Gabriel Max: Porovnání verzí
napřímení |
doplnění |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| popisek = Gabriel Max |
| popisek = Gabriel Max |
||
| datum narození = [[23. srpen]] [[1840]] |
| datum narození = [[23. srpen]] [[1840]] |
||
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}} |
| místo narození = [[Nové Město (Praha)|Praha-Nové Město]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}} |
||
| datum úmrtí = [[24. listopad]] [[1915]] |
| datum úmrtí = [[24. listopad]] [[1915]] |
||
| místo úmrtí = [[Mnichov]]<br />{{Vlajka a název|Německé císařství}} |
| místo úmrtí = [[Mnichov]]<br />{{Vlajka a název|Německé císařství}} |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| vliv na = |
| vliv na = |
||
| ocenění = |
| ocenění = |
||
| podpis = [[Soubor: Gabriel Max - signatura.jpg |150px]] |
|||
| podpis = |
|||
| citát = |
| citát = |
||
}} |
}} |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
}} |
}} |
||
'''Gabriel Cornelius Max''' ([[23. srpen|23. srpna]] [[1840]] [[Praha]] - [[24. listopad]]u [[1915]] [[Mnichov]]) byl česko-německý [[malíř]]. Většinu tvůrčího života strávil v [[Mnichov]]ě, kde dokončil studium a později vyučoval na malířské akademii. Pro jeho díla jsou typické citově nabité a psychologicky propracované postavy, vyzařující pocity lítosti a soucitu. Malby mají mystický nádech, nejsou zcela realistické. Namaloval i několik obrazů [[opice|opic]] a řadu ilustrací. Inspirovala ho především jeho vlastní fantazie. Ve své době byl mezinárodně uznávaný a velmi oblíbený i v Praze. Zabýval se [[Charles Darwin|darwinismem]] a [[Spiritismus|spiritismem]]. Zanechal po sobě rozsáhlou vědeckou sbírku, zahrnující mimo jiné asi 500 [[lebka|lebek]] z různých světadílů (dnes uložena v [[mannheim]]ském muzeu REM). |
'''Gabriel Cornelius Max''' ([[23. srpen|23. srpna]] [[1840]] [[Nové Město (Praha)|Praha-Nové Město]]<ref name="matrika">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=EDF27072589C488A9D4DA44A6BAE0C16&scan=252#scan252 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě Pražském </ref> - [[24. listopad]]u [[1915]] [[Mnichov]]) byl česko-německý [[malíř]]. Většinu tvůrčího života strávil v [[Mnichov]]ě, kde dokončil studium a později vyučoval na malířské akademii. Pro jeho díla jsou typické citově nabité a psychologicky propracované postavy, vyzařující pocity lítosti a soucitu. Malby mají mystický nádech, nejsou zcela realistické. Namaloval i několik obrazů [[opice|opic]] a řadu ilustrací. Inspirovala ho především jeho vlastní fantazie. Ve své době byl mezinárodně uznávaný a velmi oblíbený i v Praze. Zabýval se [[Charles Darwin|darwinismem]] a [[Spiritismus|spiritismem]]. Zanechal po sobě rozsáhlou vědeckou sbírku, zahrnující mimo jiné asi 500 [[lebka|lebek]] z různých světadílů (dnes uložena v [[mannheim]]ském muzeu REM). |
||
== Život == |
== Život == |
||
Řádek 52: | Řádek 52: | ||
== Galerie == |
== Galerie == |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Image: Gabriel von Max Mutter mit Kind.jpg | Gabriel Max – ''Matka s dítětem (1880)'' |
|||
Image: Gabriel von Max - Selbstbildnis mit Affen - 1910.jpg | Gabriel Max – ''Autoportrét s opicí (1910)'' |
|||
File: Gabriel von Max Fackelzug Studie.jpg | Gabriel Max – ''Smuteční pochod (studie) (1915)'' |
|||
File: Gabriel Max 1866 St Julia.jpg | Gabriel Max – ''Svatá Julie (1866)'' |
|||
File: Anna Katharina Emmerick - Gabriel von Max 1885.jpg | Gabriel Max – ''Panna Anna Kateřina Emmerichová u vytržení'' |
|||
File: Gabriel Cornelius Max – Návštěva v ateliéru (1888).jpg | Gabriel Max – ''Návštěva v ateliéru (1888)'' |
|||
</gallery> |
</gallery> |
||
Řádek 78: | Řádek 82: | ||
* {{NK ČR|pna2011634203}} |
* {{NK ČR|pna2011634203}} |
||
* {{commonscat|Gabriel_von_Max}} |
* {{commonscat|Gabriel_von_Max}} |
||
* [http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=C7CC64B1A0CA11E181D4002215111B5A&scan=1#scan1 Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Max Gabriel (1840) ] |
|||
* [http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=06828040A0CB11E181D4002215111B5A&scan=1#scan1 Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Max Josef (1805) otec Gabriela Maxe] |
|||
{{DEFAULTSORT:Max, Gabriel}} |
{{DEFAULTSORT:Max, Gabriel}} |
Verze z 3. 11. 2016, 10:08
Gabriel von Max | |
---|---|
Gabriel Max | |
Rodné jméno | Gabriel Max |
Narození | 23. srpen 1840 Praha-Nové Město Rakouské císařství |
Úmrtí | 24. listopad 1915 Mnichov Německá říše |
Místo pohřbení | Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′37″ s. š., 11°33′52″ v. d.) |
Vzdělání | Akademie der Bildenden Künste München |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově Akademie výtvarných umění v Praze Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | malíř, vysokoškolský pedagog |
Rodiče | Josef Max a Anna Max |
Děti | Colombo Max Corneille Max |
Podpis | [[Soubor:|128px|alt=Podpis|Podpis]] |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Josef Max |
---|---|
strýc | Emanuel Max |
Gabriel Cornelius Max (23. srpna 1840 Praha-Nové Město[1] - 24. listopadu 1915 Mnichov) byl česko-německý malíř. Většinu tvůrčího života strávil v Mnichově, kde dokončil studium a později vyučoval na malířské akademii. Pro jeho díla jsou typické citově nabité a psychologicky propracované postavy, vyzařující pocity lítosti a soucitu. Malby mají mystický nádech, nejsou zcela realistické. Namaloval i několik obrazů opic a řadu ilustrací. Inspirovala ho především jeho vlastní fantazie. Ve své době byl mezinárodně uznávaný a velmi oblíbený i v Praze. Zabýval se darwinismem a spiritismem. Zanechal po sobě rozsáhlou vědeckou sbírku, zahrnující mimo jiné asi 500 lebek z různých světadílů (dnes uložena v mannheimském muzeu REM).
Život
Pocházel z rodiny sochaře Josefa Maxe, jeho matka byla dcerou sochaře Schuhmanna. V dětství ve volném čase obkresloval obrazy Führicha a Cornelia;[2] později se bavil zpodobňováním rázovitých postav z pražského podsvětí.[3] Roku 1855 mu zemřel otec a Gabriel se zapsal na pražskou malířskou akademii, odkud přešel na akademii do Vídně k profesoru Christianu Rubenovi. Tam na sebe upozornil velkým talentem a originalitou. Po určité době strávené v Praze se pak rozhodl odcestovat za dalším studiem do Paříže. Cestou se zastavil v Mnichově, kde již zůstal. Oženil se zde roku 1873 s dcerou bavorského štábního lékaře Kitzinga, Emmou (1840-1929), a měl s ní tři děti. Mezi nimi byli i pozdější malíři Colombo Max (10.5.1877-5.9.1970) a Corneille Max (10.5.1875-22.2.1924).[4] Dokončil zde studium u Carla Pilotyho (1863-67), otevřel si ateliér (1869) a roku 1879 se stal profesorem historické malby. K jeho žákům patřil např. Georgios Jakobides[2][5] nebo Jakub Schikaneder. Brzy po rozvodu se svojí první manželkou se v Michově roku 1893 podruhé oženil, jeho vyvolenou se stala Ernestine Harlunder.[4]
Měl zachmuřenou, samotářskou povahu. Většinu času trávil v ateliéru.[2] Byl známý svou důkladností a svědomitostí.[6] Říkalo se o něm, že se někdy i několik hodin dívá na nedokončený obraz, aniž by se ho dotkl, aby si promyslel další postup. Léta trávil s rodinou na chatě u Starnberského jezera, pro své hosty postavil další dům. Ačkoliv žil v ústraní, měl v uměleckých kruzích řadu dobrých přátel a patřil k nejpopulárnějším mnichovským umělcům.[2] Byl oblíbený i v Čechách; Jan Neruda jej v Národních listech roku 1875 označil za geniálního umělce, mistra techniky a miláčka pražského publika (i když v další části fejetonu mu vytýká některé konkrétní nedostatky právě dokončených obrazů).[7] Účastnil se výročních výstav v Rudolfinu,[8] časopis Světozor často publikoval černobílé reprodukce jeho obrazů.[9] Získal bavorský řád sv. Michala I. třídy.[6] Stal se čestným členem mnichovské akademie. Roku 1900 jej bavorský regent povýšil do šlechtického stavu.[10]
Zabýval se i darwinismem a spiritismem, zajímal se o historický vývoj člověka.[11] Shromáždil rozsáhlou etnografickou, prehistorickou a antropologickou sbírku,[12] která obsahovala mimo jiné asi 500 lebek z různých světadílů.[13] Za vědeckou práci dostal u příležitosti 60. narozenin čestný doktorát univerzity v Jeně.[12] Sbírku získalo roku 1917 muzeum v Mannheimu.[14]
Dílo
Gabriel Max byl charakterizovaný jako melancholický snílek a trpký satirik.[8] Obrazy vyjadřují myšlenkovou hloubku a pocity soucitu a utrpení. Malíř se snaží vystihnout tragický zápas lidské slabosti s touhou po něčem vznešeném. Ženy, které často znázorňoval, mají bledou pleť, temné oči a silné city; nejsou krásné ani sympatické, ale poetické, jakoby hledaly ztracené nebo nedosažené životní štěstí. Velmi časté jsou náboženské motivy.[2]
K jeho známým pracím patří:
- Richard Lví Srdce u mrtvoly otce — první větší plátno, namalované krátce po úmrtí vlastního otce[2]
- Svatá Julie, popř. Ukřižovaná mučednice (1865) — obraz zaujal myšlenkou i provedením a stal se ve své době senzací.[6] Roku 1887 jeho reprodukci otiskl Světozor spolu se stejnojmennou básní Jaroslava Vrchlického.[15]
- Hlava Kristova (1874)
- Dokonáno jest! (1882), zpodobňující Krista na kříži. Obraz měl opět velký ohlas. Jan Neruda si ale také povšiml, že malíř velmi pečlivě studoval v literatuře tvar tabule na kříži, aby byl co nejrealističtější; podle něj tím opět projevil svou mimořádnou pečlivost a svědomitost.[6]
- Ahasver nad mrtvolou dítěte (1888)
Vytvořil také řadu obrazů opic, vyznačujících se trpkým humorem[10] (např. Opička s citrónem)[16]
Roku 1862, jako student ve Vídni, kreslil ilustrace ke skladbám Beethovena, Mendelssohna a Liszta. Za jejich originální umělecké provedení získal vyznamenání od Arnošta Sasko-Koburského.[2]
Galerie
-
Gabriel Max – Matka s dítětem (1880)
-
Gabriel Max – Autoportrét s opicí (1910)
-
Gabriel Max – Smuteční pochod (studie) (1915)
-
Gabriel Max – Svatá Julie (1866)
-
Gabriel Max – Panna Anna Kateřina Emmerichová u vytržení
-
Gabriel Max – Návštěva v ateliéru (1888)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě Pražském
- ↑ a b c d e f g Prof. Gabriel Max. Světozor. 1889-10-18, roč. 23, čís. 48, s. 574-575. Dostupné online [cit. 2011-01-07].
- ↑ Jak byl zatčen Gabriel Max. Národní listy. 1915-12-01, roč. 33, čís. 332, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-07].
- ↑ a b VAVŘÍNEK, Karel, a kol. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2008. Brandýs nad Labem: Martin, 2007. 483 s. ISBN 978-80-85955-36-1. S. 267-268.
- ↑ Max Gabriel Cornelius - Galerie Marold (www.marold.cz)
- ↑ a b c d Gabriel Max. Humoristické listy. 1882-02-04, roč. 24, čís. 5, s. 34. Dostupné online [cit. 2011-01-07].
- ↑ NERUDA, Jan. „Kristus křísí dceru Jajrovu“ — „Ahasver u mrtvoly dítěte“. Národní listy. 1875-12-29, roč. 15, čís. 357, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-01-07].
- ↑ a b Jubileum Gabriela Maxe. Národní listy. 1900-08-26, roč. 40, čís. 235, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-01-07].
- ↑ Viz např. obsah ročníku 22 (1887-1888).
- ↑ a b Vynikající malíř profesor Gabriel šl. Max zemřel. Národní listy. 1915-11-26, roč. 33, čís. 327, s. 9. Dostupné online [cit. 2011-01-07].
- ↑ Gabriel von Max (www.wechselausstelungen.de)
- ↑ a b Výtvarné umění. Národní listy. 1900-09-16, roč. 40, čís. 256, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-07].
- ↑ Schädelkult-Kopf und Schädel in der Kulturgeschichte des Menschen (www.kunst-und-kultur.de)
- ↑ Die Sammlung Gabriel von Max (www.rem-mannheim.de)
- ↑ VRCHLICKÝ, Jaroslav. Svatá Julie. Světozor. 1887-12-30, roč. 22, čís. 5, s. 72-73. Dostupné online [cit. 2011-01-07].
- ↑ Viz ukázku.
Literatura
- kolektiv autorů. Gabriel von Max : (1840-1915). Řevnice : Plzeň: Arbor vitae : Západočeská galerie v Plzni, 2011. 372 s. ISBN 978-80-87164-63-1.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gabriel Max
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabriel Max na Wikimedia Commons
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Max Gabriel (1840)
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Max Josef (1805) otec Gabriela Maxe