Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská: Porovnání verzí
+Literatura |
m robot přidal: nl:Maria Elisabeth van Oostenrijk (1743-1808) |
||
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
[[hu:Habsburg–Lotaringiai Mária Erzsébet főhercegnő]] |
[[hu:Habsburg–Lotaringiai Mária Erzsébet főhercegnő]] |
||
[[it:Maria Elisabetta d'Asburgo-Lorena]] |
[[it:Maria Elisabetta d'Asburgo-Lorena]] |
||
[[nl:Maria Elisabeth van Oostenrijk (1743-1808)]] |
|||
[[pl:Maria Elżbieta Habsburg (1743-1808)]] |
[[pl:Maria Elżbieta Habsburg (1743-1808)]] |
||
[[th:อาร์คดัชเชสมาเรีย เอลิซาเบธแห่งออสเตรีย]] |
[[th:อาร์คดัชเชสมาเรีย เอลิซาเบธแห่งออสเตรีย]] |
Verze z 31. 5. 2009, 08:45
Marie Alžběta Josefa Johana Antonie Habsbursko-Lotrinská (13. srpna 1743, Vídeň - 22. září 1808, Linec), rakouská arcivévodkyně, byla považovaná za nejhezčí z dcer Marie Terezie. Zůstala, stejně jako její sestra Marie Anna, neprovdaná a po matčině smrti se stala abatyší Ústavu šlechtičen v Innsbrucku.
otec | František I. Štěpán |
---|---|
matka | Marie Terezie |
děd | Leopold Josef Lotrinský |
babička | Alžběta Charlotta Orléanská |
děd | Karel VI. |
babička | Alžběta Kristýna Brunšvická |
Původ
Narodila se 13. srpna 1743 královně Marii Terezii a jejímu manželovi, císaři Františku I. Štěpánovi, jako pátá dcera a šesté dítě v pořadí. Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou (Pragmatická sankce). V roce 1736 se mladá arcivévodkyně provdala za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který v mládí pobýval na císařském dvoře a do něhož se bezhlavě zamilovala. On sám se kvůli své vyvolené musel vzdát Lotrinského vévodství ve prospěch Francouzského království. V roce 1745 byl pak zvolen císařem Svaté říše římské.
Sourozenci
Marie Anna (1738 - 1789), Marie Kristina (1742 - 1798), Marie Amálie (1746 - 1804), Johana Gabriela (1750 - 1762),
Marie Josefa (1751 - 1767), Marie Karolína (1752 - 1814), Marie Antonie (1755 – 1793)
Josef II. (1741 – 1790), Karel Josef (1745 - 1761), Leopold II. (1747 – 1792), Ferdinand Karel (1754 - 1806), Maxmilián František (1756 - 1801)
Dětství
Alžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou („Ajou“). Výchova dětí na císařském dvoře měla přesná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a ironii, stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku „Sličná koketa“.
Studiu se zřejmě moc nevěnovala a nebyla ani příliš poslušným dítětem, protože se u ní vystřídalo několik vychovatelek, hraběnky Belruptová, Heisterová, Erdödyová, a dokonce i jeden vychovatel, hrabě František Norbert Trauttmanndorf.
Život
Stejně jako její sourozenci se i Alžběta stala objektem sňatkové politiky velké panovnice. Ucházel se o ni například polský král Stanislav II. August či Benedetto Maria, vévoda z Chablais (syn Karla Emanuela I. Sardinsko-Piemontského). 15. srpna 1767, krátce před svatbou s neapolsko-sicilským králem Ferdinandem IV./III., zemřela její sestra Marie Josefa na neštovice. Krátce nato onemocněla i sama Alžběta, 29. října dostala poslední pomazání.
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- WEISSENSTEINER Friedrich, Dcery Marie Terezie, vydavatelství Ikar a Knižní klub, Praha 1995, ISBN 80-85944-27-4, ISBN 80-7176-234-2