Tři soutěsky (hráz): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
kategorie
Gandalff (diskuse | příspěvky)
106 editací
m →‎Ekolgické škody: Editace překlepů
Řádek 133: Řádek 133:
Důsledkem vytvoření přehrady se stala nucené vysídlení více než 1.260.000 lidí. Kompletní ponořená oblast má 17 velkých měst, 140 obcí a více než 3000 vesnic.<ref>Terminski, Bogumil, ''Development-Induced Displacement: Theoretical Frameworks and Current Challenges'', unpublished research paper, Geneva, 2013. </ref>
Důsledkem vytvoření přehrady se stala nucené vysídlení více než 1.260.000 lidí. Kompletní ponořená oblast má 17 velkých měst, 140 obcí a více než 3000 vesnic.<ref>Terminski, Bogumil, ''Development-Induced Displacement: Theoretical Frameworks and Current Challenges'', unpublished research paper, Geneva, 2013. </ref>


== Ekolgické škody ==
== Ekologické škody ==
Čínská vláda přiznala devastující účinky vodího díla na ekologii krajiny a život lidí. Vyčlenila miliardové investice na ekologické škody vodního díla.<ref>http://zahranicni.ihned.cz/asie-a-pacifik-cina/c1-51884650-nejvetsi-prehrada-sveta-ma-akutni-problemy-poprve-to-priznal-i-peking</ref><ref>http://zpravy.idnes.cz/peking-zpytuje-svedomi-poprve-priznal-problemy-nejvetsi-prehrady-sveta-1q6-/zahranicni.aspx?c=A110519_142139_zahranicni_stf</ref><ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rudy-obr-na-vzestupu/cina-priznava-prehrada-tri-soutesky-je-katastrofa_24092.html</ref>
Čínská vláda přiznala devastující účinky vodního díla na ekologii krajiny a život lidí. Vyčlenila miliardové investice na eliminaci ekologických škod vodního díla.<ref>http://zahranicni.ihned.cz/asie-a-pacifik-cina/c1-51884650-nejvetsi-prehrada-sveta-ma-akutni-problemy-poprve-to-priznal-i-peking</ref><ref>http://zpravy.idnes.cz/peking-zpytuje-svedomi-poprve-priznal-problemy-nejvetsi-prehrady-sveta-1q6-/zahranicni.aspx?c=A110519_142139_zahranicni_stf</ref><ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rudy-obr-na-vzestupu/cina-priznava-prehrada-tri-soutesky-je-katastrofa_24092.html</ref>


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 1. 10. 2016, 20:54

Tři soutěsky
Přehrada Tři soutěsky, 2009
Přehrada Tři soutěsky, 2009
Poloha
StátČLR
KrajChu-pej
OkresI-čchang
MěstoI-ling
Souřadnice30°49′23″ s. š., 111°0′13″ v. d.
Hydrologické údaje
Povodí řekyJang-c’-ťiang
Hráz
Výška hráze185 m
Délka hráze2335 m
Šířka koruny hráze1 725 m
Vodní nádrž
TypTři soutěsky
Rozloha108 400 ha
Délka600 km
Objem nádrže maximální39,3 km³
Kóta hladiny provozní175 m n. m.
Vodní elektrárna
Výkon po dokončení22 400 MW
Počet turbín32 × 700 MW
Ostatní
StavOperační
Začátek výstavby14. prosince 1994
Dokončení2012
Vlastník中国长江电力 股份有限公司 (Čínská energetická jangc’ská společnost, China Yangtze Power)

Tři soutěsky (čínsky v českém přepisu Čchang-ťiang San-sia ta-pa, pchin-jinem Cháng​ Jiāng Sānxiá dàbà, znaky zjednodušené 长江三峡大坝, tradiční 長江三峽大壩; česky Přehrada Tři soutěsky na Jang-c'-ťiang, zkráceně čínsky v českém přepisu San-sia, pchin-jinem Sānxiá, znaky zjednodušené 三峡, tradiční 三峽, anglicky Three Gorges) je přehradní hráz s největší elektrárnou (nejen vodní) na světě, vybudovanou v nejvýchodnější ze Tří soutěsek na řece Jang-c’ v provincii Chu-pej v Čínské lidové republice. Stavba hráze byla dokončena v roce 2006, elektřinu do sítě však začaly generátory (každý o výkonu 700 MW) dodávat až v roce 2008. Později byly namontovány další, jejichž spuštění proběhlo roku 2011, celkem počet generátorů stoupl na 32. Oficiální náklady na vybudování díla byly vyčísleny na 25 miliard dolarů, skutečné náklady jsou ale mnohem vyšší.[1] Po uvedení vodní elektrárny do provozu bude pokrývat až desetinu čínské spotřeby elektrické energie. Postupné napuštění ohromné nádrže si vynutilo přestěhování asi 1,3 milionů lidí, pod přehradou zmizela dvě velká města a stovky vesnic (plocha odpovídající zhruba 1/3 Libereckého kraje)[2]. Po úplném napuštění stoupne hladina řeky o desítky metrů.

Stavba přehrady je provázena varováními odborníků, že její existence způsobuje a bude způsobovat velké škody na životním prostředí. V roce 2007 bylo oficiálními čínskými sdělovacími prostředky oznámeno, že z okolí přehradní nádrže budou přesídleny další 4 miliony lidí kvůli rozsáhlým sesuvům půdy, půdní erozi a znečištění.[3]

Historie

Projekt tohoto vodního díla pochází již z roku 1919. Později byl tento projekt ještě znovu odsunut z důvodu přílišné nákladnosti, oživen byl v 80. letech 20. století a roku 1992 ho schválilo Všečínské shromáždění lidových zástupců. Roku 1994 byla zahájena stavba, hráz byla dostavěna v květnu 2005. Na maximální kapacitu byla nádrž naplněna v říjnu 2010.[4]

Elektrárna

Mapa umístění přehrady Tři soutěsky a nejdůležitější města podél řeky Jang-c’-ťiang

Do roku 2009 mělo být na přehradě spuštěno 26 turbín, které měly původně pokrýt až 10 % spotřeby elektřiny v Číně, avšak kvůli prudkému růstu energetických potřeb Číny to v případě plné produkce budou jen 3 %[5]. Pro představu je její výkon 18 200 MW srovnatelný s výkonem 9 Temelínů nebo 50 Orlíků. Bylo dokončeno rozšíření elektrárny do finálního počtu 32 turbin, 6 nových je umístěno v podzemí přehrady, tím pádem výkon stoupl na 22 500MW,[6][7][8] což zhruba 13x převyšuje výkon Dukovanské jaderné elektrárny, nebo 1 125x Vranovské přehrady. Tím je překonána i zatím největší hydroelektrárna Itaipú na jihoamerické řece Paraná o výkonu 14 000 MW.

Celkem je tedy 14 vodních soustrojí instalováno na severní straně přehrady, 12 na jižní straně a 6 zbývajících v podzemním objektu pod horou na jižní straně přehrady. Plánovaná je roční produkce elektřiny přes 100 TWh.[9] Severní soustrojí byla uvedena do provozu v letech 2003–2005, plný výkon (9800 MW) byl dosažen v říjnu 2006.[10] Jižní soustrojí začala dodávat elektřinu v letech 2007–2008. Zbývajících šest soustrojí v podzemní části elektrárny bylo uvedeno do provozu od června 2011 do konce roku 2012.[11][12]

Další vybavení

Přehrada by měla také pomoci lodní dopravě. Právě pro tyto účely zde bylo vybudováno pětistupňové zdymadlo (opět největší na světě). Do roku 2011 má být dokončen i lodní výtah.

Panorama

Přesídlení obyvatel

Důsledkem vytvoření přehrady se stala nucené vysídlení více než 1.260.000 lidí. Kompletní ponořená oblast má 17 velkých měst, 140 obcí a více než 3000 vesnic.[13]

Ekologické škody

Čínská vláda přiznala devastující účinky vodního díla na ekologii krajiny a život lidí. Vyčlenila miliardové investice na eliminaci ekologických škod vodního díla.[14][15][16]

Reference

  1. ↑ BRISTOW, Michael. Deep concern over Three Gorges Dam [online]. Beijing: BBC News, 2007-11-30 [cit. 2007-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Za nebývalé sucho mohou Tři soutěsky, přiznal Peking, aktualne.cz, 26. května 2011
  3. ↑ Millions forced out by China dam [online]. BBC News, 2007-10-12 [cit. 2007-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2010-10/26/c_13575583.htm
  5. ↑ Three Gorges Dam [online]. Chinese Society for electrical engineering, 2006-05-25 [cit. 2007-10-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  6. ↑ Acker, Fabian. Taming the Yangtze [online]. March 2, 2009. Dostupné online. 
  7. ↑  :: Three Gorges reservoir raises water to target level. news.xinhuanet.com. Xinhua, 2008-10-07. Dostupné online [cit. 2010-11-23]. 
  8. ↑ Final Turbine at China's Three Gorges Dam Begins Testing [online]. Inventor Spot [cit. 2011-05-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ 三峡机组国产化已取得成功 [online]. hb.xinhuanet.com, 2008-12-04 [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (Chinese) 
  10. ↑ Přehrada Tři soutěsky [online]. Vláda ČLR, 2006-10-18 [cit. 2007-05-15]. Dostupné online. (čínsky) 
  11. ↑ 三峡地下电站30号机组充水启动 (Three Gorges Underground Power Station Unit No. 30, water-filled start) [online]. Three Gorges Corporation [cit. 2011-07-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Three Gorges underground power station water-filled start the third unit successfully put into operation in July plans [online]. Fenghuang Wang [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. (Chinese) 
  13. ↑ Terminski, Bogumil, Development-Induced Displacement: Theoretical Frameworks and Current Challenges, unpublished research paper, Geneva, 2013.
  14. ↑ http://zahranicni.ihned.cz/asie-a-pacifik-cina/c1-51884650-nejvetsi-prehrada-sveta-ma-akutni-problemy-poprve-to-priznal-i-peking
  15. ↑ http://zpravy.idnes.cz/peking-zpytuje-svedomi-poprve-priznal-problemy-nejvetsi-prehrady-sveta-1q6-/zahranicni.aspx?c=A110519_142139_zahranicni_stf
  16. ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rudy-obr-na-vzestupu/cina-priznava-prehrada-tri-soutesky-je-katastrofa_24092.html

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tři_soutěsky_(hráz)&oldid=14165957“