Svetlogorsk (Kaliningradská oblast)

Svetlogorsk ; Светлогорск
	Vodárna místních mořských lázní
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	54°56′22″ s. š., 20°9′23″ v. d.
Nadmořská výška	40 m n. m.
Stát	Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Oblast	Kaliningradská
	; Kaliningradská oblast na mapě Ruska
	Svetlogorsk Město na mapě Kaliningradské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	21 km²
Počet obyvatel	13 663 (2018)
Hustota zalidnění	650,6 obyv./km²
Správa
Vznik	1258
Oficiální web	svetlogorsk39.ru
Telefonní předvolba	40153
PSČ	238563
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svetlogorsk (rusky Светлогорск, dříve německy Rauschen, polsky Ruszowice, litevsky Raušiai) je město v Kaliningradské oblasti Ruské federace. Město je jedním z nejvýznamnějších lázeňských letovisek v Rusku. V roce 2021 v něm žilo přes šestnáct tisíc obyvatel.

Poloha a doprava[editovat | editovat zdroj]

Svetlogorsk leží na severním okraji Sambijského poloostrova na pobřeží Baltského moře. Od Kaliningradu, správního střediska oblasti, je vzdálen přibližně 35 kilometrů severozápadně.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Původně rybářskou osadu Ruse-moter založil v roce 1258 pruský kmen Sambů. Název v pruštině znamená místo vyhloubené působením vody. Ve 13. století obsadil celou oblast Řád německých rytířů a postupně došlo ke zkomolení jména přes Rawschen a Rawssche na Rauschen, znamenající v němčině šustit. Němečtí kolonisté dali místu nový impuls k rozvoji. Přehradili místní potok a postavili mlýn. Postupem času se stal místní mlýn jedním z největších v Sambii a zaměstnával velkou část místních obyvatel. Se začátkem 19. století přišel i rozvoj turismu a místo se stalo velice oblíbené nejen mezi německou šlechtou. V roce 1820 získalo oficiální status lázeňského města a v roce 1840 ho navštívil pruský král Fridrich Vilém IV.. Na železniční dráhu z Königsbergu (dnešní Kaliningrad) bylo napojeno v roce 1900, což popularitu letoviska u obyvatel Königsbergu ještě posílilo. Před první světovou válkou byla vybudována lanovka, která spojila pláž se samotným městečkem, hipodrom a dřevěná promenáda na pláži. Ve vrcholné sezóně bylo otevřeno na 20 hotelů a penzionů, které byly schopny pojmout na 3 000 rekreantů. Mezi známé osobnosti, které zde strávili čas patří např. skladatel Otto Nicolai, filozof Wilhelm von Humboldt či spisovatel Thomas Mann.

Během druhé světové války bylo město ušetřeno válečnému běsnění, a je tak jedno z mála míst v Kaliningradské oblasti, kde lze narazit na původní architekturu. Rudá armáda obsadila Rauschen 14. dubna 1945. Po válce oblast připadla SSSR, veškeré německé obyvatelstvo bylo odsunuto a jméno se v roce 1947 změnilo na Svetlogorsk. Do města se nastěhovali převážně Rusové. Do poloviny 60. let byl turismus výrazně omezen kvůli nařízení o omezení přístupu do oblasti. V roce 1972 došlo v Svetlogorsku k leteckému neštěstí, kdy se vojenské letadlo Antonov An-24 zřítilo na místní školku. Výsledkem bylo 35 mrtvých z toho 24 dětí.

Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Kaliningradské oblasti jako ruská exkláva. Došlo k opětovnému rozvoji turismu. Byla zprovozněna lanovka a otevřeno muzeum vystavující sochy německého sochaře Hermanna Bracherta. V roce 1999 přiřkla ruská vláda městu status letoviska federálního významu. Byla otevřeno vojenské sanatorium, pravidelně se tu konají dětské zdravotní tábory a vyrostlo spoustu nový hotelů a penzionů. Nové divadlo bylo otevřeno v roce 2015. Město je Rusku považováno za Soči severu a ročně ho navštíví okolo 70 000 turistů.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby[editovat | editovat zdroj]

Rok	1933	1939	1959	1970	1979	1989	2002	2010	2021
Obyvatelé	2 178	2 544	6 726	7 797	9 982	11 881	10 950	10 772	16 099

Etnické složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:

88,9 % Rusové
3,6 % Bělorusové
3,2 % Ukrajinci
0,5 % Litevci
0,4 % Arméni

0,4 % Tataři
0,4 % Němci
0,2 % Poláci
2,4 % ostatní

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Rauschen v roce 1900
Pohlednice z Rauschen
Místní pláž
Pobřeží Svetlogorsku
Promenáda
Sluneční hodiny
Lanovka
Vodárenská věž, symbol města
Bývalý protestantský kostel z roku 1903
Budova vojenského sanatoria
Roh budovy v Gagarinově ulici
Památník Thomase Manna

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swetlogorsk na německé Wikipedii.

↑ 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Svetlogorsk na Wikimedia Commons

[d84f748bde80dac87e899490e943a9ac5d33eca8-1] 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]

[1]