Philipp Jacob Spener
| Philipp Jacob Spener | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. ledna 1635 Ribeauvillé |
| Úmrtí | 5. února 1705 (ve věku 70 let) Berlín |
| Pseudonym | Pius Desiderius |
| Povolání | teolog |
| Alma mater | Štrasburská univerzita Štrasburská univerzita |
| Témata | pietismus, genealogie a heraldika |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Philipp Jacob Spener (* 13. ledna 1635, Ribeauvillé, Alsasko – † 5. února 1705, Berlín) byl německý teolog, zakladatel pietismu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Syn právníka, studoval teologii ve Štrasburku (se studijními cestami do Basileje, Ženevy, Lyonu a Tübingenu), studium zakončil doktorským titulem. Poté až do konce života vykonával duchovenské povolání: po krátké službě svobodného kazatele ve Štrasburku byl jako třicetiletý povolán do Frankfurtu nad Mohanem, kde v lutherské farnosti při Barfüssenkirche (na místě tohoto kostela dnes stojí kostel sv. Pavla) vykonával mezi lety 1666-1686 funkci seniora. Poté Spener odešel do Drážďan, kde byl po pět let kazatelem u dvora saského kurfiřta. Poté až do své smrti působil jako braniborský konsistorní rada a probošt při kostele sv. Mikuláše (Nikolaikirche) v Berlíně.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Spenerovým nejvlivnějším spisem jsou jeho „Pia Desideria“ (dosl. zbožná či toužebná přání), který vyšel roku 1675 původně jako předmluva k novému vydání „Evangelijní postily“ lutherského teologa Johanna Arndta, jehož sbírka kázání byla toho času oblíbena zvláště ve zbožných kruzích. Text má tři části: v první autor diagnostikuje vnitřní a vnější nešvary v německé lutherské církvi a lamentuje nad nimi. Ve druhé části staví vůči těmto nešvarům biblická zaslíbení a vyjadřuje svou naději na splnění těchto zaslíbení, a tím tak naději na lepší časy pro církev. V části třetí podává Spener šest návrhů pro zlepšení evangelické církve. Obsahem hlavní teze těchto návrhů je (podle Kol 3,16), aby Boží slovo bylo do církve přineseno v celém jeho bohatství. Tomu mají sloužit vedle obvyklých kázání privátní čtení bible, její veřejné čtení a shromáždění za účelem rozhovoru nad biblí (tzv. collegia pietatis).[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Philipp Jacob Spener na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Tento krátký přehled Spenerova života a díla stručně podle Albrecht, Christian, Weeber, Martin. Klassiker der protestantischen Predigtlehre. Tübingen, 2002, s. 48n.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Postila v českém překladu z roku 1729 (digitalizovaná)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
- Filip Jakub Spener: Pia desideria neboli Srdečná touha po bohulibé obnově pravých evangelických církví. Český Těšín, 2022, ISBN 978-80-11-02132-0.
- Ludwig Biewer: Philipp Jakob Spener als Heraldiker – Ein kleiner Beitrag zu dem 300. Todestag eines großen Theologen. In: Der Herold (Vierteljahresschrift des „Herold“. Verein für Heraldik, Genealogie und verwandte Wissenschaften zu Berlin), Band 16, Heft 17/2005, pp. 493 ss.
- Johannes Wallmann, Philipp Jakob Spener und die Anfänge des Pietismus, 1970.
- Reinhard Breymayer: Der „Vater des deutschen Pietismus“ und seine Bücher. Zur Privatbibliothek Philipp Jakob Speners. In: Bibliothecae selectae da Cusano a Leopardi, a cura di Eugenio Canone. Leo S. Olschki Editore, Firenze 1993 (Lessico Intellettuale Europeo, 58), pp. 299-331.
