Tetraethylolovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tetraethylolovo
strukturní vzorec tetraethylolova
strukturní vzorec tetraethylolova
Obecné
Systematický názevtetraethylplumban
Ostatní názvytetraethylolovo, TEL
Latinský názevTetraethylplumbium
Anglický názevTetraethyllead
Německý názevTetraethylblei
Funkční vzorec(CH3CH2)4Pb
Sumární vzorecC8H20Pb
Vzhledbezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS78-00-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)201-075-4
PubChem6511
ChEBI30182
UN kód1649
SMILESCC[Pb](CC)(CC)CC
InChI1S/4C2H5.Pb/c4*1-2;/h4*1H2,2H3;
Číslo RTECSTP4550000
Vlastnosti
Molární hmotnost323,44 g/mol
Teplota tání−136,8 °C
Teplota varu108 °C (5,3 kPa)
82 °C (1,73 kPa)
Teplota rozkladu200 °C
Hustota1,659 g/cm³ (12 °C)
1,652 8 g/cm³ (20 °C)
Dynamický viskozitní koeficient0,87 cP (20 °C)
Index lomu1,519 8
1,519 5 (20 °C)
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
alkoholy
ethery
kapalné uhlovodíky
Povrchové napětí28,5 mN/m (20 °C)
Struktura
Tvar molekulyčtyřstěnný
Dipólový moment0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°52,7 kJ/mol (kapalina)
109,6 kJ/mol (plyn)
Entalpie varu ΔHv167,64 J/g
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR61 R26/27/28 R33 R50/53 R62
S-větyS53 S45 S60 S61
Teplota vzplanutí73 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetraethylolovo je organokovová sloučenina, která se používala jako antidetonační přísada do motorových benzínů. V dnešní době je nahrazováno ferrocenem.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Za běžných podmínek jde o bezbarvou kapalinu. Zpomaluje hoření benzínu, a proto se používalo ke zvyšování oktanového čísla automobilových benzínů. Jde o těkavou toxickou látku dobře rozpustnou v tucích, která snadno proniká kůží, ale také se rychle a prakticky úplně vstřebává ze vzduchu v plicích. V játrech se metabolizuje na toxické trietylolovo.[2]

Výroba a spalování[editovat | editovat zdroj]

Slitina Na+Pb reaguje s chlorethanem za vzniku tetraethylolova, olova a chloridu sodného.

4 NaPb + 4 C2H5Cl → Pb(C2H5)4 + 3 Pb + 4 NaCl

Další možností výroby je působení suchého chloridu olovnatého na Grignardovo činidlo. Chlorid olovnatý se dá snadno vyrobit rozpouštěním kovového olova v kyselině dusičné, z níž je možno poté olovnaté kationty Pb2+ vysrážet kyselinou chlorovodíkovou, nebo nasyceným roztokem chloridu sodného. Grignardovo činidlo připravíme například vařením jodethanu s hořčíkovími pilinami v bezvodém diethyletheru (pochopitelně pod zpětným chladičem, opatřeným chlorkalciovým uzávěrem, kvůli zamezení přístupu vzdušné vlhkosti do reakční směsi). Jodethan se dá připravit mnoha způsoby, třeba rozkladem jodidu fosforitého ethanolem.

Reakce:

3 I2 + 2 P → 2 PI3
PI3 + 3 C2H5OH → 3 C2H5I + H3PO3
C2H5I + Mg → C2H5MgI
4 C2H5MgI + 2 PbCl2 → 2 MgI2 + 2 MgCl2 + Pb + Pb(C2H5)4
3 Pb + 8 HNO3 → 3 Pb(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O
Pb(NO3)2 + 2 Cl → PbCl2 + 2 NO3

Tetraethylolovo se spaluje za vzniku oxidu uhličitého, vody a olova

Pb(C2H5)4 + 13 O2 → 8 CO2 + 10 H2O + Pb

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Tetraethyllead. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Český a Slovenský dopravní klub 1996, ISBN 80-901339-4-0

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]