.[11][12][13] Výjimečně se vyskytuje i v jižních částech Indického a Atlantského oceánu a snad i v mořích kolem Jihoafrické republiky.[2]

V roce 2014 byla početnost párů na souostroví Bounty, kde se vyskytuje přes 90 % veškeré populace, odhadnuta na 40 tisíc párů, což představuje kolem 80 tisíc dospělých jedinců a 110 tisíc všech albatrosů (tzn. včetně nedospělců).[4] Western Chain v letech 2008–2010 hostily 1200 párů, na Crozetových ostrovech je přítomno jen několik párů.[13]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Albatros snarský v letu

Na moři se sdružuje do hejn. Živí se desetiramenatci, krilem, rybami, salpy a zbytky ryb vyhozených z rybářských lodí.[13] Potravu dokáže umě sbírat z hladiny díky svému ostrému zobáku. Jídlo buďto rozřeže ostrými hranami horního zobáku nebo spolkne celé, k čemuž mu pomáhá schopnost výrazně rozšířit hrdlo.[12]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

K hnízdění dochází v hustě osídlených koloniích. Albatros snarský tvoří dlouhodobé monogamní páry, které jsou formovány skrze komplexní námluvy, podobně jako je tomu i u dalších druhů albatrosů. Oba partneři zajišťují inkubaci i péči o mláďata. Vejce jsou kladena do mělkého důlku na vrcholu hromádky z bahna, guána a dalšího materiálu nalezeného v bezprostřední blízkosti hnízda. Albatrosi toto hnízdo využívají rok co rok, takže se hromádka časem zvětšuje. Samice klade vždy jen jedno bílé vejce o rozměrech 104×67 mm. Ke kladení vajec dochází od srpna do září a po 65–75 dnech se klubou ptáčata. Mladí albatrosi zůstávají na hnízdě 115–130 dní.[12] K výletu z hnízda dochází od února do dubna.[13][13] Mohou se dožít i více než 30 let.[12]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí albatrosa snarského jako zranitelný druh. Populační trend je nicméně neznámý, jelikož různé metody sčítání v minulosti omezují možnosti relevantního porovnání historické početnosti. Hlavní ohrožení druhu představují interakce s komerčními rybářskými loděmi, při nichž hrozí zamotání do rybářských sítí nebo háčků. Vzhledem k omezenému geografickému výskytu hnízdišť je druh náchylný k nenadálým přírodním katastrofám.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ a b Checklist Committee. Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica. 5. vyd. Wellington: Ornithological Society of New Zealand, 2022. Dostupné online. S. 122. (anglicky) 
  3. ↑ ROBERTSON, C. J. R.; NUNN, G. B. Albatross biology and conservation. Příprava vydání G. Robertson a R. Gales. Chipping Norton, N.S.W.: Surrey Beatty & Sons, 1998. Dostupné online. ISBN 9780949324825. Kapitola Towards a new taxonomy for albatrosses, s. 13‐19. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Thalassarche salvini [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22698388A132644161.en. (anglicky) 
  5. ↑ Petrels, albatrosses. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2, 2023 [cit. 2023-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Albatross and Petrel Species to which the Agreement applies [online]. ACAP, 2020-11-25 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010 [cit. 2020-06-29]. S. 346. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Onley a Scofield 2007, s. 42.
  9. ↑ a b DEL HOYO, Josep; COLLAR, Nigel; KIRWAN, Guy M. Salvin's Albatross (Thalassarche salvini), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2023-09-12]. ISSN 2771-3105. DOI 10.2173/bow.salalb1.01species_shared.bow.project_name. (anglicky) 
  10. ↑ Heather, Robertson & Onley 2015, s. 52.
  11. ↑ a b Onley a Scofield 2007, s. 136.
  12. ↑ a b c d e SAGAR, P. M. Salvin's mollymawk | Toroa [online]. New Zealand Birds Online, 2013, rev. 2022 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b c d e Heather, Robertson & Onley 2015, s. 240.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEATHER, Barrie; ROBERTSON, Hugh; ONLEY, Derek, 2015. The Field Guide to the Birds of New Zealand. Auckland: Penguin Books. ISBN 9780143570929. (anglicky) 
  • Kolektiv autorů, 2010. Reader's digest complete book of New Zealand birds. Příprava vydání C. J. R. Robertson. Wellington: Reader's Digest Service Pty Limited. ISBN 0-474-00048-6. (anglicky) 
  • MARCHANT, S.; HIGGINS, P. J., 1990. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds. Volume 1, Ratites to ducks; Part A, Ratites to petrels. Svazek 2. Melbourne: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 9780195530681. (anglicky) 
  • ONLEY, Derek; SCOFIELD, Paul, 2007. Field Guide to the Albatrosses, petrels and shearwaters of the World. London: Christopher Helm. ISBN 978-1-4081-3579-2. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Albatros_snarský&oldid=23837206“