Pesticid: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 7. 2014, 10:59

Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejvíce se pesticidy uplatňují v zemědělství.

Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí

Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je omezené užívání. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážně a nezvratné.^[1] Vystavení pesticidům může také zvyšovat riziko vzniku leukémie u dětí ^[2] Řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém člověka i živočichů a jsou řazeny mezi endokrinní disruptory.^[3] Souvislost mezi pesticidy a Parkinsonovou chorobou ukázala studie izraelských vědců.

Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel, kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech, např. DDT a další chlorované uhlovodíky aldrin, endrin, toxafen atd. V 50. a 60. letech 20. století se tato látka používala masově po celém světě včetně Československa. Pozdější výzkumy odhalily, že se jedná o těžko odbouratelný perzistentní a bioakumulativní jed, který se hromadí ve vrcholných článcích potravního řetězce (člověk a masožravci). V Československu bylo používání DDT zakázáno v roce 1975, v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s malárií. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je regulován Stockholmskou úmluvou.

Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci.

Dělení pesticidů

Podle určení

Podle určení k hubení určitého škůdce pesticidy dělíme na:

Akaricidy: přípravky určené k hubení roztočů
Algicidy: přípravky určené k hubení řas
Arborocidy: pesticidy určené k hubení stromů a keřů
Avicidy: přípravky určené k hubení ptáků
Fungicidy: prostředky určené k ochraně před houbovými chorobami
Herbicidy: pesticidy určené k hubení rostlin (plevelů)
Insekticidy: přípravky určené k hubení hmyzu (dezinsekce)
Molluskocidy: prostředky určené k hubení měkkýšů
Nematocidy: prostředky určené k hubení hlístic a jiných červů
Piscicidy: přípravky určené k hubení ryb
Rodenticidy: přípravky určené k hubení hlodavců (deratizace)
Graminicidy: přípravky určené k zastavení růstu jednoděložných trav(retardace trávy) ve dvouděložných rostlinách a dřevinách. Patří do skupiny herbicidů

Podle způsobu aplikace

postřiky, aerosoly
fumiganty
popraše
pevné a tekuté nástrahy
nátěry a impregnace

Podle původu

přírodního původu
syntetické látky
biopreparáty

Podle působení

kontaktní - účinná látka zůstává na povrchu rostliny či škůdce
systémové - účinná látka proniká do rostliny či škůdce

Podle mechanismu působení ^[4]

inhibitory acetylcholinesterázy
inhibitory chitin syntetázy
antagonista ekdysonu (hmyzí steroid ovlivňující larvální stadium vývoje)
inhibitory kyseliny gama-aminomáselné
analogy juvenilních hormonů (regulují růst hormonů)
antikoagulanty
inhibitory glutamin syntetázy
inhibitory demetylace steroidů
inhibitory protoporfyrnogen oxidázy
inhibitory RNA polymerázy
inhibitory syntetázy proteinů
inhibitory transportu elektronů při fotosyntéze
inhibitory mitochondriální respirace

Podle chemické povahy ^[4]

organofosfáty
karbamáty
chlororganické sloučeniny
syntetické pyretroidy
fenoly
morfoliny
azoly
aniliny

Pesticidy a GMO

Používání pesticidů souvisí i s problémem genetický modifikovaných plodin. Existují dvě používané cesty:

genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit odolnost plodiny vůči škůdcům a tím mají snížit spotřebu pesticidů. Nejznámějším příkladem jsou tzv. Bt plodiny, do nichž byl vložen gen z baktérie, který vede k produkci toxinu zabíjejícímu hmyz, který plodinu napadne.^[zdroj⁠?]
genetickou modifikací se do plodiny vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidů, a tím umožňují nasadit jejich větší dávky, které spolehlivě zničí škůdce (zvláště plevely). Nejznámějším případem jsou tzv. Roundup Ready plodiny, které firma Monsanto genetickou manipulací pozměnila tak, aby odolávaly působení firmou vyráběného pesticidu Roundup.^[zdroj⁠?]

Související články

Reference

↑ Pesticidy - leukemie a/nebo poškození mozku?, arnika.org
↑ (anglicky) Critical Windows of Exposure to Household Pesticides and Risk of Childhood Leukemia, Environ Health Perspect 110:955-960 (2002)
↑ Martin Sucharda, Vojtěch Kotecký: Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu, Hnutí Duha, leden 2003
↑ ^a ^b Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)

Externí odkazy

(anglicky) Pesticed Action Network Velká Británie (PAN UK)
(německy) GLOBAL 2000 - Was sind Pestizide?
(německy) Pesticidy a potraviny - Greenpeace Německo
(česky) PESTICIDY Společné stránky Arniky a České ekologické společnosti
(česky) Martin Sucharda, Vojtěch Kotecký: Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu, Hnutí Duha, leden 2003

[1] Pesticidy - leukemie a/nebo poškození mozku?, arnika.org

[2] (anglicky) Critical Windows of Exposure to Household Pesticides and Risk of Childhood Leukemia, Environ Health Perspect 110:955-960 (2002)

[3] Martin Sucharda, Vojtěch Kotecký: Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu, Hnutí Duha, leden 2003

[rfr1-4] Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Souvislost mezi pesticidy a [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonovou chorobou]] ukázala studie [[Izrael|izraelských]] vědců.
-Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí [[včela|včel]], kontaminace povrchových vod, narušení [[ekosystém]]u nebo jejich kumulace v živých systémech, např. [[DDT]] a další chlorované uhlovodíky [[aldrin]], [[endrin]], [[toxafen]] atd. V 50. a 60. letech 20. století se tato látka používala masově po celém světě včetně [[Československo|Československa]]. Pozdější výzkumy odhalily, že se jedná o těžko odbouratelný  [[Perzistentní organická látka|perzistentní]] a [[bioakumulace|bioakumulativní]] jed, který se hromadí ve vrcholných článcích [[potravní řetězec|potravního řetězce]] (člověk a [[Masožravec|masožravci]]). V [[Československo|Československu]] bylo používání DDT zakázáno v roce [[1975]], v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s [[malárie|malárií]]. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je regulován [[Stockholmská úmluva|Stockholmskou úmluvou]].
+Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí [[včela|včel]], kontaminace povrchových vod, narušení [[ekosystém]]u nebo jejich kumulace v živých systémech, např. [[DDT]] a další chlorované uhlovodíky [[aldrin]], [[endrin]], [[toxafen]] atd. V 50. a 60. letech 20. století se tato látka používala masově po celém světě včetně [[Československo|Československa]]. Pozdější výzkumy odhalily, že se jedná o těžko odbouratelný [[Perzistentní organická látka|perzistentní]] a [[bioakumulace|bioakumulativní]] jed, který se hromadí ve vrcholných článcích [[potravní řetězec|potravního řetězce]] (člověk a [[Masožravec|masožravci]]). V [[Československo|Československu]] bylo používání DDT zakázáno v roce [[1975]], v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s [[malárie|malárií]]. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je regulován [[Stockholmská úmluva|Stockholmskou úmluvou]].
 Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci.
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 * [[Avicid]]y: přípravky určené k hubení [[ptáci|ptáků]]
 * [[Fungicid]]y: prostředky určené k ochraně před houbovými chorobami
-* [[Herbicid]]y: pesticidy určené k hubení [[rostliny|rostlin]] ([[plevel|plevelů]])
+* [[Herbicid]]y: pesticidy určené k hubení [[rostliny|rostlin]] ([[plevel]]ů)
 * [[Insekticid]]y: přípravky určené k hubení [[hmyz]]u ([[dezinsekce]])
 * [[Molluskocid]]y: prostředky určené k hubení [[měkkýši|měkkýšů]]
-* [[Nematocid]]y: prostředky určené k hubení [[hlístice|hlístic]] a jiných [[červ|červů]]
+* [[Nematocid]]y: prostředky určené k hubení [[hlístice|hlístic]] a jiných [[červ]]ů
 * [[Piscicid]]y: přípravky určené k hubení [[ryby|ryb]]
 * [[Rodenticid]]y: přípravky určené k hubení [[hlodavci|hlodavců]] ([[deratizace]])
@@ Řádek 52: / Řádek 52: @@
 === Podle mechanismu působení <ref name="rfr1">[[Miroslav Šuta]]: ''Chemické látky v životním prostředí a zdraví'' ([[Ekologický institut Veronica]], Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)</ref> ===
-* [[Inhibice|inhibitor]]y acetylcholinesterázy
+* [[Inhibice|inhibitory]] acetylcholinesterázy
 * inhibitory chitin syntetázy
 * antagonista ekdysonu (hmyzí steroid ovlivňující larvální stadium vývoje)
@@ Řádek 104: / Řádek 104: @@
 {{Portály|Životní prostředí|Chemie}}
-[[Kategorie:Pesticidy]]
+[[Kategorie:Pesticidy| ]]
 [[Kategorie:Polutanty]]
 [[Kategorie:Rostlinná výroba]]