Radioaktivní odpad: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Úložiště v Česku: hlubinné úložiště
značka: školní IP
+shazování jaderného odpadu do moře -> podle článečku v LN
Řádek 10: Řádek 10:


'''Podle původu odpadu se dá dělit na:'''{{Doplňte zdroj}}
'''Podle původu odpadu se dá dělit na:'''{{Doplňte zdroj}}
* ''Vyhořelé jaderné palivo'' – které je skladováno po využití v JE a poté uloženo do ochranných kontejnerů a uloženo do podzemí. Ve skutečnosti nejde o odpad, protože je možné jeho další využití.
* vyhořelé jaderné palivo – které je skladováno po využití v jaderných elektrrnách a poté uloženo do ochranných kontejnerů a uloženo do podzemí. Ve skutečnosti nejde o odpad, protože je možné jeho další využití.
* ''Zbytky z diagnostiky ve zdravotnictví'' – zbytkový materiál ze [[zdravotnictví]] používáni při diagnostice, či léčbě chorob – [[radiologie]] ''(např.: gama nůž)''
* zbytky z diagnostiky ve zdravotnictví – zbytkový materiál ze [[zdravotnictví]] používáni při diagnostice, či léčbě chorob – [[radiologie]] ''(např.: gama nůž)''


== Úložiště v Česku ==
== Ukládání odpadu ==
Radioaktivní odpad se většinou ukládá do podzemních přípovrchových nebo hlubinných úložišť. Některé státy v minulosti také shazovaly nukleární odpad do moře, zejména do [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]].

=== Shazování odpadu do moře ===
Některé státy světa v minulosti likvidovaly svůj jaderný odpad jeho shozením do moře ve formě [[ocel]]ových sudů zalitých [[beton]]em nebo [[Živice|živicí]]. Tuto praxi provozovaly například [[Sovětský svaz]] (shazování do [[Severní ledový oceán|Severního ledového]] a [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]), [[Japonsko]] (do Tichého oceánu), [[Spojené státy americké|USA]], [[Nový Zéland]], [[Jižní Korea]], [[Švýcarsko]] a další evropské státy, které k tomuto účelu využívaly například místa u [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]], [[Lamanšský průliv]] nebo [[Irské moře]].<ref name="ln">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Schuster
| jméno1 = Robert
| titul = Švýcaři likvidovali jaderný odpad v moři
| periodikum = [[Lidové noviny]]
| ročník = 32
| číslo = 266
| datum_vydání = 2019-11-16
}}</ref>

V roce 1999 se touto problematikou zabývala zpráva [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|Mezinárodní agentury pro atomovou energii]]. Celkové množství radioaktivního odpadu ve světových oceánech se odhaduje na 100&nbsp;000 tun, resp. přes 222&nbsp;000 sudů.<ref name="ln" />

=== Úložiště v Česku ===
Jaderné elektrárny nemají žádné hlubinné úložiště. [[Jaderná elektrárna Dukovany|JE Dukovany]] a [[Jaderná elektrárna Temelín|JE Temelín]] mají střednědobá úložiště pouze pro použité palivo (tzv. mezisklady), které samy vyprodukují. Náklady na trvalé úložiště se v současnosti (2012) odhadují na 47 mld. Kč v cenách roku 1999 a budou financovány z tzv. [[jaderný účet|jaderného účtu]], kam jsou provozovatelé jaderných elektráren povinni odvádět poplatky ve výši 50 Kč za vyrobenou megawatthodinu. <ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.surao.cz/cze/Informacni-koutek/Informace-pro-media/Tiskove-zpravy/Vyjadreni-SURAO-ke-kontrolnimu-zaveru-NKU-kontroly-c.-09-15 |datum přístupu=2012-05-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131216183544/http://www.surao.cz/cze/Informacni-koutek/Informace-pro-media/Tiskove-zpravy/Vyjadreni-SURAO-ke-kontrolnimu-zaveru-NKU-kontroly-c.-09-15 |datum archivace=2013-12-16 |nedostupné=ano }}</ref>
Jaderné elektrárny nemají žádné hlubinné úložiště. [[Jaderná elektrárna Dukovany|JE Dukovany]] a [[Jaderná elektrárna Temelín|JE Temelín]] mají střednědobá úložiště pouze pro použité palivo (tzv. mezisklady), které samy vyprodukují. Náklady na trvalé úložiště se v současnosti (2012) odhadují na 47 mld. Kč v cenách roku 1999 a budou financovány z tzv. [[jaderný účet|jaderného účtu]], kam jsou provozovatelé jaderných elektráren povinni odvádět poplatky ve výši 50 Kč za vyrobenou megawatthodinu. <ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.surao.cz/cze/Informacni-koutek/Informace-pro-media/Tiskove-zpravy/Vyjadreni-SURAO-ke-kontrolnimu-zaveru-NKU-kontroly-c.-09-15 |datum přístupu=2012-05-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131216183544/http://www.surao.cz/cze/Informacni-koutek/Informace-pro-media/Tiskove-zpravy/Vyjadreni-SURAO-ke-kontrolnimu-zaveru-NKU-kontroly-c.-09-15 |datum archivace=2013-12-16 |nedostupné=ano }}</ref>
* '''Úložiště jaderného odpadu v Česku''': Dukovany, Richard u Litoměřic, Bratrství – Jáchymov, Beroun-Hostim (uzavřeno). <ref>{{Citace elektronické monografie
* '''Úložiště jaderného odpadu v Česku''': Dukovany, Richard u Litoměřic, Bratrství – Jáchymov, Beroun-Hostim (uzavřeno). <ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 31: Řádek 47:
Výstavba hlubinného úložiště je ve fázi výběru lokality. Roku 2019 bylo vybráno 9 lokalit a to Čertovka ([[Lubenec]], Blatno - Ústecký kraj), Březový potok ([[Pačejov]], Chanovice - Plzeňský kraj), Janoch ([[Litoradlice]]), Magdaléna ([[Jistebnice]], Vlksice - Jihočeský kraj), Čihadlo ([[Pluhův Žďár]], Lodhéřov - Jihočeský kraj), Hrádek ([[Nový Rychnov]], Rohozná – Kraj Vysočina), Horka ([[Budišov]], Oslavička - Kraj Vysočina), Na Skalním ([[Myslibořice]]) a Kraví Hora ([[Bukov (okres Žďár nad Sázavou)|Bukov]],Žďársko). Roku 2020 se má počet kandidátů snížit na 4.<ref>https://www.surao.cz/pro-media/vicepremier-a-ministr-prumyslu-a-obchodu-havlicek-jednal-se-starosty-kvuli-ulozisti-radioaktivniho-odpadu/ - Tisková zpráva MPO o jednání se starosty 17. července 2019</ref>
Výstavba hlubinného úložiště je ve fázi výběru lokality. Roku 2019 bylo vybráno 9 lokalit a to Čertovka ([[Lubenec]], Blatno - Ústecký kraj), Březový potok ([[Pačejov]], Chanovice - Plzeňský kraj), Janoch ([[Litoradlice]]), Magdaléna ([[Jistebnice]], Vlksice - Jihočeský kraj), Čihadlo ([[Pluhův Žďár]], Lodhéřov - Jihočeský kraj), Hrádek ([[Nový Rychnov]], Rohozná – Kraj Vysočina), Horka ([[Budišov]], Oslavička - Kraj Vysočina), Na Skalním ([[Myslibořice]]) a Kraví Hora ([[Bukov (okres Žďár nad Sázavou)|Bukov]],Žďársko). Roku 2020 se má počet kandidátů snížit na 4.<ref>https://www.surao.cz/pro-media/vicepremier-a-ministr-prumyslu-a-obchodu-havlicek-jednal-se-starosty-kvuli-ulozisti-radioaktivniho-odpadu/ - Tisková zpráva MPO o jednání se starosty 17. července 2019</ref>


== Reference ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


== Externí odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [https://web.archive.org/web/20111204080648/http://www.surao.cz/cze Správa úložišť radiaktivních odpadů (SÚRAO)]
* [https://web.archive.org/web/20111204080648/http://www.surao.cz/cze Správa úložišť radiaktivních odpadů (SÚRAO)]
* [https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/vystavba-novych-jadernych-zdroju/nakladani-s-odpady.html Nakládání s radioaktivním odpadem (ČEZ)]
* [https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/vystavba-novych-jadernych-zdroju/nakladani-s-odpady.html Nakládání s radioaktivním odpadem (ČEZ)]
*[https://inodpady.cz/obri-podzemni-zarizeni-pro-vyzkum-jaderneho-odpadu/ Obří podzemní zařízení pro výzkum jaderného odpadu]
*[https://inodpady.cz/obri-podzemni-zarizeni-pro-vyzkum-jaderneho-odpadu/ Obří podzemní zařízení pro výzkum jaderného odpadu]

{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Životní prostředí}}


[[Kategorie:Odpady]]
[[Kategorie:Odpady]]

Verze z 17. 11. 2019, 23:25

Převoz vysoce radioaktivního, vyhořelého jaderného paliva z britské JE Hinkley Point

Radioaktivní odpad je materiál, který má radioaktivní vlastnosti a nemá již další hodnotné využití.

Druhy odpadu

Obvykle se odpad dělí podle své aktivity:[1]

  • nízkoaktivní – obvykle zbytky málo kontaminovaných materiálů
  • středně aktivní – více kontaminované materiály s větším obsahem, podle druhu možno uložit do povrchového nebo hlubinného úložiště
  • vysoce aktivní – například vyhořelé jaderné palivo či zbytky po jeho přepracování

Podle původu odpadu se dá dělit na:[zdroj?]

  • vyhořelé jaderné palivo – které je skladováno po využití v jaderných elektrrnách a poté uloženo do ochranných kontejnerů a uloženo do podzemí. Ve skutečnosti nejde o odpad, protože je možné jeho další využití.
  • zbytky z diagnostiky ve zdravotnictví – zbytkový materiál ze zdravotnictví používáni při diagnostice, či léčbě chorob – radiologie (např.: gama nůž)

Ukládání odpadu

Radioaktivní odpad se většinou ukládá do podzemních přípovrchových nebo hlubinných úložišť. Některé státy v minulosti také shazovaly nukleární odpad do moře, zejména do Atlantského oceánu.

Shazování odpadu do moře

Některé státy světa v minulosti likvidovaly svůj jaderný odpad jeho shozením do moře ve formě ocelových sudů zalitých betonem nebo živicí. Tuto praxi provozovaly například Sovětský svaz (shazování do Severního ledového a Tichého oceánu), Japonsko (do Tichého oceánu), USA, Nový Zéland, Jižní Korea, Švýcarsko a další evropské státy, které k tomuto účelu využívaly například místa u Kanárských ostrovů, Lamanšský průliv nebo Irské moře.[2]

V roce 1999 se touto problematikou zabývala zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Celkové množství radioaktivního odpadu ve světových oceánech se odhaduje na 100 000 tun, resp. přes 222 000 sudů.[2]

Úložiště v Česku

Jaderné elektrárny nemají žádné hlubinné úložiště. JE Dukovany a JE Temelín mají střednědobá úložiště pouze pro použité palivo (tzv. mezisklady), které samy vyprodukují. Náklady na trvalé úložiště se v současnosti (2012) odhadují na 47 mld. Kč v cenách roku 1999 a budou financovány z tzv. jaderného účtu, kam jsou provozovatelé jaderných elektráren povinni odvádět poplatky ve výši 50 Kč za vyrobenou megawatthodinu. [3]

  • Úložiště jaderného odpadu v Česku: Dukovany, Richard u Litoměřic, Bratrství – Jáchymov, Beroun-Hostim (uzavřeno). [4]

Výstavba hlubinného úložiště je ve fázi výběru lokality. Roku 2019 bylo vybráno 9 lokalit a to Čertovka (Lubenec, Blatno - Ústecký kraj), Březový potok (Pačejov, Chanovice - Plzeňský kraj), Janoch (Litoradlice), Magdaléna (Jistebnice, Vlksice - Jihočeský kraj), Čihadlo (Pluhův Žďár, Lodhéřov - Jihočeský kraj), Hrádek (Nový Rychnov, Rohozná – Kraj Vysočina), Horka (Budišov, Oslavička - Kraj Vysočina), Na Skalním (Myslibořice) a Kraví Hora (Bukov,Žďársko). Roku 2020 se má počet kandidátů snížit na 4.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Problematika ukládání odpadů v ČR. ceg.fsv.cvut.cz [online]. [cit. 2009-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-18. 
  2. ↑ a b SCHUSTER, Robert. Švýcaři likvidovali jaderný odpad v moři. Lidové noviny [online]. 2019-11-16. Roč. 32, čís. 266. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.surao.cz [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-16. 
  4. ↑ Provozovaná úložiště radioaktivních odpadů [online]. Správa úložišť radioaktivních odpadů [cit. 2017-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. 
  5. ↑ https://www.surao.cz/pro-media/vicepremier-a-ministr-prumyslu-a-obchodu-havlicek-jednal-se-starosty-kvuli-ulozisti-radioaktivniho-odpadu/ - Tisková zpráva MPO o jednání se starosty 17. července 2019

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radioaktivní_odpad&oldid=17859776“