Infračervená spektroskopie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Infračervená (IČ) spektroskopie (InfraRed (IR) spectroscopy) je spektroskopická metoda analytické chemie patřící mezi metody elektromagnetické spektroskopie.

Je to kvalitativní metoda, která poskytuje velice přesnou identifikaci izolované látky, a také kvantitativní metoda.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

  • vibrační
  • rotační
  • vibračně-rotační

Dělení podle energie IČ záření[editovat | editovat zdroj]

IČ spektroskopie ve:

  • vzdálené oblasti (vlnová délka 20-1000 μm, vlnočet 400 - 10 cm-1)
  • střední oblasti (2,5-20 μm / 4000 - 400 cm-1)
  • blízké oblasti (0,8-2,5 μm / 12500 - 4000 cm-1)

V IR spektroskopii organických sloučenin se rozpoznávají dvě hlavní oblasti vibrací:

  • Valenční (stretching, 4000 - 1500 cm-1) - mění se délka vazby
  • Deformační (bending, 1500 - 500 cm-1) - mění se valenční úhel, nazývaná také oblast otisku prstu (Fingerprint region), jde o oblast jednoduchých vazeb (C–Cl, C–O, C–C), v této oblasti nemá žádná molekula zcela stejné spektrum s jinou molekulou.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Používá se v mnoha oblastech analýzy, např. i ve forenzní chemii. Při analýze se použije porovnání naměřeného spektra se spektrem drogy, případně vlákna v databázi spekter v počítači.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]