Ketony: Porovnání verzí
port |
HR svg |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Ketone |
[[Soubor:Ketone Structural Formula V.2.svg|náhled|Obecný strukturní vzorec ketonu]] |
||
'''Ketony''' jsou [[organická sloučenina|organické sloučeniny]], které uprostřed [[uhlovodíky|uhlovodíkového]] řetězce obsahují karbonylovou skupinu (C=O), která se v tomto případě označuje také jako '''oxoskupina'''. Řadí se mezi [[karbonylové sloučeniny]] (spolu s [[aldehydy]], které obsahují karbonylovou skupinu na konci řetězce a druhý substituent je pak vodík). |
'''Ketony''' jsou [[organická sloučenina|organické sloučeniny]], které uprostřed [[uhlovodíky|uhlovodíkového]] řetězce obsahují karbonylovou skupinu (C=O), která se v tomto případě označuje také jako '''oxoskupina'''. Řadí se mezi [[karbonylové sloučeniny]] (spolu s [[aldehydy]], které obsahují karbonylovou skupinu na konci řetězce a druhý substituent je pak vodík). |
||
Verze z 27. 3. 2020, 09:23
Ketony jsou organické sloučeniny, které uprostřed uhlovodíkového řetězce obsahují karbonylovou skupinu (C=O), která se v tomto případě označuje také jako oxoskupina. Řadí se mezi karbonylové sloučeniny (spolu s aldehydy, které obsahují karbonylovou skupinu na konci řetězce a druhý substituent je pak vodík).
Nejrozšířenější ketony
Názvosloví
V chemickém názvosloví se u ketonu přidává koncovka „-on“. Funkční skupinové názvosloví se tvoří alkylem a koncovkou keton.[1] Je-li přítomno více ketoskupin, použije se označení dion (2 skupiny), trion (3 skupiny) atd. Číslování skupiny či skupin je takové, aby součet těchto čísel byl co nejmenší.
Charakterizace
Spektroskopie
Ketony a aldehydy mají v infračervených spektrech intenzivní absorpční pás v oblasti okolo 1700 cm-1, přesná poloha závisí na substituentech.
1H NMR spektroskopie není pro identifikaci ketonů příliš užitečná, ale v 13C NMR spektrech najdeme signál karbonylové skupiny v oblasti okolo 200 ppm. Intenzita signálu je často nízká, což je způsobeno nukleárním Overhauserovým efektem.
Kvalitativní analýza
Ketony se od aldehydů odliší Fehlingovým činidlem (CuSO4 v prostředí vínanu sodno-draselného a NaOH) nebo Tollensovým činidlem (AgNO3 v prostředí amoniaku):
Dále se dají odlišit pomocí reakce s dimedonem (5,5-dihydrodimethylresorcinem), kde ketony nereagují.
Reference
- ↑ www.mojechemie.cz [online]. www.mojechemie.cz [cit. 2016-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16.