Fantomas: Porovnání verzí
→Inspektor Juve: vlastní čtenářská práce značka: editace z Vizuálního editoru |
úprava českých názvů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
=== Inspektor Juve === |
=== Inspektor Juve === |
||
Juve je inspektorem pařížské [[Sûreté]] a smyslem jeho života je dopadení Fantomase. Na konci třicátého druhého dílu mu Fantomas odhalí, že Juve není nikdo jiný než jeho vlastní bratr. Bydlí v domě č.p. 142 v rue Bonaparte a po požáru domu, způsobeného Fantomasem se přestěhoval do rue Tardieu, 3b. Juve pracoval u policie zhruba již deset let před dějem prvního dílu knižní série. Jeho osoba je v podstatě tajemná podobně jako samotný Fantomas - víme, že má vzdálené příbuzné na venkově. Čtenář se nikdy nedozví ani Juvovo křestní jméno. |
Juve je inspektorem pařížské [[Sûreté]] a smyslem jeho života je dopadení Fantomase. Na konci třicátého druhého dílu mu Fantomas odhalí, že Juve není nikdo jiný než jeho vlastní bratr. Bydlí v domě č.p. 142 v rue Bonaparte a po požáru domu, způsobeného Fantomasem, se přestěhoval do rue Tardieu, 3b. Juve pracoval u policie zhruba již deset let před dějem prvního dílu knižní série. Jeho osoba je v podstatě tajemná podobně jako samotný Fantomas - víme, že má vzdálené příbuzné na venkově. Čtenář se nikdy nedozví ani Juvovo křestní jméno. |
||
=== Jérôme Fandor´ === |
=== Jérôme Fandor´ === |
||
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
2. ''Juve contre Fantômas'' ([[1911]], Juve kontra Fantomas).<br /> |
2. ''Juve contre Fantômas'' ([[1911]], Juve kontra Fantomas).<br /> |
||
3. ''Le Mort qui Tue'' ([[1911]], Mrtvý, jenž zabíjí).<br /> |
3. ''Le Mort qui Tue'' ([[1911]], Mrtvý, jenž zabíjí).<br /> |
||
4. ''L'Agent Secret'' ([[1911]] |
4. ''L'Agent Secret'' ([[1911]],Tajemný agent).<br /> |
||
5. ''Un Roi Prisonnier de Fantômas'' ([[1911]], Král zajatcem Fantomasovým).<br /> |
5. ''Un Roi Prisonnier de Fantômas'' ([[1911]], Král zajatcem Fantomasovým).<br /> |
||
6. ''Le Policier Apache'' ([[1911]], Policista apač).<br /> |
6. ''Le Policier Apache'' ([[1911]], Policista apač).<br /> |
||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
9. ''Le Fiacre de Nuit'' ([[1911]], Fiakr noci).<br /> |
9. ''Le Fiacre de Nuit'' ([[1911]], Fiakr noci).<br /> |
||
10. ''La Main Coupée'' ([[1911]], Ruka bez těla).<br /> |
10. ''La Main Coupée'' ([[1911]], Ruka bez těla).<br /> |
||
11. ''L'Arrestation de Fantômas'' ([[1912]]).<br /> |
11. ''L'Arrestation de Fantômas'' ([[1912]], Zatčení Fantomasovo).<br /> |
||
12. ''Le Magistrat Cambrioleur'' ([[1912]]).<br /> |
12. ''Le Magistrat Cambrioleur'' ([[1912]], Soudce lupič).<br /> |
||
13. ''La Livrée du Crime'' ([[1912]]).<br /> |
13. ''La Livrée du Crime'' ([[1912]], Zprostředkovatelna zločinů).<br /> |
||
14. ''La Mort de Juve'' ([[1912]]).<br /> |
14. ''La Mort de Juve'' ([[1912]], Juvova smrt).<br /> |
||
15. ''L'Evadée de Saint-Lazare'' ([[1912]]).<br /> |
15. ''L'Evadée de Saint-Lazare'' ([[1912]], Uprchlík z věznice Saint-Lazare).<br /> |
||
16. ''La Disparition de Fandor'' ([[1912]]).<br /> |
16. ''La Disparition de Fandor'' ([[1912]], Zmizení Fandorovo).<br /> |
||
| width="50%" valign="top" | |
| width="50%" valign="top" | |
||
17. ''Le Mariage de Fantômas'' ([[1912]]).<br /> |
17. ''Le Mariage de Fantômas'' ([[1912]], Fantomasova svatba).<br /> |
||
18. ''L'Assassin de Lady Beltham'' ([[1912]]).<br /> |
18. ''L'Assassin de Lady Beltham'' ([[1912]], Vrah lady Belthamové).<br /> |
||
19. ''La Guêpe Rouge'' ([[1912]], Červená vosa).<br /> |
19. ''La Guêpe Rouge'' ([[1912]], Červená vosa).<br /> |
||
20. ''Les Souliers du Mort'' ([[1912]]).<br /> |
20. ''Les Souliers du Mort'' ([[1912]], Boty mrtvého).<br /> |
||
21. ''Le Train Perdu'' ([[1912]]).<br /> |
21. ''Le Train Perdu'' ([[1912]], Ztracený vlak).<br /> |
||
22. ''Les Amours d'un Prince'' ([[1912]]).<br /> |
22. ''Les Amours d'un Prince'' ([[1912]], Princova milostná dobrodružství).<br /> |
||
23. ''Le Bouquet Tragique'' ([[1912]]).<br /> |
23. ''Le Bouquet Tragique'' ([[1912]], Tragická kytice).<br /> |
||
24. ''Le Jockey Masqué'' ([[1913]]).<br /> |
24. ''Le Jockey Masqué'' ([[1913]], Maskovaný jockey).<br /> |
||
25. ''Le Cercueil Vide'' ([[1913]]).<br /> |
25. ''Le Cercueil Vide'' ([[1913]], Prázdná rakev).<br /> |
||
26. ''Le Faiseur de Reines'' ([[1913]]).<br /> |
26. ''Le Faiseur de Reines'' ([[1913]], Tvůrce královen).<br /> |
||
27. ''Le Cadavre Géant'' ([[1913]]).<br /> |
27. ''Le Cadavre Géant'' ([[1913]], Obří mrtvola).<br /> |
||
28. ''Le Voleur d'Or'' ([[1913]]).<br /> |
28. ''Le Voleur d'Or'' ([[1913]], Zloděj zlata).<br /> |
||
29. ''La Série Rouge'' ([[1913]]).<br /> |
29. ''La Série Rouge'' ([[1913]], Krvavá série).<br /> |
||
30. ''L'Hôtel du Crime'' ([[1913]]).<br /> |
30. ''L'Hôtel du Crime'' ([[1913]], Hotel zločinu).<br /> |
||
31. ''La Cravate de Chanvre'' ([[1913]]).<br /> |
31. ''La Cravate de Chanvre'' ([[1913]], Oběšencova oprátka).<br /> |
||
32. ''La Fin de Fantômas'' ([[1913]]).<br /> |
32. ''La Fin de Fantômas'' ([[1913]], Fantomasův konec).<br /> |
||
|} |
|} |
||
Verze z 19. 1. 2017, 16:26
Fantomas (francouzsky Fantômas) je fiktivní literární a filmová postava známá zejména ze série francouzských komediálních sci-fi filmů s Louisem de Funesem a Jeanem Maraisem v hlavní roli ze šedesátých let 20. století. Jeho původ je ale mnohem starší. Dva francouzští novináři Marcel Allain a Pierre Souvestre jej přivedli na svět ještě před první světovou válkou roku 1911 na objednávku nakladatelství Fayard jakožto strašidelnou postavu francouzské brakové literatury[1] a již v roce 1913 Fantomas poprvé vstoupil do filmové historie hluboko v éře němého filmu. V éře zvukového filmu pak následovaly snímky ze třicátých a čtřicátých let 20. století, nejproslulejší a nejznámější Fantomasova filmová éra pochází z šedesátých let.
Hlavní postavy cyklu
Fantomas
Fantomas je démonický zloduch, geniální, tajuplný a hrůzu budící zločinec, který jako monstrózní zosobnění zla vzbudil živý zájem surrealistů.[2] Je pánem pařížského podsvětí, policie je proti němu bezradná a bohatí měšťané se obávají nejen o svůj majetek, ale i o svůj život. Marně se jej vyšetřující soudce Germain Fuselier, inspektor Sûreté Juve a mladý neohrožený novinář Jérôme Fandor pokoušejí dostat k soudu a pod gilotinu, přestože je mu armáda špehů neustále v patách. Vždy jim elegantně unikne.
Protože je zároveň geniálním vynálezcem a vědcem, používá ke svým zločinům nejmodernější prostředky vědy a techniky. Tak například elektromagnet pod podlahou přitáhne Juva i Fandora za cvočky bot, zatímco Fantomas unikne díky svým izolovaným podrážkám. Fandora chce Fantomas zabít tím, že jej spustí ze skály a mezi lano a slunce dá obří lupu. Své oběti rovněž zabíjí pomocí zhypnotizovaného hroznýše, který je rozdrtí ve svém sevření. Do bot svých obětí dává žiletky a do rukavic vitriol. Z vydělané kůže mrtvého si vyrobí rukavičky, aby zanechával cizí otisky prstů, popravit nechá za sebe nevinného. Zavraždí i chotě své milenky lady Maud Belthamové.
Je mistrem převleků, jeho pravou tvář nikdo nezná. Používá škrabošku nebo černou kuklu. Teprve ve filmových verzích ze šedesátých let 20. století je vypodobněn v masce, ve které vypadá jako muž s nazelenalou tváří bez vlasů, vousů, obočí, rtů a ušních boltců, čímž se stává strašidelnou postavou s nevýraznou mimikou, jakýmsi prazvláštním děsivým zeleným fantomem.
Inspektor Juve
Juve je inspektorem pařížské Sûreté a smyslem jeho života je dopadení Fantomase. Na konci třicátého druhého dílu mu Fantomas odhalí, že Juve není nikdo jiný než jeho vlastní bratr. Bydlí v domě č.p. 142 v rue Bonaparte a po požáru domu, způsobeného Fantomasem, se přestěhoval do rue Tardieu, 3b. Juve pracoval u policie zhruba již deset let před dějem prvního dílu knižní série. Jeho osoba je v podstatě tajemná podobně jako samotný Fantomas - víme, že má vzdálené příbuzné na venkově. Čtenář se nikdy nedozví ani Juvovo křestní jméno.
Jérôme Fandor´
Jérôme Fandor je mladý, neohrožený, atletický a poněkud cholerický pařížský reportér. Původně se jmenoval Charles Rambert a jeho rodiče patří mezi Fantomasovy oběti. Novou totožnost mu zajistil inspektor Juve a Fandor je jeho spolubojovníkem proti Fantomasovi. Má snoubenku Helenu, která je ve skutečnosti Fantomasovou dcerou.
Romány o Fantomasovi
Fantomasovy příběhy od Marcela Allaina a Pierra Souvestreho jsou dosti brutální kriminální horory. Spojují v sobě prvky gotického románu a rekvizity novoromantismu s vědeckými vynálezy počátku 20. století. Odehrávají se ve zchátralých starých domech i v honosných zámeckých sídlech, ve špinavých a nebezpečných krčmách a brlozích i v luxusních obchodních domech a uměleckých galériích. Jsou na nich znát vlivy Tajností pařížských od Eugèna Suea a Rocambola od Pierra Alexise Ponsona du Terrail.[3]
První díl románového cyklu o Fantomasovi vyšel v únoru roku 1911 v rámci knižní série nakladatelství Fayard Le Livre Populaire.[4] Do konce roku 1913 pak vyšlo dalších třicet jedna pokračování.[5] Po Souvestrově smrti Allain ve psaní knih o Fantomasovi pokračoval a vydal o něm v letech 1925–1963 dalších jedenáct dílů.[5]
Přestože jde o pokleslou (brakovou) literaturu, již francouzský dadaistický a surrealistický básník Philippe Soupault viděl ve Fantomasovi prototyp moderního románu a Jean Cocteau postřehl jeho zvláštní lyrismus. Kladně se o cyklu vyjadřoval také Blaise Cendrars, Max Jacob a Francis Lacassin o něm prohlásil, že "obsahuje veškerou mytologii světa".[3]
Díly cyklu od Marcela Allaina a Pierra Souvestra
1. Fantômas (1911, Fantomas). |
17. Le Mariage de Fantômas (1912, Fantomasova svatba). |
Díly cyklu, které napsal sám Marcel Allain
33. Fantômas est-il ressuscité? (1925). |
39. Oui, c'est Fantômas! (1934). |
Adaptace
Film a televize
- Fantômas (1913, Fantomas), francouzský němý film, režie Louis Feuillade, v roli Fantomase René Navarre.
- Juve contre Fantômas (1913, Juve kontra Fantomas), francouzský němý film, režie Louis Feuillade, v roli Fantomase René Navarre.
- Le mort qui tue (1913, Mrtvý, který zabíjí), francouzský němý film, režie Louis Feuillade, v roli Fantomase René Navarre.
- Fantômas contre Fantôma (1914, Fantomas kontra Fantomas), francouzský němý film, režie Louis Feuillade, v roli Fantomase René Navarre.
- Le faux magistrat (1914, Falešný úředník), francouzský němý film, režie Louis Feuillade, v roli Fantomase René Navarre.
- Fantomas (1920), americký němý film, režie Edward Sedgwick, v roli Fantomase Edward Roseman. Film je založen pouze na charekterech z cyklu.
- Fantômas (1932, Fantomas), francouzský film, režie Pál Fejös, v roli Fantomase Jean Galland.
- Monsieur Fantômas (1937, Pan Fantomas), belgický krátký film, režie Ernst Moerman.
- Fantômas (1947, Fantomas, francouzský film, režie Jean Sacha, v roli Fantomase Marcel Herrand.
- Fantômas contre Fantôma (1948, Fantomas kontra Fantomas), francouzský film, režie Robert Vernay, v roli Fantomase Maurice Teynac.
- Fantômas (1964, Fantomas), francouzský film, režie André Hunebelle, v roli Fantomase a novináře Fandora Jean Marais, v roli Juveho Louis de Funès.
- Fantômas se déchaîne (1965, Fantomas se zlobí), francouzský film, režie André Hunebelle, v roli Fantomase a novináře Fandora Jean Marais, v roli Juveho Louis de Funès.
- Fantômas contre Scotland Yard (1967, Fantomas kontra Scotland Yard), francouzský film, režie André Hunebelle, v roli Fantomase a novináře Fandora Jean Marais, v roli Juveho Louis de Funès.
- Fantômas (1980, Fantomas), čtyřdílný francouzský televizní seriál, režie Claude Chabro a Juan Luis Buñuel, v roli Fantomase Helmut Berge.
V české kultuře
Postupem doby byla postava Fantomase přenesena i do jiných audiovizuálních děl. V české filmové kultuře se vyskytuje například v televizním seriálu Arabela, kde jej ztvárnil František Peterka[6] a Arabela se vrací, kde jej ztvárnil Pavel Nový.[7]
Rozhlas
- Georges Janin: Fantômas (1946–1947, Fantomas), 60 epizod.
- Henri Béhar.: Fantômas (1973–1974, Fantomas), 256 epizod.
- Pierre Dupriez a Serge Martel: La Fin de Fantômas (1984, Fantomasův konec).
- Cécile Wajsbrot a Didier Jouault: La Naissance de Fantôma (1991, Zrození Fantomase), 10 epizod.[5]
Česká vydání
- Desetidílné vydání v pražském nakladatelství Jan Fromek v letech 1929–1930 s obálkami od Jindřicha Štýrského:
- Fantomas (1929), přeložil Vladimír Záhořek.
- Juve contra Fantomas (1929), přeložil Vladimír Záhořek.
- Mrtví, jenž zabíjí (1929), přeložil A. Hirsch.
- Tajemný agent (1929), přeložila Z. Marešová.
- Král zajatcem Fantomasovým (1929), přeložila Z. Marešová.
- Policista apač (1929), přeložila V. Jančová.
- Oběšenec z Londýna (1930), přeložila Z. Marešová.
- Dcera Fantomasova (1930), přeložil F. Zdeněk.
- Fiakr noci (1930), přeložil J. Dostál.
- Ruka bez těla (1930), přeložil J. Dostál.
- Třikrát Fantomas, Odeon, Praha 1971, přeložili Jiří Šrámek, Zdena Salivarová a Alena Novotná, obsahuje Fantomas, Fiakr noci a Červená vosa, znovu 1991.
- Fantomas kontra Juve, XYZ, Praha 2010, přeložil Jiří Žák.
Reference
- ↑ http://web.quick.cz/franfilm/gaumont/fantomas.html
- ↑ Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Libri, Praha 2002, str. 71-72.
- ↑ a b Fantomas na Centru detekivky
- ↑ Fayard-Le Livre Populaire
- ↑ a b c http://www.coolfrenchcomics.com/fantomas.htm
- ↑ Arabela na CSFD
- ↑ Arabela se vrací na CSFD
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fantomas na Wikimedia Commons
- http://www.pitaval.cz/serie/12-fantomas
- (anglicky) http://www.fantomas-lives.com/
- (francouzsky) http://fantomas.popular-roots.eu/
- (francouzsky) http://www.premiumwanadoo.com/fantomasfr/EnCours.php