Stopa legionáře
Stopa legionáře | |
---|---|
Autor | Zdeněk Ležák |
Původní název | Stopa legionáře |
Datum vydání | 2014 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stopa legionáře (a Stopa legionáře 2) je dvousvazková publikace věnovaná stému výročí vzniku československých legií.[1] Autorem obou svazků je Zdeněk Ležák, kresby pro první a druhý svazek vytvořil výtvarník Michal Kocián.[1][2] Grafickou úpravu a tiskovou přípravu obou svazků zpracoval Pavel Růt.[1][2] První svazek vydalo nakladatelství Argo v Praze v roce 2014 (první vydání)[p. 1] jako svoji 2441. publikaci,[1] svazek druhý (rovněž první vydání) vyšel o rok později jako 2789. publikace téhož nakladatelství.[2]
Stopa legionáře
[editovat | editovat zdroj]První svazek (nese podtitul "Příběh československých legionářů") je výpravný stostránkový komiks,[4] který případného čtenáře zavede do doby o sto let zpět[5] a to na všechna dějinně významná místa první světové války,[5] kde českoslovenští legionáři bojovali anebo tam, kde se formovaly události související se vznikem samostatného Československa.[1][5] Děj komiksu se opírá o historicky známá fakta a rovněž čerpá i z autentických pamětí legionářů.[1] Příběh komiksu tvoří chronologický sled hlavních událostí spojených se založením České družiny (jako zárodku československých legií v Rusku), se spontánním vznikem legií v Paříži (vznik roty Nazdar) a také s formování legií v řadách československých válečných zajatců v Itálii.[1] Plastičnost díla je podtržena i tím, že komiks zasazuje dění kolem československých legií do politických souvislostí,[6] které vedly k "Velké válce", k bolševické revoluci v Rusku, k rozpadu Rakouska-Uherska[6] a ke vzniku samostatného státu Čechů a Slováků.[1] Čtenáře provází komiksem dva fiktivní vypravěči: český voják[3] - mladý poručík Fanda a jeho kůň[3] - mluvící vojenská klisna Kira.[1] [p. 2] Časově zahrnuje první svazek příběh československých legií od jejich vzniku v roce 1914 až do konce sibiřské anabáze (do počátku dvacátých let 20. století.) Končí odjezdem posledních kontingentů legionářů z Vladivostoku transportními loďmi do Československa.[2]
Naučná stránka komiksu
[editovat | editovat zdroj]Tento populárně naučný komiks postihuje velké časové období.[7] Informace předávané čtenáři (určeno hlavně mladé generaci) jsou ucelené, hutné, dostatečně výmluvné a mnohdy jsou předkládány i s nadhledem a humorem.[7] Jednotlivé stránky komiksu jsou značně edukativní a místy poněkud emotivní s jistou dávkou patosu.[7]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Komiks zachycuje nejen přelomové momenty válečné, ale jsou zde zmíněny (či jsou do děje přímo zasazeny) i politicky významné osobnosti jako např.[5] Klement Gottwald, Ludvík Svoboda, T. G. Masaryk, Milan Rastislav Štefánik, Edvard Beneš nebo spisovatel Jaroslav Hašek (v roli rudého komisaře).[5] V komiksu Stopa legionáře se dále (byť jen okrajově) objeví například i další osobnosti:
Stopa legionáře 2
[editovat | editovat zdroj]Druhý svazek (nese podtitul "Osudy československých legionářů")[8] volně navazuje na předchozí komiks (ale není čistě komiksový jako svazek první).[2] Věnuje se životním příběhům konkrétních dvaceti vybraných osobností (československých legionářů), významných svojí historickou úlohou, kterou sehráli v armádě, politice, protifašistickém odboji a kultuře.[2] Časově není kladen důraz jen na jejich činy v první světové válce a v legiích, ale líčení jejich životních osudů pokračuje dále a přesahuje tak do podstatné části 20. století (jsou rozprostřeny přes první a druhou republiku, německou okupaci, komunistickou éru až po rok 1968).[2] Plastičnost osudů popsaných legionářských osobností je dokumentována jejich činy v období po roce 1918:[9] někteří se zapojili do odboje za německé okupace, některým později zkřížili životní dráhu komunisté, jiní se zase vydali na cestu zla ať už na straně fašizmu či komunizmu.[9][8] Úplný (nicméně však stručný) životopis každé z dvacítky osob je zachycen textem na prvních dvou stránkách.[2] Následující čtyři stránky pak představují tu kterou osobnost v krátkém komiksovém příběhu, který je pro ni klíčový[8] nebo ji jednoznačně charakterizující.[2] [p. 3]
Dvacet osobností - dvacet osudů
[editovat | editovat zdroj]V komiksu Stopa legionáře 2 jsou popsány osudy následujících československých legionářů:[9][8]
- Josef Mašín (1896–1942)
- Antonín Mikuláš Číla (1883–1983)
- František Moravec (1895–1966)
- Ludvík Svoboda (1895–1979)
- Otakar Husák (1885–1964)
- Vojtěch Vladimír Klecanda (1888–1947)
- Jan Čapek (1876–1918)
- Vojtěch Luža (1891–1944)
- Sergej Nikolajevič Vojcechovský (1883–1951)
- Rudolf Medek (1890–1940)
- Otto Gutfreund (1889–1927)
- Emanuel Moravec (1893–1945)
- Stanislav Čeček (1886–1930)
- Heliodor Píka (1897–1949)
- Radola Gajda (1892–1948)
- Rudolf Viest (1890–1945)
- Sergej Jan Ingr (1894–1956)
- Karel Kutlvašr (1895–1961)
- Josef Jiří Švec (1883–1918)
- Jan Syrový (1888–1970)
-
Josef Mašín (1896–1942)
-
Antonín Mikuláš Číla (1883–1983)[10]
-
František Moravec (1895–1966)
-
Ludvík Svoboda (1895–1979)
-
Otakar Husák (1885–1964)
-
Vojtěch Vladimír Klecanda (1888–1947)[11]
-
Jan Čapek (1876–1918)
-
Vojtěch Luža (1891–1944)
-
Sergej Nikolajevič Vojcechovský (1883–1951)
-
Rudolf Medek (1890–1940)
-
Otto Gutfreund (1889–1927)
-
Emanuel Moravec (1893–1945)
-
Stanislav Čeček (1886–1930)
-
Heliodor Píka (1897–1949)
-
Radola Gajda (1892–1948)
-
Rudolf Viest (1890–1945)
-
Sergej Jan Ingr (1894–1956)
-
Karel Kutlvašr (1895–1961)
-
Josef Jiří Švec (1883–1918)
-
Jan Syrový (1888–1970)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Komiksový příběh původně vycházel na pokračování v časopise ABC.[3]
- ↑ Oba tito komiksoví "průvodci" padli v bitvě u Zborova a jsou vlastně jako "duchové", kteří čtenáři zprostředkovávají svoje vzpomínky na první světovou válku a na legionářskou historii.[7]
- ↑ Krátký životopis je jakýmsi úvodem do následujícího komiksu. V něm je pak zachycena charakteristická životní epizoda každé osobnosti.[2] V publikaci Stopa legionáře 2 je tedy věnováno každé osobě celkem šest stránek.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i LEŽÁK, Zdeněk; KOCIÁN, Michal. Stopa legionáře (Příběh československých legionářů). 1. vyd. Praha: ARGO, 2014. 99 s. Dostupné online. ISBN 978-80-257-1336-5.
- ↑ a b c d e f g h i j LEŽÁK, Zdeněk; KOCIÁN, Michal. Stopa legionáře 2 (Osudy československých legionářů). 1. vyd. Praha: ARGO, 2015. 121 s. Dostupné online. ISBN 978-80-257-1684-7.
- ↑ a b c Stopa legionáře vede komiksem. Projděte si ho také [online]. 2014-12-01 [cit. 2018-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Stopa legionáře [online]. www.comicspoint.cz [cit. 2018-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
- ↑ a b c d e MEJSTŘÍK, František. STOPA LEGIONÁŘE UDIVILA CELÝ SVĚT [online]. 2015-03-18 [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Stopa legionáře [online]. www.dobre-knihy.cz [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KRÁLÍČEK, Tomáš. Stopa legionáře je svěží komiksová vzpomínka na patriotismus [online]. 2017-06-19 [cit. 2018-02-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Stopa legionáře 2 [online]. www.comicspoint.cz [cit. 2018-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
- ↑ a b c Stopa legionáře 2 [online]. www.dobre-knihy.cz [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 60.
- ↑ Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha 1]. Praha: nákladem vlastním, 1928. 2 svazky (867 stran, 6 nečíslovaných listů obrazových příloh) - ilustrace, portréty, faksimile ; 29 cm. (Z technických důvodů vydáno ve dvou svazcích: díl I. Česká družina 1914-1916. 224 stran; část II. Československá brigáda 1916-1917. strana 227-867). Foto ze strany 54.