Albatros chathamský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxAlbatros chathamský
alternativní popis obrázku chybí
Albatros chathamský
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádtrubkonosí (Procellariiformes)
Čeleďalbatrosovití (Diomedeidae)
Rodalbatros (Thalassarche)
Binomické jméno
Thalassarche eremita
(Murphy, 1930)
Areál rozšíření
Synonyma
  • Nealbatrus chlororhynchus (Belcher 1914)
  • Thalassarche cauta eremita (Murphy, 1930)
  • Thalassarche eremita (Oliver 1930)
  • Diomedella cauta eremita (Murphy) (Mathews 1934)
  • Thalassarche (Diomedella) cauta eremita (Murphy; C.A. Fleming 1939)
  • Diomedea cauta eremita (Murphy)
  • Thalassarche eremita' (Holdaway et al. 2001)[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albatros chathamský (Thalassarche eremita) je středně velký druh albatrosa z rodu Thalassarche, který je znám pouze z jediné kolonie na ostrůvku The Pyramid, který leží jižně od Pittova ostrova (součást Chathamských ostrovů v jižním Pacifiku).

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Albatros chathamský byl dlouhou dobu považován za konspefický s albatrosem šelfovým (Thalassarche cauta), snarským (Thalassarche salvini) a bělohlavým (Thalassarche steadi). C. J. R. Robertson a G. B. Nunn v roce 1988 však navrhli rozdělení původního taxonu do 4 druhů,[3] což akceptovala řada dalších taxonomických autorit jako IOU[4] nebo ACAP.[5] Druhové jméno eremita pochází z latiny, ve které znamená „poustevník“.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tento mořský pták dosahuje délky těla 90–100 cm[7] a rozpětí křídel 220 cm.[8] Samec váží kolem 3,6–4,7 kg, samice 3,1–3,9 kg.[7] Hlava, krk a šíje jsou tmavě šedé. Hruď a celá spodina je čistě bílá, která je od tmavě šedého krku jasně vymezena. Od báze zobáku k oku se táhne tmavý proužek, který druhu dává poněkud zamračený výraz. Spodní strana křídel je většinou bílá, avšak podél okrajů se táhnou nápadně kontrastní tenké černé lemy.[7] Horní strana křídel je tmavá, hřbet je o něco světlejší než svrchní strana křídel.[8] Ocas je tmavě šedý.[9] Zobák je sytě tmavě žlutý, spodní čelist má černé zakončení.[7] U báze zobáku se nachází sytě oranžová kůže, která je zvláště výrazná při rozevření zobáku.[8] Nohy jsou narůžověle modrošedé. Nedospělý jedinec má tmavší zobák a černou hlavu a krk.[7]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o typický pelagický ptačí druh, který tráví veškerý čas mimo hnízdění na otevřeném moři. Hnízdí pouze na jediné známe lokalitě, a sice na 1,7 ha velkém ostrůvku The Pyramid, který leží jižně od Pittova ostrova (součást Chathamských ostrovů v jižním Pacifiku).[9] Tento ostrov patří politicky k Novém Zélandu, a jedná se tedy o jednoho ze 7 albatrosů endemických Novém Zélandu. V době hnízdění shání potravu typicky mezi 38–48° j. š. na jih a na západ od Chathamských ostrovů, avšak může se krmit až u novozélandských břehů nebo dokonce u Tasmánie. Na zimu migruje do moří od střední části Chile po Peru.[8] Zatoulaní jedinci byli pozorováni u břehů Jihoafrické republiky.[9]

Podle sčítání z let 1999–2010 se na ostrůvku The Pyramid nachází kolem 5300 hnízdních párů albatrosů chathamských, což odpovídá zhruba 11 000 dospělcům neboli 16 000 všech jedinců (tzn. včetně mláďat a nedospělých albatrosů).[10]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Na moři jsou převážně samotářští a na rozdíl od některých jiných druhů albatrosů nepronásledují rybářské lodě.[9]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potravu sbírají převážně z hladiny moře, avšak mohou se i nakrátko potápět do mělkých hloubek. Do jejich jídelníčku patří ryby, desetiramenatci a kril.[9] V době hnízdění shání potravu ve vzdálenosti 400–600 km od své kolonie.[11]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Albatros chathamský v letu

Hnízdí každoročně mezi zářím a dubnem.[12] Albatrosi chathamští však dolétávají do své kolonie již v srpnu.[9] Utváří dlouhodobé monogamní páry a oba partneři se podílejí na inkubaci i výchově mláďat. Podobně jako ostatní druhy albatrosů, i u albatrosa chathamského dochází k propracovaným námluvním ritualizovaným tancům, které zahrnují společné klapání zobáky, vzájemné čištění peří či různé vizuální pózy jako uklánění, podřepávání nebo natáčení hlav vzhůru. Jedná se o koloniálního hnízdiče, jehož hnízda pokrývají takřka veškerou plochu ostrůvku The Pyramid. Typický hnízdní habitat utváří skalní římsy a strmé svahy. Stejně jako ostatní albatrosi, i albatros chathamský klade jen jedno vejce. Bělavě zbarvené oválné vejce měří 102×66 mm.[9] Hnízdo představuj mělký dolíček šálkovitého tvaru na hromádce tvořené zeminou, šterkem, guánem a vegetací.[9][12] V případě vhodného umístění na suchém krytém místě může taková hromádka vydržet i dlouhé roky. Pár albatrosů si tutéž hromádku každoročně opraví, až může dorůstat do výše 1,5 m.[12] Inkubace trvá 68–72 dní, mláďata se rodí v listopadu a prosinci. Po vyklubání zůstávají na hnízdě po dalších 120–140 dní, během kterých se o ně starají rodiče. V březnu až květnu dochází k jejich osamostatnění a společně s rodiči se rozlétnou na moře. Do kolonie se vrací ve 4. roce života, nejdříve však zahnizďují v 7. roce, typicky ještě o několik let později.[9]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí druh jako zranitelný, protože hnízdiště albatrosa chathamského jsou koncentrována do jediné lokace, kde je druh vystaven potenciálnímu nebezpečí ze strany člověka nebo nenadálým přírodním katastrofám jako jsou např. velké bouře, které mohou poškodit kolonie nebo vyplavit dostupnou zeminu do moře. K hlavním ohrožením druhu na moři patří interakce s komerčními rybářskými loděmi, a to jak tralovacími, tak loděmi chytajícími na dlouhé šňůry. Populace druhu je patrně stabilní.[10] V minulosti byla mláďata sbírána lidmi a k občasnému sbírání ptáčat snad může docházet i nadále. Hnízda mohou být někdy poničena lachtany.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ Checklist Committee. Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica. 5. vyd. Wellington: Ornithological Society of New Zealand, 2022. Dostupné online. S. 122. (anglicky) 
  3. ↑ ROBERTSON, C. J. R.; NUNN, G. B. Albatross biology and conservation. Příprava vydání G. Robertson a R. Gales. Chipping Norton, N.S.W.: Surrey Beatty & Sons, 1998. Dostupné online. ISBN 9780949324825. Kapitola Towards a new taxonomy for albatrosses, s. 13‐19. (anglicky) 
  4. ↑ Petrels, albatrosses. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2, 2023 [cit. 2023-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Albatross and Petrel Species to which the Agreement applies [online]. ACAP, 2020-11-25 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010 [cit. 2020-06-29]. S. 148. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e DEL HOYO, Josep; COLLAR, Nigel; KIRWAN, Guy M. Chatham Albatross (Thalassarche eremita), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2023-09-12]. ISSN 2771-3105. DOI 10.2173/bow.shyalb2.01species_shared.bow.project_name. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d ONLEY, Derek; SCOFIELD, Paul. Field Guide to the Albatrosses, petrels and shearwaters of the World. London: Christopher Helm, 2007. ISBN 978-1-4081-3579-2. S. 42, 135-136. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d e f g h i FRASER, M. J. Chatham Island mollymawk | Toroa [online]. New Zealand Birds Online, 2013, rev. 2022 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b Thalassarche eremita [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22698393A132644476.en. (anglicky) 
  11. ↑ DEPPE, Lorna; MCGREGOR, Kirsty F.; TOMASETTO, Federico. Distribution and predictability of foraging areas in breeding Chatham albatrosses Thalassarche eremita in relation to environmental characteristics. Marine Ecology Progress Series. 2014-02-17, roč. 498, s. 287–301. Dostupné online [cit. 2023-09-12]. ISSN 0171-8630. DOI 10.3354/meps10624. (anglicky) 
  12. ↑ a b c d AIKMAN, Hilary; MISKELLY, Colin. Birds of the Chatham Islands. Wellington, New Zealand: Department of Conservation, 2004. Dostupné online. ISBN 0-478-22565-2. S. 20–22. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • AIKMAN, Hilary; MISKELLY, Colin. Birds of the Chatham Islands. Wellington, New Zealand: Department of Conservation, 2004. Dostupné online. ISBN 0-478-22565-2. (anglicky) 
  • HEATHER, Barrie; ROBERTSON, Hugh; ONLEY, Derek, 2015. The Field Guide to the Birds of New Zealand. Auckland: Penguin Books. ISBN 9780143570929. (anglicky) 
  • Kolektiv autorů, 2010. Reader's digest complete book of New Zealand birds. Příprava vydání C. J. R. Robertson. Wellington: Reader's Digest Service Pty Limited. ISBN 0-474-00048-6. (anglicky) 
  • MARCHANT, S.; HIGGINS, P. J., 1990. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds. Volume 1, Ratites to ducks; Part A, Ratites to petrels. Svazek 2. Melbourne: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 9780195530681. (anglicky) 
  • ONLEY, Derek; SCOFIELD, Paul. Field Guide to the Albatrosses, petrels and shearwaters of the World. London: Christopher Helm, 2007. ISBN 978-1-4081-3579-2. S. 133–134. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Albatros_chathamský&oldid=23837293“