Nosislav (tvrz): Porovnání verzí
m zpět uvolněný text |
→Historie v datech: doplněny odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 52: | Řádek 52: | ||
'''1654 až 50. léta 20.století''' nepřetržité období hospodaření na tvrzi |
'''1654 až 50. léta 20.století''' nepřetržité období hospodaření na tvrzi |
||
'''začátek 20. stol'''. tvrz je 3x dějištěm literárního vyprávění ( |
'''začátek 20. stol'''. tvrz je 3x dějištěm literárního vyprávění (František Losa<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Losa |
|||
| jméno = František |
|||
| titul = Několik vzpomínek z dětství |
|||
| periodikum = Křesťanské listy |
|||
| datum vydání = |
|||
| rok vydání = 1929 a 1930 |
|||
| ročník = 31 a 32 |
|||
| číslo = |
|||
| strany = |
|||
| url = |
|||
| místo = Pittsburg, Pensylvania (USA) |
|||
}}</ref>, [[Jakub Obrovský]]<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Obrovský |
|||
| jméno = Jakub |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Vobrácení Ferdiše Fókala |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = A.Hynek |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 1947 |
|||
| počet stran = |
|||
| kapitola = Vo tem Zbořilovým praseti |
|||
| strany = 36-38 |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref>, [[Ivan Jelínek]]<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Jelínek |
|||
| jméno = Jakub |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Jablko se kouše |
|||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:dcbbb370-0670-11e4-83c7-005056827e51 |
|||
| dostupnost = |
|||
| vydání = první |
|||
| vydavatel = Torst |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 1994 |
|||
| počet stran = |
|||
| strany = |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref>)<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Španiel |
| příjmení = Španiel |
||
| jméno = Blahoslav |
| jméno = Blahoslav |
||
Verze z 2. 5. 2020, 11:29
| Tvrz Nosislav | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Nosislav,  Česko |
| Ulice | Na Tvrzi |
| Souřadnice | 49°0′34,92″ s. š., 16°39′33,12″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33747/7-1593 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tvrz Nosislav se nachází v ulici Na Tvrzi (čp. 72) v městysu Nosislav v okrese Brno-venkov. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Poprvé je nosislavská tvrz zmiňována v roce 1349,[2] od té doby byla sídlem místních vladyků. Zřejmě nejvýznamnějšími držiteli tvrze byli Pernštejnové, v roce 1485 ji zakoupil Vilém II. a v následujících letech byla využívána úředníky židlochovického panství. Od roku 1613 byla v majetku městečka Nosislavi, od roku 1654 ji vlastní soukromí majitelé.[3][4]
Tvrz byla spolu s asi 200 metrů vzdáleným opevněným římskokatolickým kostelem svatého Jakuba součástí obranného systému Nosislavi. Obranný systém byl budován proti nepřátelským nájezdům do brněnské kotliny od jihovýchodu podél řeky Svratky. Jeho největší význam byl v době tureckého nebezpečí v 16. století. Nebyl ovšem vojensky významně využit. Kostel stojí na malém návrší, původně možná zřetelnějším ostrohu. Dominantní hradby jsou z velké části od začátku 90. let 20. století postupně opraveny v součinnosti se státní památkovou péči.[5]
Tvrz zůstala zachována díky vyhnutí se válečným událostem zejména za třicetileté války a ušetřena přestavbám díky úpadku obce po jejím někdejším rozvoji v 16. století, i díky péči během zemědělského využití na výhodném místě v obci.
Historie v datech
1278 první písemná zmínka o obci Nosislav, předpokládá se nepřímo existence tvrze
1349 první písemná zmínka o tvrzi (tvrz v držení drobné šlechty)
1406 první písemná zmínka o vinici náležející ke tvrzi (trať Nivka)
1485 tvrz a obec v držení Viléma z Pernštejna
1486 povýšení Nosislavi na městečko, udělení znaku a výročních trhů
1508 Nosislav součástí židlochovického panství
1485-1613 tvrz sídlem úředníků židlochovického panství
začátek 16.stol. opevnění protilehlého kostela, vodní tvrz součástí obranného systému
16.stol. rozvoj hospodářství v obci (vinice, sklepy, mlýn, pivovar)
1613 prodej tvrze drobnému šlechtici
1624-1654 v důsledku 30.leté války tvrz neobydlená
od 1654 hospodářské stavení (lán, tříčtvrtělán, půllán)
1673 poprvé uvalena robota na tvrz
1680 doložená nákladná přístavba na hospodářské stavení, původní prvky tvrze zachovány
1654 až 50. léta 20.století nepřetržité období hospodaření na tvrzi
začátek 20. stol. tvrz je 3x dějištěm literárního vyprávění (František Losa[6], Jakub Obrovský[7], Ivan Jelínek[8])[9]
50. léta – 1993 obytný dům (malé hospodářství) poslední majitelky (paní Zbořilová)
po roce 1994 přestavba stodoly na rodinný dům, tvrz zachována, areál jízdárnou (agroturistika)
2005 počátek snah obce o využití historické hodnoty vodní tvrze (dosud nerealizováno – prodej dalšímu soukromníkovi)[5]
Popis stavby
Jedná se o pozdně gotickou stavbu o rozměrech 11,5 × 7,8 m, která původně byla přízemím věžovité tvrze.[3][4] Původní dvoupatrová budova byla v roce 1680 o patro snížena a doplněna hospodářskými stavbami.[5] Rozsáhlá místnost v budově byla později rozdělena příčkami a přestropena na dvě podlaží, přičemž horní je přístupné zachovaným původním schodištěm. V severní stěně se nachází arkýř s prevétem, v horním patře jsou pod podhledem schovány původní renesanční vyřezávané a malované trámy. Na přelomu 19. a 20. století byl k východní stěně přistavěn přístavek, takže tvrz tvoří západní část dnešní budovy.[3][4] V 90. letech 20. století byla stodola u tvrze změněna na rodinný dům.[5]
Tvrz byla původně opevněna valem a příkopem, z jižní strany byla chráněna Svratkou. Torzo příkopu je dosud patrné,[4] do roku 1945 byl příkop částečně funkční.[5]
Národní památkový ústav řadí chátrající budovu tvrze mezi nejohroženější nemovité památky.[10]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-09]. Identifikátor záznamu 145409 : Tvrz vodní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ŠPANIEL, Blahoslav. Nosislavská tvrz a její obyvatelé. Jižní Morava. 2002, čís. 41, s. 5–22. Dostupné online. ISSN 0449-0436. ISBN 80-7275-032-1.
- ↑ a b c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 674.
- ↑ a b c d PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-046-2. S. 433.
- ↑ a b c d e SVOBODA, Vladimír; FRÖHLICH, Pavel. Nosislavská vodní tvrz [online]. Nosislav: Úřad městyse Nosislav, 2007 [cit. 2020-04-27]. Dostupné online.
- ↑ LOSA, František. Několik vzpomínek z dětství. Křesťanské listy. Pittsburg, Pensylvania (USA): 1929 a 1930, roč. 31 a 32.
- ↑ OBROVSKÝ, Jakub. Vobrácení Ferdiše Fókala. Praha: A.Hynek, 1947. Kapitola Vo tem Zbořilovým praseti, s. 36-38.
- ↑ JELÍNEK, Jakub. Jablko se kouše. první. vyd. Praha: Torst, 1994. Dostupné online.
- ↑ ŠPANIEL, Blahoslav. Nosislavská čítanka: Nosislav v krásné literatuře. první. vyd. Nosislav: Obecní úřad Nosislav, 1996. 96 s.
- ↑ Nejohroženější nemovité památky – tvrz vodní [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2012-03-02 [cit. 2013-08-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tvrz Nosislav na Wikimedia Commons - Nosislav na hrady.cz
- ŠPANIEL, Blahoslav. Nosislavská tvrz a její obyvatelé. Jižní Morava. 2002, čís. 41, s. 5–22. Dostupné online. ISSN 0449-0436. ISBN 80-7275-032-1.
