Sreten Vukosavljević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sreten Vukosavljević
Narození 5. března 1881
Prijepolje
Úmrtí 9. srpna 1960 (ve věku 79 let)
Rovinj
Místo pohřbení Novo groblje
Zaměstnavatel Bělehradská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Sreten Vukosavljević (srbskou cyrilicí Сретен Вукосављевић; 5. března 1881, Prijepolje, Osmanská říše9. srpna 1960, Rovinj, Jugoslávie) byl srbský sociolog, profesor Bělehradské univerzity a politik, účastník Balkánských válek, první a druhé světové války. Politicky aktivní byl v období před i po druhé světové válce.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Prijepolji, kde vychodil základní školu. Poté studoval na gymnáziu v Pljevlji, Valjevu a v Bělehradu. Učitelskou školu vystudoval v Aleksinaci. Od roku 1901 pracoval jako venkovský učitel v Timocké krajině v dnešním srbsko-bulharském pomezí. Roku 1905 se stal ředitelem základní školy v Prijepolji. Od roku 1909 byl školním inspektorem v Černé Hoře, poté nějaký čas pracoval ve Skopje.

Během let 1911 a 1912 vedl četnické oddíly na pohoří Javor. Bojoval v první, druhé balkánské válce a první světové válce. Během balkánských válek bojoval na straně četniků z oblasti Rašky a údolí řeky Lim na severu dnešní Černé Hory. Pomáhal obsadit město Priboj.

Po skončení války se stal starostou v Kavadaru a roku 1919 byl vybrán za odpovědnou osobu za realizaci pozemkové reformy na území dnešní Severní Makedonie. V roce 1920 byl ve volbách do skupštiny Království Srbů, Chorvatů a Slovinců zvolen za poslance. V roce 1925 nakonec z politiky kvůli neshodám s vládnoucími představiteli odešel, vrátil se do Prijepolje a věnoval se sociologickému výzkumu venkovského života. Svá negativní zjištění o poměrech života na vesnici často zveřejňoval v různých novinách a časopisech, které v tehdejší Jugoslávii vycházely, včetně Politiky. Protože byly jeho články populární, stal se díky nim i profesorem na právnické fakulty Bělehradské univerzity.

Během druhé světové války vstoupil v roce 1943 do řad jugoslávských partyzánů. V listopadu téhož roku se stal předsedou Zemské antifašistické rady národního osvobození Sandžaku. Účastnil se druhého zasedání AVNOJe v Jajci dne 29. listopadu 1943, kde byl zvolen za člena jeho předsednictva. Roku 1944 byl vybrán do jugoslávské vlády jako ministr výživy, obnovy lesů a těžby.

Dne 7. března 1945 po zformování plnohodnotné vlády jugoslávského státu byl vybrán za ministra kolonizace. Protestoval proti zákazu návratu některých srbských kolonistů, kteří v meziválečném období obsadili části Kosova a dnešní Severní Makedonie, se kterým přišla jugoslávská vláda. Jeho ministerstvo bylo následně zrušeno a sám Vukosavljević se stáhl z politického života. Vrátil se jako profesor Právnické fakulty Univerzity v Bělehradě, později byl ředitelem Institutu pro výuku venkova při SANU a korespondenční člen JAZU.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сретен Вукосављевић na srbské Wikipedii.