Luteránství: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot přidal: jv:Gereja Lutheran |
m r2.5.2) (robot změnil: sk:Luteranizmus (náboženstvo) |
||
Řádek 141: | Řádek 141: | ||
[[ro:Luteranism]] |
[[ro:Luteranism]] |
||
[[ru:Лютеранство]] |
[[ru:Лютеранство]] |
||
[[sk:Luteranizmus]] |
[[sk:Luteranizmus (náboženstvo)]] |
||
[[sl:Luteranstvo]] |
[[sl:Luteranstvo]] |
||
[[sv:Lutherdom]] |
[[sv:Lutherdom]] |
Verze z 5. 8. 2011, 15:44
Luteráni či luteránské církve jsou protestantským křesťanským vyznáním, které vychází z odkazu Martina Luthera a protestantské reformace. Luteráni bývají někdy označováni jako evangelíci.
Označení
Označení „luteráni“ je původně polemickým označením ze strany katolíků, kteří tak označovali jako heretiky přívržence učení Martina Luthera (srov. Johann Eck, Adversus Lutheranos et alios hostes Ecclesiae, 1520). Později však tímto pojmem označují luteráni sami sebe a vymezují se jím vůči katolíkům i proti reformovaným církvím. Církve a sbory se často označují jako „luterské“ církve či sbory.
Teologie
Bible a vyznání víry
Bible je v luterské teologii označována jako norma normans (normativní norma), luterská vyznání víry pak jako norma normata (normovaná norma, tj. norma normovaná Biblí). Autoritu v luterských církvích tedy tvoří především Písma Starého a Nového zákona, s výjimkou apokryfů ovšem.
Mezi vyznání víry patří:
- Stará vyznání víry:
- Augsburské vyznání (Confessio Augustana)
- Obhajoba Augsburského vyznání
- Malý katechismus Martina Luthera
- Velký katechismus Martina Luthera
- Šmalkaldské artikuly Martina Luthera
- Formule svornosti (Formula concordiae)
Formuli svornosti neuznávají všechny luterské církve, proto se rozlišuje mezi konkordačními a nekonkordačními luterskými církvemi.
Sola gratia, sola fide, sola scriptura, solus Christus
Krátké latinské formule vyjadřují stručně luterskou víru:
- Sola gratia – Luteráni věří, že jen milost Boží může člověka ospravedlnit a dát mu spásu.
- Sola fide – Luteráni věří, že jen víra může být odpovědí člověka na Boží nabídku spásy, kdežto úsilí
o dobré skutky není podmínkou („skutkařství“), nýbrž důsledkem víry.
- Sola scriptura – Luteráni věří, že jen Písmo svaté, a ne tradice ani učitelský úřad, je závazné
měřítko správné křesťanské víry.
- Solus Christus – Luteráni věří, že samotná osoba, dílo a nauka Ježíše Krista je základem víry a vykoupení člověka.
Zákon a evangelium
Zásada rozlišení zákona a evangelia (discrimen legis et evangelii) je klíčovou nejen v teologii luterské, ale obecně v protestantské. Doplňuje reformační zásady uvozené slovem „sola“ v oblasti hermeneutiky. Zákonem se rozumí ta část Božího zjevení, v níž jsou obsaženy Boží příkazy, usvědčení z hříchu a tresty za hřích. Evangeliem je ta část Božího zjevení, která člověku, který zhřešil a propadl odsouzení zákona, sděluje, že má věřit, že Kristus sám odpykal a splatil veškerý hřích, a tak pro hříšníka bez jakékoli jeho vlastní zásluhy získal odpuštění hříchu, spravedlnost a věčný život. Formule svornosti nazývá rozlišení zákona a evangelia „jedinečně skvělým paprskem poznání“ (čl. 5).
Luteráni odmítají úctu vůči Panně Marii, která je obvyklá v katolické církvi, papežství a hierarchické uspořádání církve. V některých luterských církvích se zachovává biskupské svěcení v apoštolské posloupnosti.
Bohoslužba
V evangelické bohoslužbě má ústřední místo kázání. Luterské církve praktikují křest malých dětí, neodmítají však křest ani v pozdějším věku. Večeře Páně se slaví pravidelně. Přítomnost Krista při Večeři Páně luteráni chápou jako přítomnost reálnou. V některých luterských církvích se Večeře Páně mohou účastnit i děti.
Organizace církví
Luterské církve jsou synodální a episkopální. V čele synody stojí synodní senior nebo prezident. V čele církve stojí biskup či biskupka, resp. superintendent.
Luterství v České republice
V České republice působí tyto luterské církve:
- Slezská církev evangelická augsburského vyznání (SCEAV) - zachovává kontinuitu od 16. století; v současné organizační podobě existuje od roku 1923
- Luterská evangelická církev a. v. v České republice (LECAV) - vznikla roku 1995 odštěpením od SCEAV
- Evangelická církev augsburského vyznání v České republice (ECAV) - vznikla roku 1993; původně tvořena sborem slovenské Evangelické církve augsburského vyznání v Praze (zal. r. 1947)
Zatímco SCEAV a LECAV působí zejména na Těšínsku v Moravskoslezském kraji (i když LECAV má od roku 2003 svůj sbor i v Praze), ECAV vedle Slováků sdružuje Čechy především v Praze, Plzni a Brně a anglickojazyčné luterány v Praze.
V důsledku činnosti misijní společnosti Thoughts of Faith vznikla v západních Čechách v 90. letech 20. století Česká evangelická luteránská církev (ČELC), která dosud ale nemá status registrované církve.
K luterství, jakožto k jednomu ze svých oficiálních zdrojů, se hlásí i největší protestantská církev v ČR Českobratrská církev evangelická.
Luterství ve světě
K luterství se hlásí kolem 60 miliónů lidí na Zemi. Nejdynamičtěji rostoucími luterskými církvemi jsou církve v Etiopii, Tanzanii a na Papui Nové Guinei.
Denominační svazy
Naprostá většina luterských církví (celkem 140) je sdružena ve Světovém luterském svazu (LWF). Členské církve jsou tvořeny asi 66,21 milióny věřících (2005). Menšina luterských církví, převážně konzervativních a konfesně vyhraněných, je sdružena v Mezinárodní luterské radě (ILC). Některé malé luterské církve nenáleží do žádných denominačních svazů.
Ekumenismus
Luterské církve jsou členy Světové rady církví. Luterské církve mají společenství s ostatními evangelickými církvemi v Evropě. Mnoho luterských církví spolupracuje v Evangelické alianci.
Z poslední doby má zásadní význam společné prohlášení k nauce o ospravedlnění mezi Světovým luterským svazem a Apoštolským stolcem, kde luterské církve a katolická církev docházejí ke shodě v základní nauce o ospravedlnění (více viz Sola fide).
Významní luteráni
- Philipp Melanchthon (1497-1560), zvaný Učitel Německa (Praeceptor Germaniae)
- Martin Chemnitz (1522–1586) se svou prací o Tridentském koncilu stal jedním z nejvýznamnějších luteránů 2. generace.
- Jiří Třanovský (1592-1637), zvaný též Slovanský Luther
- Paul Gerhardt (1607–1676) je znám skrze svou písňovou tvorbu.
- Johann Sebastian Bach (1685-1750) komponoval skladby, které jsou pevně zakořeněny v luterské víře.
- Philipp Jacob Spener (1635-1705) - zakladatel pietismu
- Jan Kollár (1793-1852) - básník a obrozenec
- Dietrich Bonhoeffer (1906-1945) byl teologem a odpůrcem nacismu.
- Richard Wurmbrand (1909-2001) - „hlas“ pronásledované církve