Slezština (lechický jazyk): Porovnání verzí
m Úprava parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
m oprava portálu za použití AWB |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
|SIL=szl |
|SIL=szl |
||
| wikipedie=[[:szl:|szl.wikipedia.org]] |
| wikipedie=[[:szl:|szl.wikipedia.org]] |
||
}} |
|||
'''Slezština''' je návrh spisovného [[západoslovanské jazyky|západoslovanského jazyka]],<ref name="Hentschel">Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: ''Sliezština – nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?''), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0</ref><ref>Reinhold Olesch, 1910–1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8</ref><ref>Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233</ref><ref>Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149–1151</ref> přibuzného [[polština|polštině]], [[čeština|češtině]], [[slovenština|slovenštině]] nebo [[lužická srbština|lužické srbštině]], tedy [[slovanské jazyky|slovanského]] a [[indoevropské jazyky|indoevropského]]. Dle polského [[sčítání lidu]] v roce [[2011]] se 509 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.<ref name="NSPLM2011" /> |
'''Slezština''' je návrh spisovného [[západoslovanské jazyky|západoslovanského jazyka]],<ref name="Hentschel">Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: ''Sliezština – nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?''), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0</ref><ref>Reinhold Olesch, 1910–1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8</ref><ref>Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233</ref><ref>Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149–1151</ref> přibuzného [[polština|polštině]], [[čeština|češtině]], [[slovenština|slovenštině]] nebo [[lužická srbština|lužické srbštině]], tedy [[slovanské jazyky|slovanského]] a [[indoevropské jazyky|indoevropského]]. Dle polského [[sčítání lidu]] v roce [[2011]] se 509 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.<ref name="NSPLM2011" /> |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
== Nářečí == |
== Nářečí == |
||
[[Soubor:Silesian language - kwiaciarnia Blumy i Geszynki.JPG| |
[[Soubor:Silesian language - kwiaciarnia Blumy i Geszynki.JPG|náhled|vlevo|Ukázka slezského nářečí v Katovicích s germanismy (Blumy – Blumen, Geszynki – Geschenke)]] |
||
Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území [[Slezsko|Slezska]]. Dosud se jimi mluví v polském [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]], na celém [[Těšínsko|Těšínsku]], Ostravsku a v části Opavska, viz [[slezská nářečí]]. |
Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území [[Slezsko|Slezska]]. Dosud se jimi mluví v polském [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]], na celém [[Těšínsko|Těšínsku]], Ostravsku a v části Opavska, viz [[slezská nářečí]]. |
||
Řádek 222: | Řádek 222: | ||
{{Slovanské jazyky}} |
{{Slovanské jazyky}} |
||
{{Portály|Slezsko| |
{{Portály|Slezsko|Jazyk}} |
||
[[Kategorie:Západoslovanské jazyky]] |
[[Kategorie:Západoslovanské jazyky]] |
Verze z 31. 12. 2015, 22:40
Slezština (Ślůnsko godka) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Česko a Polsko |
Počet mluvčích | přes 509 000[1] |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | - |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | sla (B) - (T) |
ISO 639-3 | szl |
Ethnologue | szl |
Wikipedie | |
szl.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slezština je návrh spisovného západoslovanského jazyka,[2][3][4][5] přibuzného polštině, češtině, slovenštině nebo lužické srbštině, tedy slovanského a indoevropského. Dle polského sčítání lidu v roce 2011 se 509 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.[1]
Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.
Nářečí
Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území Slezska. Dosud se jimi mluví v polském Horním Slezsku, na celém Těšínsku, Ostravsku a v části Opavska, viz slezská nářečí.
Abeceda
Neexistuje jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je Feliks Steuer, slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní, vycházející převážně z polské abecedy, se používá ve Slezské Wikipedii. Slezská abeceda Steuera má 30 písmen:
A | B | C | Ć | D | E | F | G | H | I | J | K | L | Ł | M | N | Ń | O | P | R | S | Ś | T | U | Ů | W | Y | Z | Ź | Ż |
a | b | c | ć | d | e | f | g | h | i | j | k | l | ł | m | n | ń | o | p | r | s | ś | t | u | ů | w | y | z | ź | ż |
Používá 11 spřežek:
Au | Ch | Cz | Dz | Dź | Dż | Ou | Rz | Sz | Uo | Uů |
au | ch | cz | dz | dź | dż | ou | rz | sz | uo | uů |
Od 26. února 2010 lze do slezské Wikipedie psát i tzv. slabikářovou abecedou.[6]
Otče náš
Slezsky | Slezsky (těšínské nářečí) | Polsky | Česky | Slovensky |
---|---|---|---|---|
|
|
|
|
|
Odkazy
Reference
- ↑ a b Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011. Raport z wyników - Central Statistical Office of Poland
- ↑ Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: Sliezština – nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0
- ↑ Reinhold Olesch, 1910–1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8
- ↑ Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233
- ↑ Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149–1151
- ↑ Pokyny jak psát ve slabikářové abecedě na slezské Wikipedii, 27. únor 2010