Koburkové: Porovnání verzí
m Typografie |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| jméno = Sasko-Gobursko-Gothská dynastie |
| jméno = Sasko-Gobursko-Gothská dynastie |
||
| znak = Blason Duché de Saxe-Cobourg et Gotha.svg|200px |
| znak = Blason Duché de Saxe-Cobourg et Gotha.svg|200px |
||
| |
| popisek = Znak vévodství Saxe-Coburg und Gotha |
||
| země = [[Sasko-kobursko-gothajské vévodství|Sasko-Kobursko-Gothajsko]], [[Belgie]], [[Bulharsko]], <br />[[Portugalsko]], [[Spojené království]] <br />a [[Commonwealth Realm]] |
| země = [[Sasko-kobursko-gothajské vévodství|Sasko-Kobursko-Gothajsko]], [[Belgie]], [[Bulharsko]], <br />[[Portugalsko]], [[Spojené království]] <br />a [[Commonwealth Realm]] |
||
| mateřská dynastie = Wettinové |
| mateřská dynastie = Wettinové |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| konec vlády = pořád u vlády |
| konec vlády = pořád u vlády |
||
| současná hlava = [[Filip Belgický]] |
| současná hlava = [[Filip Belgický]] |
||
| větve rodu = [[Dynastie Windsor]]<br />[[Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha|Dynastie Branganza-Wettin]]<br />[[Dynastie Koháry]] |
| větve rodu = [[Dynastie Windsor]]<br />[[Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha|Dynastie Branganza-Wettin]]<br />[[Dynastie Koháry]] |
||
|}} |
|}} |
||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
{{Viz též|Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha}} |
{{Viz též|Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha}} |
||
Roku [[1836]] se princ [[Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha]] oženil s [[Portugalsko|portugalskou]] královnou [[Marie II. Portugalská|Marií II.]] a stal se tak portugalským králem [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinandem II.]] Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název [[Braganza-Wettin]] (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové [[Petr V. Portugalský|Petr V.]] a [[Ludvík I. Portugalský|Ludvík I.]], vnuk [[Karel I. Portugalský|Karel I.]] a pravnuk [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]] Wettinové vládli v Portugalsku až do roku [[1910]], kdy [[Portugalsko]] vyhlásilo revoluční republiku. |
Roku [[1836]] se princ [[Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha]] oženil s [[Portugalsko|portugalskou]] královnou [[Marie II. Portugalská|Marií II.]] a stal se tak portugalským králem [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinandem II.]] Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název [[Braganza-Wettin]] (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové [[Petr V. Portugalský|Petr V.]] a [[Ludvík I. Portugalský|Ludvík I.]], vnuk [[Karel I. Portugalský|Karel I.]] a pravnuk [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]] Wettinové vládli v Portugalsku až do roku [[1910]], kdy [[Portugalsko]] vyhlásilo revoluční republiku. |
||
* [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinand II.]] – ([[1836]]–[[1853]]) |
* [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinand II.]] – ([[1836]]–[[1853]]) |
||
Řádek 107: | Řádek 107: | ||
* [[Wettinové]] |
* [[Wettinové]] |
||
* [[Sasko-kobursko-gothajské vévodství]] |
* [[Sasko-kobursko-gothajské vévodství]] |
||
* [[Seznam belgických králů]] |
* [[Seznam belgických králů]] |
||
* [[Seznam portugalských králů]] |
* [[Seznam portugalských králů]] |
||
* [[Seznam britských králů]] |
* [[Seznam britských králů]] |
||
* [[Seznam bulharských carů]] |
* [[Seznam bulharských carů]] |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
Verze z 27. 4. 2016, 10:55
Sasko-Gobursko-Gothská dynastie | |
---|---|
Země | Sasko-Kobursko-Gothajsko, Belgie, Bulharsko, Portugalsko, Spojené království a Commonwealth Realm |
Mateřská dynastie | Wettinové |
Tituly | král Spojeného království král Belgičanů král Portugalska Bulharský car Vévoda Sasko-Cobursko-Gothajský |
Zakladatel | Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský |
Rok založení | 1826 |
Konec vlády | pořád u vlády |
Poslední vládce | Filip Belgický Alžběta II. |
Současná hlava | Filip Belgický |
Větve rodu | Dynastie Windsor Dynastie Branganza-Wettin Dynastie Koháry |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dynastie Sachsen-Coburg-Gotha (německy Haus Sachsen-Coburg-Gotha, anglicky House of Saxe-Coburg-Gotha) nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha, dynastie Sasko-Gobursko a Goth(aj)ská nebo Sasko-Gobursko-Goth(aj)ští je původem německá dynastie, v současnosti vládnoucí v Belgii, Spojeném království a zemích Commonwealth Realm. Rodu se někdy říká prostě jen Gothajští. Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sachsen-Coburg und Gotha či česky Sasko-Coburg a Gotha je větev velké dynastie Wettinů, která svým původem pochází ze Saska. Dynastie Sasko-Cobursko-Gothajská vládla postupně v těchto zemích: Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealth Realm. Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský, ale posledním vládnoucím mužským členem rodu je belgický král Filip.
Původ rodu
Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).
A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothajská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak významnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a tím i celého světa.
Obsazování trůnů a vzestup rodu
Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny.
- 1831 – Leopold von Sachsen-Coburg und Gotha se stal belgickým králém jako Leopold I. Belgický
- 1837 – Ferdinand August von Sachsen-Coburg und Gotha se stal portugalským králem Ferdinandem II. a spoluvládcem své ženy královny Marie II.
- 1840 – princ Albert von Sachsen-Coburg und Gotha se oženil s britskou královnou Viktorií
- 1887 – Ferdinand von Sachsen-Coburg und Gotha se stal bulharským knížetem Ferdinandem I. a v roce 1908 carem (králem).
- 1901 – syn prince Alberta Sasko-Koburského a královny Viktorie se stal britským králem jako Eduard VII.
Belgičtí králové
Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda George Christiana Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.
- Leopold I. – (1831–1865)
- Leopold II. – (1865–1909)
- Albert I. – (1909–1934)
- Leopold III. – (1934–1951), abdikoval, zemřel v roce 1983
- Baudouin I. – (1951–1993)
- Albert II. – (1993–2013), abdikoval
- Filip – (od 2013)
Portugalští králové
Roku 1836 se princ Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.
- Ferdinand II. – (1836–1853)
- Petr V. – (1853–1861), jeho syn
- Ludvík I. – (1861–1889), jeho bratr
- Karel I. – (1889–1908), jeho syn
- Manuel II. – (1908–1910), jeho syn, vyhnán revolucí
Titulární králové Portugalska:
- Manuel II. – (1910–1932)
Britští králové
Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.
- Eduard VII. – (1901–1910)
- Jiří V. – (1910–1936), v roce 1917 přejmenoval dynastii na Windsorskou
- Edvard VIII. – (1936), abdikoval
- Jiří VI. (1936–1952)
- Alžběta II. – (od 1952)
Bulharští carové
V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001–2005 stal bulharským premiérem.
- Ferdinand I. – (1887–1918), abdikoval, zemřel v roce 1948
- Boris III. – (1918–1943)
- Simeon II. – (1943–1946), vládli za něj regenti
Titulární carové Bulharska:
- Simeon II. – (od 1946)
Rozsah vlády
Ovládaná území na počátku 20. století
- králové v:
- vévodové v:
Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.
Ovládaná území na počátku 21. století
Související články
- Wettinové
- Sasko-kobursko-gothajské vévodství
- Seznam belgických králů
- Seznam portugalských králů
- Seznam britských králů
- Seznam bulharských carů
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasko-Kobursko-Gothajští na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky rodu (de)