Gutštejn: Porovnání verzí
m →Externí odkazy: +wikicesty |
Typografie, SČ, EO, portály, pahýl |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| zeměpisná šířka = 49.851757 |
| zeměpisná šířka = 49.851757 |
||
| zeměpisná délka = 13.016183 |
| zeměpisná délka = 13.016183 |
||
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn |
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption = }} |
||
}} |
|||
| stavitel = [[Páni z Gutštejna]] |
| stavitel = [[Páni z Gutštejna]] |
||
| další majitelé = |
| další majitelé = |
||
Řádek 20: | Řádek 19: | ||
| přestavba = |
| přestavba = |
||
| zánik = 2. polovina 16. století |
| zánik = 2. polovina 16. století |
||
| commons = Category:Gutštejn |
|||
| rejstřík památek = 18179/4-1822 |
|||
| web = [http://www.hrad-gutstejn.cz/ Webové stránky hradu] |
| web = [http://www.hrad-gutstejn.cz/ Webové stránky hradu] |
||
}} |
}} |
||
Řádek 35: | Řádek 32: | ||
[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110 × 81 cm, L. Herc]] |
[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110 × 81 cm, L. Herc]] |
||
Po jeho smrti v roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a [[Komberk]] byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. V roce [[1450]] se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II. z Rožmberka]] z organizování |
Po jeho smrti v roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a [[Komberk]] byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. V roce [[1450]] se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II. z Rožmberka]] z organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka. |
||
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v [[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav |
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v [[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř]]em a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha. |
||
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v [[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. |
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v [[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. |
||
Řádek 43: | Řádek 40: | ||
Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku [[1747]]. |
Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku [[1747]]. |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references/> |
<references/> |
||
== Literatura == |
=== Literatura === |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Durdík |
| příjmení = Durdík |
||
Řádek 79: | Řádek 77: | ||
}} |
}} |
||
== |
=== Související články === |
||
* [[Seznam hradů v Plzeňském kraji]] |
|||
⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
|||
⚫ | |||
* {{Wikicesty|průvodce=Hrad Gutštejn}} |
* {{Wikicesty|průvodce=Hrad Gutštejn}} |
||
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=144 Gutštejn na Hrady.cz] |
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=144 Gutštejn na Hrady.cz] |
||
* [http://www.fotocesko.cz/scripts/admin/clanek_zobraz.phtml?claid=88 Gutštejn na www.fotocesko.cz] |
* [http://www.fotocesko.cz/scripts/admin/clanek_zobraz.phtml?claid=88 Gutštejn na www.fotocesko.cz] |
||
* [ |
* [https://www.youtube.com/watch?v=HG_eDb8qz3M Letecké záběry hradu] |
||
{{Pahýl}} |
|||
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} |
|||
[[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Tachov]] |
[[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Tachov]] |
Verze z 17. 6. 2017, 22:03
Gutštejn | |
---|---|
Celkový pohled | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | okolo roku 1300 |
Zánik | 2. polovina 16. století |
Stavitel | Páni z Gutštejna |
Poloha | |
Adresa | Ostrožna nad Hadovkou, Konstantinovy Lázně, Česko |
Nadmořská výška | 425 m |
Souřadnice | 49°51′6,33″ s. š., 13°0′58,26″ v. d. |
Gutštejn | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 18179/4-1822 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Webové stránky hradu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gutštejn je zřícenina hradu jihovýchodně od Konstantinových Lázní v okrese Tachov. Stojí v lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem Hadovka v nadmořské výšce 425 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Historie
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích.
Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování zásahu cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů: Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
Rod Gutštejnů vymřel roku 1747.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-10]. Identifikátor záznamu 128873 : Hrad Gutštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2000. 733 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Gutštejn, s. 143–146.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. 3., v Argu 1. vyd. Svazek XIII. Praha: Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6. Heslo Gutštejn hrad, s. 50–53.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gutštejn na Wikimedia Commons
- Průvodce Hrad Gutštejn ve Wikicestách
- Gutštejn na Hrady.cz
- Gutštejn na www.fotocesko.cz
- Letecké záběry hradu