Přeskočit na obsah

Strnad rákosní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxStrnad rákosní
alternativní popis obrázku chybí
Samec
alternativní popis obrázku chybí
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďstrnadovití (Emberizidae)
Rodstrnad (Emberiza)
Binomické jméno
Emberiza schoeniclus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření strnada rákosního
Rozšíření strnada rákosního
Rozšíření strnada rákosního
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) je středně velký druh pěvce z čeledi strnadovitých (Emberizidae).

Dorůstá 15–16 cm, v rozpětí křídel měří 21–28 cm[2] a váží 17–20 g.[3] Samci ve svatebním šatě mají černou hlavu a hrdlo s bílým vousem a pruhem na šíji, v prostém šatě je hlava i hrdlo světlejší. Hřbet a křídla mají hnědá, černě pruhovaná, spodinu a boky světlé, hnědě pruhované a kostřec a ocas šedý se světlými pruhy po stranách. Samice mají béžový střed hrdla a nadoční proužek. Mladí ptáci se podobají samicím, jsou však žlutější a mají i výraznější tmavé pruhování.[4]

Zpívající strnad rákosní

Vábí klesavým „cíí“; zpěv je dlouhý, složený z krátkého, několikrát za sebou opakovaného „cja-tyt-taj-cizis“.[2][5]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí na rozsáhlém území Evropy (kde po celý rok zcela chybí pouze na Islandu) a Asie; východně zasahuje až po Kamčatku. Je částečně tažný, evropští ptáci zimují převážně na jihu kontinentu.[2]

Typický mokřadní pták hnízdící zejména ve středně velkých až velkých rákosových porostech, křovinách a vrbových houštinách na podmáčených loukách. Na podzim se za potravou občas stahuje také na obilná pole.

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V České republice hnízdí strnad rákosní téměř všude, především v nižších polohách; chybí v nejvyšších horských celcích. Nejtypičtějším biotopem jsou okraje rybníků. Celková početnost byla v letech 20012003 odhadována na 40–80 tisíc párů.[6] Jeho populační trend je stabilní.[7]

Mimo hnízdní období se často vyskytuje v hejnech. Létá trhavě, ve vlnovkách, samci zpívají na vrcholech keřů nebo rákosů.

Samec s kořistí

Živí se semeny, hmyzem, červy a malými plži. Potravu sbírá na zemi, v rákosí a hmyz umí chytat i v letu.[zdroj⁠?!]

Hnízdění

[editovat | editovat zdroj]
Vejce strnada rákosního

Ve střední Evropě hnízdí 2× ročně od dubna do srpna.[2] Samci jsou polygamní. Hnízdo staví samotná samice dobře ukryté nízko v husté trávě nebo starých rákosech. V jedné snůšce je 4–5 hnědých, tmavě skvrnitých a pruhovaných, 19,6 × 14,8 mm[5] velkých vajec, na kterých sedí 12–14 dnů. V případě, že je snůška nebo mláďata ohrožována, jeden z rodičů může předstírat zranění křídla a snažit se tak odlákat predátora do dostatečné vzdálenosti od hnízda.[4]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b c d VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 109. 
  3. KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 475. 
  4. a b Reed bunting (Emberiza schoeniclus) [online]. ARKive [cit. 2010-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-20. (anglicky) 
  5. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 238. 
  6. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 
  7. Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2010-11-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]