Eduard Hanslick: Porovnání verzí

Eduard Hanslick
Eduard Hanslick
	Eduard Hanslick ve věku 40 let
Narození	11. září 1825,; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	6. srpna 1904; Baden u Vídně, ; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Univerzita Karlova; Vídeňská univerzita
Povolání	muzikolog, spisovatel, hudební kritik, profesor, hudební skladatel, estetik, kritik a publicista
Zaměstnavatel	Vídeňská univerzita
Choť	Sophie Wohlmuth (1876–1904)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 19. 10. 2015, 17:54

Eduard Hanslick (11. září 1825, Praha – 6. srpna 1904, Baden u Vídně) byl rakouský hudební kritik českého původu. Měl zásadní význam pro hudební estetiku.

Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let 19. století v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku 1852 působil trvale ve Vídni, kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní univerzitě (1861). Své hudební kritiky a fejetony publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve Wiener Zeitung, Presse a Neue Freie Presse.

Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou (absolutní hudba), se postavil do přímého protikladu k názorům Richarda Wagnera, který byl protagonistou tzv. programní hudby.

Dílo

Největší ohlas měla jeho habilitační práce, stať O hudebním krásnu (německy Vom Musikalisch-Schönen) z roku 1854. V ní se vyslovil proti programní hudbě a na obranu absolutní hudby.

Rozsáhlé badatelské úsilí stojí za dvojsvazkovými Dějinami koncertního života ve Vídni (Geschichte des Konzertwesens in Wien, 1869-70) a devítisvazkovým dílem Moderní opera (Die moderne Oper, 1875-1900). V roce 1894 vyšly v Berlíně jeho vzpomínky Aus meinem Leben.

Do češtiny byl přeložen jeho spisek O hudebním krásnu (přel. Jaroslav Střítecký, vyd. 1973). V roce 1992 vyšel výběr z jeho pamětí, fejetonů a kritik v překladu Jitky Ludvové pod titulem Dokonalý antiwagnerián.

Jeho hudební dílo je skromné a obsahuje dvě písně na české texty Český houslista a Milostná píseň pod Vyšehradem.

Eduard Hanslick a Antonín Dvořák

Eduard Hanslick zasáhl významným způsobem do skladatelské dráhy Antonína Dvořáka. V roce 1877 informoval Dvořáka, že jeho dílo přilákalo pozornost tehdy výrazné osobnosti hudebního romantismu, skladatele Johannese Brahmse,^[3] který jej posléze doporučil berlínskému nakladateli hudebních děl Fritzi Simrockovi. Dvořák pak pro Simrocka v roce 1878 napsal první řadu svých Slovanských tanců a získal za ni velmi pozitivní kritiku, a to i od Hanslicka samotného.

Reference

POLEDŇÁK, Ivan. Český hudební slovník osob a institucí : Eduard Hanslick [online]. Centrum hudební lexikografie. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Hanslick na Wikimedia Commons
Osoba Eduard Hanslick ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Hanslick

↑ Dostupné online. [cit. 2021-08-09].
↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2024-04-08].
↑ Burghauser (2006), s. 35 ("Došlo k němu z podnětu Eduarda Hanslicka ... a sděluje mu, že se Brahms jako člen poroty o jeho díla velmi zajímá.")

[0d2569501c4f12b6cd4a01b9a94ee3d4f227c8dc-1] Dostupné online. [cit. 2021-08-09].

[0a20082332a22d59bb5b7d2f2e0fb3fe891a8954-2] Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2024-04-08].

[Burghauser35-3] Burghauser (2006), s. 35 ("Došlo k němu z podnětu Eduarda Hanslicka ... a sděluje mu, že se Brahms jako člen poroty o jeho díla velmi zajímá.")

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let [[19.&nbsp;století]] v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku [[1852]] působil trvale ve [[Vídeň|Vídni]], kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní [[Vídeňská univerzita|univerzitě]] ([[1861]]). Své hudební kritiky a [[fejeton]]y publikoval v&nbsp;největších vídeňských listech své doby, ve ''Wiener Zeitung'', ''Presse'' a ''Neue Freie Presse''.
-Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou ([[absolutní hudba]]), se postavil do přímého protikladu k názorům [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]], který byl [[Protagonista|protagonistou]] tzv. programové hudby.
+Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou ([[absolutní hudba]]), se postavil do přímého protikladu k názorům [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]], který byl [[Protagonista|protagonistou]] tzv. [[programní hudba|programní hudby]].
 == Dílo ==
-Největší ohlas měla jeho [[Habilitace|habilitační]] práce, stať ''O hudebním krásnu'' ({{vjazyce|de}} ''{{cizojazyčně|de|Vom Musikalisch-Schönen}}'') z roku 1854. V&nbsp;ní se vyslovil proti programové hudbě a&nbsp;na obranu absolutní hudby.
+Největší ohlas měla jeho [[Habilitace|habilitační]] práce, stať ''O hudebním krásnu'' ({{vjazyce|de}} ''{{cizojazyčně|de|Vom Musikalisch-Schönen}}'') z roku 1854. V&nbsp;ní se vyslovil proti programní hudbě a&nbsp;na obranu absolutní hudby.
 Rozsáhlé badatelské úsilí stojí za dvojsvazkovými ''Dějinami koncertního života ve Vídni'' (''{{cizojazyčně|de|Geschichte des Konzertwesens in Wien}}'', 1869-70) a&nbsp;devítisvazkovým dílem ''Moderní opera'' (''{{cizojazyčně|de|Die moderne Oper}}'', 1875-1900). V roce 1894 vyšly v&nbsp;[[Berlín]]ě jeho vzpomínky ''{{cizojazyčně|de|Aus meinem Leben}}''.