Helena Znojemská: Porovnání verzí
+ infobox, fix přeložek, napřímení, šablona následnictví |
+ obrázek |
||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
| podpis = |
| podpis = |
||
|}} |
|}} |
||
'''Helena Znojemská''' (asi [[1141]] - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v letech [[1161]] - [[1194]], mazovská kněžna v letech [[1186]]-[[1194]], regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v |
'''Helena Znojemská''' (asi [[1141]] - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v letech [[1161]] - [[1194]], mazovská kněžna v letech [[1186]]-[[1194]], regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v letech [[1194]]-[[1199]]/[[1200]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
[[File:Wislica slab of orants detail.png|thumb|Kazimír II. s Helenou a synem Boleslavem |
[[File:Wislica slab of orants detail.png|thumb|vlevo|Kazimír II. s Helenou a synem Boleslavem ve[[Wiślica|Vislici]]]] |
||
[[Soubor:Helena Znojemska.jpg|náhled|Helena Znojemská]] |
|||
Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a [[Marie Srbská|Marie]], dcery [[Srbsko|srbského]] [[Župan (představitel župy)|župana]] [[Uroš I.|Uroše Bílého]]. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]] [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let [[1160]] až [[1165]] (nejpozději [[1166]]). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů. |
Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a [[Marie Srbská|Marie]], dcery [[Srbsko|srbského]] [[Župan (představitel župy)|župana]] [[Uroš I.|Uroše Bílého]]. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]] [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let [[1160]] až [[1165]] (nejpozději [[1166]]). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů. |
||
Verze z 30. 9. 2015, 11:04
Šablona:Infobox panovnice Helena Znojemská (asi 1141 - 1202/1206) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161 - 1194, mazovská kněžna v letech 1186-1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194-1199/1200.
Život
Helena byla dcerou údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik Jan Długosz přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou haličského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže Konrád II. Ota. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem Boleslava Křivoústého Kazimírem II. je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let 1160 až 1165 (nejpozději 1166). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.
Kazimír zemřel 5. května 1194, přičemž jejich dva přeživší synové byli ještě nezletilí. Regentské vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, Měškem III. Starým, které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena dovolala pomoci velkopolského knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujavsko.
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce 1212, což ovšem s jistotou pravda není.
Potomci
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:
- neznámá dcera, Vsevoloda Kyjevského
- Kazimír (narozen ok. 1165, zm. 1168)
- Boleslav (narozen po 1168, zm. 1182/1183)
- Odon, zemřel v dětství
- Adléta († 1211)
- Lešek I. Bílý, krakovský kníže
- Konrád I. Mazovský
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena znojemska na polské Wikipedii.