Oskar Brázda: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m sig.
Řádek 9: Řádek 9:
| místo úmrtí = [[Líčkov]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}}
| místo úmrtí = [[Líčkov]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}}
| vzdělání = [[Akademie výtvarných umění ve Vídni]]
| vzdělání = [[Akademie výtvarných umění ve Vídni]]
| citát =
| citát =
| Manžel(ka) = Amelie Posse a Marie Weiss
| Manžel(ka) = Amelie Posse a Marie Weiss
| podpis = [[Soubor:Oskar Brázda - signatura.jpg |150px]]
}}
}}
'''Oskar Brázda''' ([[30. září|30.&nbsp;září]] [[1887]] [[Rosice (Pardubice)|Rosice nad Labem]] – [[19. prosinec|19.&nbsp;prosince]] [[1977]] [[Líčkov]] u&nbsp;[[Žatec|Žatce]]) byl [[Česko|český]] [[malíř]] a [[Výtvarné umění|výtvarník]].
'''Oskar Brázda''' ([[30. září|30.&nbsp;září]] [[1887]] [[Rosice (Pardubice)|Rosice nad Labem]] – [[19. prosinec|19.&nbsp;prosince]] [[1977]] [[Líčkov]] u&nbsp;[[Žatec|Žatce]]) byl [[Česko|český]] [[malíř]] a [[Výtvarné umění|výtvarník]].

Verze z 26. 9. 2017, 14:04

Oskar Brázda
Narození30. září 1887
Rosice nad Labem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. prosince 1977 (ve věku 90 let)
Líčkov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníAkademie výtvarných umění ve Vídni
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř a sochař
Manžel(ka)Amelie Posse-Brázdová
DětiJan Brazda
Podpis[[Soubor:|128px|alt=Podpis|Podpis]]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oskar Brázda (30. září 1887 Rosice nad Labem19. prosince 1977 LíčkovŽatce) byl český malíř a výtvarník.

Život

Oskar Brázda se narodil v Rosicích nad Labem. Tady prožil své dětství i část prvních školních let. Jeho otec podnikal v pohostinství. Rodina se několikrát stěhovala. Poměrně záhy odešla do Prahy, kde otec provozoval známou kavárnu Slavia naproti Národnímu divadlu. V Praze navštěvoval Brázda gymnázium. Roku 1904 vstoupit na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Jeho profesory tam byli především Rudolf Bacher (1862–1945) a Kasimir Pochwalski (1855–1940).

Studium úspěšně ukončil na Akademii výtvarných umění ve Vídni a poté, díky císařskému stipendiu, studoval v Itálii. V roce 1915 se v Římě oženil s Amelií Posse. V průběhu 1. světové války se seznámili s Edvardem Benešem a aktivně se účastnili i 1. československého odboje. Oba byli dokonce v letech 19151916, jako nepřátelští cizinci, internováni na Sardinii ve městě Algheru. Po roce 1920 prožil závratnou karieru v Itálii, stal se portrétistou římské aristokracie a honorace. V roce 1924 zahajoval Brázdovu výstavu v Římě sám duce Benito Mussolini zvoláním: „Sláva Brázdova je slávou Itálie!“ V roce 1925 se změnila politická situace v Itálii, a proto ji s rodinou opustil a vrátil se zpět do vlasti. Kvůli krásné krajině v okolí koupil spolu se svou ženou Amelií Posse-Brázdovou barokní zámek Líčkov nedaleko Žatce, tehdy již 50 let neobydlený, kam se spolu s ní a se svými dvěma syny (Bohuslavem a Janem) přestěhoval a intenzivně tvořil.Jeho žena, švédská aristokratka, příbuzná švédské královské rodiny se proslavila svými romány Slunné zajetí, Pestrá volnost a dalšími nejen ve Švédsku a Československu, ale i v Itálii, Německu a Anglii. Dnes její památku připomíná Museum Amelie Posse-Brázdové v jižním Švédsku ve Skåne.

Po začátku 2. světové války musel zámek opustit a nějaký čas strávil i ve vězení, ze kterého byl propuštěn až po intervenci ze zahraničí. Po válce se vrátil na zámek, ale ten mu byl v roce 1948 vyvlastněn a přišel i o část obrazů, kterými státu zaplatil tzv. milionářskou dávku. Na zámku však zůstal. Po roce 1989 jeho druhá žena Marie, rozená Weissová, získala díky restitucím manželův majetek zpět a na zámku Líčkov vytvořila Galerii Oskara Brázdy, kde návštěvníci zámku mohou vidět množství jeho děl i osobních věcí. Největší sbírku Brázdových děl kromě kolekce Marie Weis Brázdové na Líčkově vlastní Galerie Benedikta Rejta v Lounech a Galerie Petra Brandla v Praze.

V jedné z francouzských kaváren se Brázda v rove 1915 seznámil s Pablem Picassem, ale jeden se o druhého nezajímal. Podruhé se setkal s Picassem v roce 1917 v Římě. V letech 1921 a 1922 trávil dovolenou na Capri s T. G. Masarykem a zůstali celoživotními přáteli. V roce 1924 obdržel Brázda vysoké vyznamenání od italského krále Řád koruny Itálie a byl jmenován komturem a přijat králem k veřejnému slyšení. První Brázdovu monografii napsal v Itálii v roce 1924 Giovanni Marini. Malířův atelier ve Vatikánu ve Ville Czechina navštívil i papež Benedikt XV., bratr švédského krále princ Eugen, dirigent Arturo Toscanini, italská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Grazia Deledda, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik i Benito Mussolini.

Byl vyznamenán např. Františkem Josefem I., Emanuelem III., Tomášem Gariguem Masarykem, Gustavem Husákem a dalšími československými a zahraničními politiky.

Svými díly je Oskar Brázda dnes zastoupen v několika italských státních sbírkách včetně Národní galerie moderního umění v Římě v paláci Boncompagni Ludovisi, v Muzeu umění v Sassari na Sardinii, v Museo nazionale degli strumenti musicali v Římě, sbírce Univerzity v Padově a dalších. Oskar Brázda zaujmul v letech 1912 až 1925 významné místo jako příslušník Římské secese (Secessione Romana) a jako malíř italského fauvismu. Itálii úspěšně několikrát reprezentoval na benátském bienále a o jeho tvorbě referoval nejen italský, ale i britský, švédský, francouzský a německý tisk. Odchodem z Itálie Brázda přetrhal budované vazby a nedosáhl již své italské slávy. Dnes je rehabilitován jako významný evropský portrétista 20. století.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy