Pavel Švanda (křesťanský aktivista): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ibox z wd, portály, adata, kat
doplnění ref, wikiodkazy, pořadí záv. sekcí, portál
Řádek 4: Řádek 4:
Pavel Švanda byl synem Karla († 1974) a Ludmily Švandových, měl sestru Helenu.<ref name="crohist">Adam Drda: [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/793560 Příběh Pavla Švandy], Příběhy 20. století, ČRo Plus, 16.7.2006</ref> Je prasynovcem [[Tomáš Špidlík|Tomáše Špidlíka]], profesora [[Gregoriánská univerzita v Římě|Gregoriánské univerzity v Římě]], později jmenovaného [[kardinál]]em. Byl členem [[Socialistický svaz mládeže|SSM]], po maturitě na SPŠ stavební v Opavě roku 1978 studoval [[Fakulta architektury VUT v Brně|Fakultu architektury]] [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v Brně]]. Od podzimu 1980 se zapojil do křesťanského hnutí kolem [[Charta 77|Charty 77]] v Brně skrze [[Josef Adámek (aktivista)|Josefa Adámka]], (terciář dominikánů) a měl kontakty na pražský disent skrze [[Zdeněk Pinc|Zdeňka Pince]]. V červnu 1981 se odmítl účastnit [[volby|voleb]], které byly obvyklou fraškou legitimizace moci.<ref name="crohist" /> Přesto dostal [[Výjezdní doložka|výjezdní doložku]] na prázdninovou cestu do [[Itálie]], kde 22. srpna 1981 Špidlíka naposledy viděl při své návštěvě [[Řím]]a. V té době byl nadšený a plný plánů do budoucna, byl zasnouben s medičkou Annou Hornáčkovou.
Pavel Švanda byl synem Karla († 1974) a Ludmily Švandových, měl sestru Helenu.<ref name="crohist">Adam Drda: [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/793560 Příběh Pavla Švandy], Příběhy 20. století, ČRo Plus, 16.7.2006</ref> Je prasynovcem [[Tomáš Špidlík|Tomáše Špidlíka]], profesora [[Gregoriánská univerzita v Římě|Gregoriánské univerzity v Římě]], později jmenovaného [[kardinál]]em. Byl členem [[Socialistický svaz mládeže|SSM]], po maturitě na SPŠ stavební v Opavě roku 1978 studoval [[Fakulta architektury VUT v Brně|Fakultu architektury]] [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v Brně]]. Od podzimu 1980 se zapojil do křesťanského hnutí kolem [[Charta 77|Charty 77]] v Brně skrze [[Josef Adámek (aktivista)|Josefa Adámka]], (terciář dominikánů) a měl kontakty na pražský disent skrze [[Zdeněk Pinc|Zdeňka Pince]]. V červnu 1981 se odmítl účastnit [[volby|voleb]], které byly obvyklou fraškou legitimizace moci.<ref name="crohist" /> Přesto dostal [[Výjezdní doložka|výjezdní doložku]] na prázdninovou cestu do [[Itálie]], kde 22. srpna 1981 Špidlíka naposledy viděl při své návštěvě [[Řím]]a. V té době byl nadšený a plný plánů do budoucna, byl zasnouben s medičkou Annou Hornáčkovou.


Po návratu se zapsal do nového ročníku. Naposledy byl viděn v pátek 2. října 1981, krátce po svém návratu z Říma, kde se setkal se svým prastrýcem.<ref name="croplus">Jan Sedmidubský, Pavel Hlavatý: [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/422510 Pavel Švanda - smrt na dně Macochy], Portréty, ČRo Plus, 16.7.2006</ref> V sobotu 10. října bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti [[Macocha|Macochy]].<ref name="croplus" /> Míra poškození těla podle oponentů oficiální vyšetřovací verze neodpovídala následkům pádu a nasvědčovala předchozímu násilí;<ref name="croplus" /> podle pitevního protokolu měl Švanda na rukou řezné rány typické pro [[Sebevražda|sebevrahy]].{{Doplňte zdroj}} Jeho smrt je dávána{{Kým?}} do souvislosti se smrtí [[Přemysl Coufal|Přemysla Coufala]], který zajišťoval kontakt [[skrytá církev|skryté církve]] s [[Vatikán|Vatikánem]], byl terčem nátlaku Státní bezpečnosti a byl nalezen se stopami násilí ve svém zdemolovaném [[Bratislava|bratislavském]] bytě v únoru 1981 mrtev.
Po návratu se zapsal do nového ročníku. Naposledy byl viděn v pátek 2. října 1981, krátce po svém návratu z Říma, kde se setkal se svým prastrýcem.<ref name="croplus">Jan Sedmidubský, Pavel Hlavatý: [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/422510 Pavel Švanda - smrt na dně Macochy], Portréty, ČRo Plus, 16.7.2006</ref> V sobotu 10. října bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti [[Macocha|Macochy]].<ref name="croplus" /> Míra poškození těla podle oponentů oficiální vyšetřovací verze neodpovídala následkům pádu a nasvědčovala předchozímu násilí;<ref name="croplus" /> podle pitevního protokolu měl Švanda na rukou řezné rány typické pro [[Sebevražda|sebevrahy]].{{Doplňte zdroj}} Jeho smrt je dávána{{Kým?}} do souvislosti se smrtí [[Přemysl Coufal|Přemysla Coufala]], který zajišťoval kontakt [[Podzemní církev|skryté církve]] s [[Vatikán]]em, byl terčem nátlaku Státní bezpečnosti a byl nalezen se stopami násilí ve svém zdemolovaném [[Bratislava|bratislavském]] bytě v únoru 1981 mrtev.


[[Rádio Svobodná Evropa]] obdrželo nejprve nepřesnou zprávu a chybně oznámilo smrt brněnského spisovatele [[Pavel Švanda (spisovatel)|Pavla Švandy]], signatáře Charty 77. Později tuto zprávu dementovalo.
[[Svobodná Evropa|Rádio Svobodná Evropa]] obdrželo nejprve nepřesnou zprávu a chybně oznámilo smrt brněnského spisovatele [[Pavel Švanda (spisovatel)|Pavla Švandy]], signatáře Charty 77. Později tuto zprávu dementovalo.


2. prosince 1981 vyšetřovatel [[Veřejná bezpečnost|VB]] Miloš Marek vyšetřování zastavil se závěrem, že Pavel Švanda byl smrtelně zraněn až při pádu a spáchal sebevraždu. Další vyšetřování vedl od 3. 4. 1990 do 30. 6. 1994 Krajský úřad vyšetřování [[Policie České republiky|Policie ČR]] v [[Brno|Brně]]. Na základě výslechu svědků bylo konstatováno, že Pavel Švanda mohl být v kontaktu s pracovníky StB, ale to se nepodařilo prokázat. Vyšetřování bylo odloženo s tím, že není možné jednoznačně konstatovat, že spáchal sebevraždu, a současně nebyly zjištěny důkazy umožňující zahájit trestní stíhání. O jeho pozůstalost pečuje jeho bývalý spolužák z vysoké školy Ivo Ondračka.
2. prosince 1981 vyšetřovatel [[Veřejná bezpečnost|VB]] Miloš Marek vyšetřování zastavil se závěrem, že Pavel Švanda byl smrtelně zraněn až při pádu a spáchal sebevraždu. Další vyšetřování vedl od 3. 4. 1990 do 30. 6. 1994 Krajský úřad vyšetřování [[Policie České republiky|Policie ČR]] v [[Brno|Brně]]. Na základě výslechu svědků bylo konstatováno, že Pavel Švanda mohl být v kontaktu s pracovníky StB, ale to se nepodařilo prokázat. Vyšetřování bylo odloženo s tím, že není možné jednoznačně konstatovat, že spáchal sebevraždu, a současně nebyly zjištěny důkazy umožňující zahájit trestní stíhání. O jeho pozůstalost pečuje jeho bývalý spolužák z vysoké školy Ivo Ondračka.


Starokatolická církev v České republice si ho připomíná jako mučedníka (VIZ: www.getsemany.cz , říjen 2011)
[[Starokatolická církev]] v České republice si ho připomíná jako mučedníka.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hradilek
| jméno = Pavel
| titul = Nový starokatolický misál
| periodikum = Getsemany.cz
| datum_vydání = říjen 2011
| datum_přístupu = 2016-03-02
| číslo = 231
| url = http://www.getsemany.cz/node/2849
}}</ref>

⚫
== Bibliografie ==
⚫
* Pavel Švanda: Slunci vstříc (Nakladatelství Ondračka, Brno, 2010) ISBN 978-80-254-7145-6


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 22: Řádek 34:
* [http://www.listar.cz/infs0404.htm Návštěva o. kard. Tomáše Špidlíka v Boskovicích a v Praze] (Listář, 4/2004) zmínka v závěru článku
* [http://www.listar.cz/infs0404.htm Návštěva o. kard. Tomáše Špidlíka v Boskovicích a v Praze] (Listář, 4/2004) zmínka v závěru článku
* Pavel Hradílek: [http://www.getsemany.cz/index.asp?c=713 Dvacet let od vraždy Jerzyho Popiełuszka] (Getsemany, 11/2004), zmínka v závěru článku
* Pavel Hradílek: [http://www.getsemany.cz/index.asp?c=713 Dvacet let od vraždy Jerzyho Popiełuszka] (Getsemany, 11/2004), zmínka v závěru článku

⚫
== Bibliografie ==
⚫
* Pavel Švanda: Slunci vstříc (Nakladatelství Ondračka, Brno, 2010) ISBN 978-80-254-7145-6


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Křesťanství|Lidé}}
{{Portály|Lidé|Křesťanství|Komunistický režim v Československu}}


{{DEFAULTSORT:Švanda, Pavel}}
{{DEFAULTSORT:Švanda, Pavel}}
Řádek 33: Řádek 42:
[[Kategorie:Pronásledování katolické církve v Československu]]
[[Kategorie:Pronásledování katolické církve v Československu]]
[[Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu]]
[[Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu]]
⚫
[[Kategorie:Absolventi Vysokého učení technického v Brně]]
⚫
[[Kategorie:Narození v Opavě]]
[[Kategorie:Narození 1959]]
[[Kategorie:Narození 1959]]
[[Kategorie:Úmrtí 1981]]
[[Kategorie:Úmrtí 1981]]
⚫
[[Kategorie:Narození v Opavě]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
⚫
[[Kategorie:Absolventi Vysokého učení technického v Brně]]

Verze z 2. 3. 2016, 13:58

Pavel Švanda
Narození6. června 1959
Opava
Úmrtíříjen 1981 (ve věku 22 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Švanda (6. června 1959 Opava – 3.? října 1981) byl vysokoškolák a křesťanský aktivista, jehož mrtvola byla nalezena v propasti Macocha a který byl podle přesvědčení rodiny a dalších lidí zavražděn nebo dohnán k sebevraždě Státní bezpečností.

Pavel Švanda byl synem Karla († 1974) a Ludmily Švandových, měl sestru Helenu.[1] Je prasynovcem Tomáše Špidlíka, profesora Gregoriánské univerzity v Římě, později jmenovaného kardinálem. Byl členem SSM, po maturitě na SPŠ stavební v Opavě roku 1978 studoval Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. Od podzimu 1980 se zapojil do křesťanského hnutí kolem Charty 77 v Brně skrze Josefa Adámka, (terciář dominikánů) a měl kontakty na pražský disent skrze Zdeňka Pince. V červnu 1981 se odmítl účastnit voleb, které byly obvyklou fraškou legitimizace moci.[1] Přesto dostal výjezdní doložku na prázdninovou cestu do Itálie, kde 22. srpna 1981 Špidlíka naposledy viděl při své návštěvě Říma. V té době byl nadšený a plný plánů do budoucna, byl zasnouben s medičkou Annou Hornáčkovou.

Po návratu se zapsal do nového ročníku. Naposledy byl viděn v pátek 2. října 1981, krátce po svém návratu z Říma, kde se setkal se svým prastrýcem.[2] V sobotu 10. října bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti Macochy.[2] Míra poškození těla podle oponentů oficiální vyšetřovací verze neodpovídala následkům pádu a nasvědčovala předchozímu násilí;[2] podle pitevního protokolu měl Švanda na rukou řezné rány typické pro sebevrahy.[zdroj?] Jeho smrt je dávána[kým?] do souvislosti se smrtí Přemysla Coufala, který zajišťoval kontakt skryté církve s Vatikánem, byl terčem nátlaku Státní bezpečnosti a byl nalezen se stopami násilí ve svém zdemolovaném bratislavském bytě v únoru 1981 mrtev.

Rádio Svobodná Evropa obdrželo nejprve nepřesnou zprávu a chybně oznámilo smrt brněnského spisovatele Pavla Švandy, signatáře Charty 77. Později tuto zprávu dementovalo.

2. prosince 1981 vyšetřovatel VB Miloš Marek vyšetřování zastavil se závěrem, že Pavel Švanda byl smrtelně zraněn až při pádu a spáchal sebevraždu. Další vyšetřování vedl od 3. 4. 1990 do 30. 6. 1994 Krajský úřad vyšetřování Policie ČR v Brně. Na základě výslechu svědků bylo konstatováno, že Pavel Švanda mohl být v kontaktu s pracovníky StB, ale to se nepodařilo prokázat. Vyšetřování bylo odloženo s tím, že není možné jednoznačně konstatovat, že spáchal sebevraždu, a současně nebyly zjištěny důkazy umožňující zahájit trestní stíhání. O jeho pozůstalost pečuje jeho bývalý spolužák z vysoké školy Ivo Ondračka.

Starokatolická církev v České republice si ho připomíná jako mučedníka.[3]

Bibliografie

Reference

  1. ↑ a b Adam Drda: Příběh Pavla Švandy, Příběhy 20. století, ČRo Plus, 16.7.2006
  2. ↑ a b c Jan Sedmidubský, Pavel Hlavatý: Pavel Švanda - smrt na dně Macochy, Portréty, ČRo Plus, 16.7.2006
  3. ↑ HRADILEK, Pavel. Nový starokatolický misál. Getsemany.cz [online]. Říjen 2011 [cit. 2016-03-02]. Čís. 231. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_Švanda_(křesťanský_aktivista)&oldid=13411648“