Třetí Československá republika
Šablona:Infobox zaniklý stát Třetí Československá republika je název pro státní uspořádání obnoveného Československa mezi obnovením svrchovanosti po nacistické okupaci a nástupem komunistů k moci.[zdroj?]
Název odkazuje na kontinuitu s předchozí první republikou a druhou republikou, tedy dvěma meziválečnými československými státními uspořádáními. Třetí republika představuje přechod od demokratického státu, budovaného po vzoru Francie a Spojeného království k totalitnímu socialistickému státu, lidově demokratické republice, orientované na Sovětský svaz.
Území a obyvatelstvo
Po skončení války v květnu 1945 bylo Československo obnoveno. Bylo sice garantováno, že tato obnova bude provedena v tzv. předmnichovských hranicích, tj. v podobě ze srpna 1938, Podkarpatskou Rus ale republika odstoupila Sovětskému svazu. Tři miliony obyvatel německé národnosti byly odsunuty pryč ze země do Německa a Rakouska na základě Benešových dekretů se souhlasem spojenců.
Politika
Samostatnost poválečné ČSR byla oslabena. Již tehdy se v československé politice začala prosazovat závislost na Sovětském svazu, připravovaná Komunistickou stranou Československa (KSČ) za války v Moskvě. Tehdejší společenská nálada byla díky osvobození a ukončení nacistických útrap silně prosovětská. Původní systém mnoha politických stran byl zredukován, takže nakonec existovaly v českých zemích čtyři - z nichž nejsilnější byla KSČ (ta získala v českých zemích ve volbách 40,17 % hlasů, dále ČSNS 23,36%, Československá strana lidová 20,24 % a ČSSD 15,58 %. V ČSR získali komunisté 38 % hlasů, Klement Gottwald se stal předsedou vlády). Komunisté tak zasedli k moci a začali provádět (a připravovat) takové reformy, které by zemi přiblížily k odstranění soukromého vlastnictví a zajištění monopolu moci. Už v říjnu 1945 bylo provedeno znárodnění naprosté většiny průmyslových podniků, bank a pojišťoven. K 1. březnu 1947 bylo znárodněno více než 3000 podniků, v nichž pracovalo 61% zaměstnanců průmyslu.[1] Také v zemědělství došlo v tomto období k velkým vlastnickým změnám, když byly provedeny dvě pozemkové reformy. Třetí, která byla v té době už plánovaná, byla uskutečněna až po únoru 1948.[2] O dva roky později komunisté ovládli dění ve státu již plně a přechod Československa do bloku zemí se socialistickým režimem byl završen.
Jak Beneš, tak i někteří další členové jeho exilové vlády v Londýně tyto přípravy nakonec přinejmenším pasivně tolerovali. Jan Masaryk, exilový a poválečný ministr zahraničí, svůj nesouhlas s politickou situací v březnu 1948, nakonec zaplatil životem za doposud ne zcela vyjasněných okolností (sebevražda nebo vražda)[zdroj?].
Reference
- ↑ VEBER, Václav. Osudové únorové dny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7106-941-6. S. 122. Dále jen Osudové únorové dny.
- ↑ Osudové únorové dny, s. 123
Literatura
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třetí Československá republika na Wikimedia Commons
- KAPLAN, Karel. Pravda o Československu 1945-1948. Praha: Panorama, 1990. 245 s. ISBN 80-7038-193-0.
- VEBER, Václav. Osudové únorové dny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7106-941-6.