Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Černvír): Porovnání verzí
rekat |
m foto |
||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[File:Černvír,_kostel.jpg|thumb|left|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] |
|||
Zatímco v jižní části ostrohu nad řekou [[Svratka|Svratkou]] stál [[Černvír (hrad)|černvírský hrad]], na jeho severním výběžku byl zřejmě nedlouho před rokem 1250 vybudován [[Románský sloh|románský]] kostel, který se ve stavbě současného chrámu dochoval dodnes. Jednalo se o malou centrální stavbu s hranolovou lodí a dvěma apsidami na východní a západní straně. Tento původní kostel byl v první polovině 14. století změněn na [[kněžiště]], jeho interiér vyzdoben malbami (objeveny a restaurovány v letech 1969–1971), ze severní strany byla k němu přistavěna sakristie, z jižní strany [[Gotika|gotická]] [[Loď (architektura)|loď]]. V této podobě zůstal do konce 17. století, kdy byl [[Baroko|barokně]] přestavěn. Došlo ke zvětšení sakristie a k výraznému prodloužení lodi jižním směrem, kde byla zakončena trojosým průčelím s průchodem na hřbitov, boční kaplí a márnicí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | rok = 1994 | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I) | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 355–357 | isbn = 80-200-0474-2}}</ref> |
Zatímco v jižní části ostrohu nad řekou [[Svratka|Svratkou]] stál [[Černvír (hrad)|černvírský hrad]], na jeho severním výběžku byl zřejmě nedlouho před rokem 1250 vybudován [[Románský sloh|románský]] kostel, který se ve stavbě současného chrámu dochoval dodnes. Jednalo se o malou centrální stavbu s hranolovou lodí a dvěma apsidami na východní a západní straně. Tento původní kostel byl v první polovině 14. století změněn na [[kněžiště]], jeho interiér vyzdoben malbami (objeveny a restaurovány v letech 1969–1971), ze severní strany byla k němu přistavěna sakristie, z jižní strany [[Gotika|gotická]] [[Loď (architektura)|loď]]. V této podobě zůstal do konce 17. století, kdy byl [[Baroko|barokně]] přestavěn. Došlo ke zvětšení sakristie a k výraznému prodloužení lodi jižním směrem, kde byla zakončena trojosým průčelím s průchodem na hřbitov, boční kaplí a márnicí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | rok = 1994 | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I) | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 355–357 | isbn = 80-200-0474-2}}</ref> |
||
Verze z 2. 5. 2021, 08:24
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černvíru | |
|---|---|
 kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-venkov |
| Obec | Černvír |
| Souřadnice | 49°26′48,76″ s. š., 16°20′47,09″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | tišnovský |
| Farnost | Doubravník |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Další informace | |
| Kód památky | 25066/7-3990 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický chrám v obci Černvír v okrese Brno-venkov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kolem kostela se nachází hřbitov. Je filiálním kostelem doubravnické farnosti.
Historie
Zatímco v jižní části ostrohu nad řekou Svratkou stál černvírský hrad, na jeho severním výběžku byl zřejmě nedlouho před rokem 1250 vybudován románský kostel, který se ve stavbě současného chrámu dochoval dodnes. Jednalo se o malou centrální stavbu s hranolovou lodí a dvěma apsidami na východní a západní straně. Tento původní kostel byl v první polovině 14. století změněn na kněžiště, jeho interiér vyzdoben malbami (objeveny a restaurovány v letech 1969–1971), ze severní strany byla k němu přistavěna sakristie, z jižní strany gotická loď. V této podobě zůstal do konce 17. století, kdy byl barokně přestavěn. Došlo ke zvětšení sakristie a k výraznému prodloužení lodi jižním směrem, kde byla zakončena trojosým průčelím s průchodem na hřbitov, boční kaplí a márnicí.[2]
V letech 1977–1982 prošel kostel rekonstrukcí.
Interiér
V roce 1969 byly při rekonstrukci objektu nalezeny fresky v původní románské stavbě (dnešní presbytář) z první poloviny 13. století znázorňující:
- na severní stěně: svatou Kateřinu a Dorotu s klečícími donátory, jízdu tří králů a slavnost Narození Páně,
- ve východní apsidě: Nanebevzetí Panny Marie a Pannu Marii Ochranitelku,
- v západní apsidě: Poslední večeři, pašijový cyklus a slavnost Zmrtvýchvstání Páně.
Barokní retabulový oltář svatého Linharta od Ignáce Lerchenlachera pochází ze zrušeného kostela svatého Linharta ze zatopeného Mušova.
Památné události
V 1. polovině 16. století byla v kostele pohřbena Hedvika ze Švamberka, druhá manželka Jana Bohatého z Pernštejna. Po smrti jejího manžela v roce 1548 bylo její tělo převezeno ke společnému pohřbu do doubravnického kostela.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-31]. Identifikátor záznamu 136160 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 355–357.
Literatura
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 355–357.
- Kudělka Zdeněk, Černvír, kostel Nanebevzetí P. Marie, SPFFBU F 26-27, 1982-3, s. 81.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
