Vítězslav Novák: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m řádková verze {{Commonscat}}
m narovnání přesměrování
Řádek 11: Řádek 11:
| citát =
| citát =
}}
}}
'''Vítězslav Novák''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1870]], [[Kamenice nad Lipou]]<ref name="matrika">[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/4605/81 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[18. červenec|18. července]] [[1949]], [[Skuteč]]) byl [[Češi|český]] [[hudební skladatel]], hudební [[pedagog]], [[klavírista]] a horolezec.
'''Vítězslav Novák''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1870]], [[Kamenice nad Lipou]]<ref name="matrika">[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/4605/81 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[18. červenec|18. července]] [[1949]], [[Skuteč]]) byl [[Češi|český]] [[hudební skladatel]], hudební [[Učitel|pedagog]], [[klavírista]] a horolezec.


Pocházel z hudebně založené rodiny, jeho maminka hrávala na [[klavír]], otec pracoval jako [[lékař]] a zpíval v [[Pěvecký sbor|pěveckém sboru]]. Po studiích na [[Gymnázium|gymnáziu]] v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] studoval v Praze práva na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] a současně s tím i hudbu na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] u [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]]. Již během studií na gymnáziu začal veřejně vystupovat jako klavírista. Studium práv však nedokončil.
Pocházel z hudebně založené rodiny, jeho maminka hrávala na [[klavír]], otec pracoval jako [[lékař]] a zpíval v [[Pěvecký sbor|pěveckém sboru]]. Po studiích na [[Gymnázium|gymnáziu]] v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] studoval v Praze práva na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] a současně s tím i hudbu na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] u [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]]. Již během studií na gymnáziu začal veřejně vystupovat jako klavírista. Studium práv však nedokončil.


Jeho raná tvorba vycházela z doznívajícího [[romantická hudba|romantismu]] (zejména [[Antonín Dvořák]], [[Robert Schumann]] a [[Johannes Brahms]]) a byla velmi ovlivněna zejména moravskou [[Lidová hudba|lidovou hudbou]], později na [[1900-1909|počátku 20.&nbsp;století]] na něj měly velký vliv tehdejší moderní nové umělecké směry, např. [[symbolismus]], [[impresionismus]]. Jeho vrcholné tvůrčí období spadá do prvních dvou dekád 20.&nbsp;století do začátku [[První světová válka|1.&nbsp;světové války]], druhé významnější tvůrčí období se dostavilo v době [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]] za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu Čechy a Morava]] v letech 1939 až 1945. Po výstupech ve Vysokých Tatrách složil symfonickou báseň "V Tatrách" inspirace se projevuje i v jeho díle "Pan".
Jeho raná tvorba vycházela z doznívajícího [[romantická hudba|romantismu]] (zejména [[Antonín Dvořák]], [[Robert Schumann]] a [[Johannes Brahms]]) a byla velmi ovlivněna zejména moravskou [[Lidová hudba|lidovou hudbou]], později na [[1900–1909|počátku 20.&nbsp;století]] na něj měly velký vliv tehdejší moderní nové umělecké směry, např. [[symbolismus]], [[impresionismus]]. Jeho vrcholné tvůrčí období spadá do prvních dvou dekád 20.&nbsp;století do začátku [[První světová válka|1.&nbsp;světové války]], druhé významnější tvůrčí období se dostavilo v době [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupace]] za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu Čechy a Morava]] v letech 1939 až 1945. Po výstupech ve Vysokých Tatrách složil symfonickou báseň "V Tatrách" inspirace se projevuje i v jeho díle "Pan".


V letech [[1909]] až [[1941]] působil jako profesor skladby na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]], mezi jeho žáky patřili, kromě skladatelů českých, i někteří významní slovenští hudební skladatelé.
V letech [[1909]] až [[1941]] působil jako profesor skladby na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]], mezi jeho žáky patřili, kromě skladatelů českých, i někteří významní slovenští hudební skladatelé.

Verze z 14. 9. 2014, 13:03

Vítězslav
Busta Vítězslava Nováka v Kamenici nad Lipou
Busta Vítězslava Nováka v Kamenici nad Lipou
Narození5. prosince 1870
Kamenice nad Lipou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. července 1949 (ve věku 78 let)
Skuteč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPražská konzervatoř
Povoláníhudební skladatel, klavírista, hudební pedagog, vysokoškolský učitel, horolezec, učitel a hudebník
ZaměstnavatelPražská konzervatoř
Oceněníhonorary doctor of Comenius University (1928)
národní umělec (1945)
DětiJaroslav Novák
Funkceprofesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítězslav Novák (5. prosince 1870, Kamenice nad Lipou[1] – 18. července 1949, Skuteč) byl český hudební skladatel, hudební pedagog, klavírista a horolezec.

Pocházel z hudebně založené rodiny, jeho maminka hrávala na klavír, otec pracoval jako lékař a zpíval v pěveckém sboru. Po studiích na gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval v Praze práva na Karlově univerzitě a současně s tím i hudbu na Pražské konzervatoři u Antonína Dvořáka. Již během studií na gymnáziu začal veřejně vystupovat jako klavírista. Studium práv však nedokončil.

Jeho raná tvorba vycházela z doznívajícího romantismu (zejména Antonín Dvořák, Robert Schumann a Johannes Brahms) a byla velmi ovlivněna zejména moravskou lidovou hudbou, později na počátku 20. století na něj měly velký vliv tehdejší moderní nové umělecké směry, např. symbolismus, impresionismus. Jeho vrcholné tvůrčí období spadá do prvních dvou dekád 20. století do začátku 1. světové války, druhé významnější tvůrčí období se dostavilo v době nacistické okupace za protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945. Po výstupech ve Vysokých Tatrách složil symfonickou báseň "V Tatrách" inspirace se projevuje i v jeho díle "Pan".

V letech 1909 až 1941 působil jako profesor skladby na Pražské konzervatoři, mezi jeho žáky patřili, kromě skladatelů českých, i někteří významní slovenští hudební skladatelé.

Dílo

Novákovo dílo je mnohostranné. Z prvního, ještě zcela romantického období pocházejí ouvertury Korzár (1892) podle Byrona a Maryša (1898) podle bratří Mrštíků, Klavírní koncert e moll (1895) a rané skladby klavírní a písňové. Z nich zvláště vynikají Písničky na slova lidové poezie moravské pro zpěv a klavír (1897). Vliv lidových prvků Novák zužitkoval především v Klavírním kvintetu a moll (1897), 1. smyčcovém kvartetu G dur (1899) a ve velmi populární Slovácké suitě (1903). Původně vznikla jako klavírní dílo, v témže roce byla instrumentována.

Zvukově impresionisticky působivou skladbu představuje symfonická báseň V Tatrách (1902). Impresionismus ovlivnil i řadu jeho písňových cyklů, jako jsou Melancholie, Údolí nového království na slova Antonína Sovy, Erotikon (1912), Noční nálady, dále klavírní cyklus Písně zimních nocí, 2. smyčcový kvartet D dur, symfonické básně O věčné touze a Toman a lesní panna.

Okolo roku 1910 začalo vrcholné období skladatelovy tvorby, kdy Novák svými skladbami nejvíce přispěl k dalšímu vývoji českého hudebního myšlení. Do této souvislosti patří dvě nejvýznamnější Novákovy skladby: fantazie pro sóla, sbor a orchestr Bouře (1908–10) a klavírní cyklus Pan (1910), který existuje i v orchestrální podobě.

Co se týká skladeb dramatických, postupně vznikly opery Zvíkovský rarášek, Karlštejn, Lucerna a Dědův odkaz. Na samé hranici polytonality se pohybují dvě baletní pantomimy z 20. let Signorina Gioventù a Nikotina.

V pozdním období, tj. od 30. let, převažuje u Nováka vybroušená skladebná virtuozita nad původností invence. Vznikla postupně velká symfonická díla Podzimní symfonie a Jihočeská suita. Za dusných protektorátních let vytvořil Novák symfonickou báseň pro orchestr a varhany De profundis (1941) a Svatováclavský triptych (1941). Po válce vznikla poslední Novákova rozsáhlá skladba Májová symfonie pro sóla, smíšený sbor a orchestr.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu

Literatura

  • Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, s. 268–282
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 287. 
  • Jiří Šafařík: Dějiny hudby (III. díl), Ve Věrovanech: Jan Piszkiewicz, 2006, strana 198–200
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 468–469. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vítězslav_Novák&oldid=11854711“