Koburkové: Porovnání verzí
napřímení wikiodkazů |
m Náhrada šablon {{Hlavní článek}} -> {{Viz též}} |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
=== Portugalští králové === |
=== Portugalští králové === |
||
{{ |
{{Viz též|Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha}} |
||
Roku [[1836]] se princ [[Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha]] oženil s [[Portugalsko|portugalskou]] královnou [[Marie II. Portugalská|Marií II.]] a stal se tak portugalským králem [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinandem II.]] Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název [[Braganza-Wettin]] (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové [[Petr V. Portugalský|Petr V.]] a [[Ludvík I. Portugalský|Ludvík I.]], vnuk [[Karel I. Portugalský|Karel I.]] a pravnuk [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]] Wettinové vládli v Portugalsku až do roku [[1910]], kdy [[Portugalsko]] vyhlásilo revoluční republiku. |
Roku [[1836]] se princ [[Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha]] oženil s [[Portugalsko|portugalskou]] královnou [[Marie II. Portugalská|Marií II.]] a stal se tak portugalským králem [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinandem II.]] Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název [[Braganza-Wettin]] (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové [[Petr V. Portugalský|Petr V.]] a [[Ludvík I. Portugalský|Ludvík I.]], vnuk [[Karel I. Portugalský|Karel I.]] a pravnuk [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]] Wettinové vládli v Portugalsku až do roku [[1910]], kdy [[Portugalsko]] vyhlásilo revoluční republiku. |
||
Řádek 58: | Řádek 58: | ||
=== Britští králové === |
=== Britští králové === |
||
[[Soubor:Royal Coat of Arms of the United Kingdom.svg|right|150px|Znak Spojeného království]] |
[[Soubor:Royal Coat of Arms of the United Kingdom.svg|right|150px|Znak Spojeného království]] |
||
{{ |
{{Viz též|Dynastie Windsor}} |
||
Belgický král [[Leopold I. Belgický|Leopold I.]] nezahálel a roku [[1840]] vystrojil svatbu své neteři [[Viktorie (britská královna)|královně Viktorii]] a zároveň svému synovci princi [[Albert Sasko-Kobursko-Gothajský|Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému]]. Jejich syn [[Eduard VII.]], vnuk [[Jiří V.]], pravnuci [[Eduard VIII.]] a [[Jiří VI.]] a prapravnučka [[Alžběta II.]] se po nich stali panovníky [[Spojené království|Velké Británie]]. Jejich vnuk král [[Jiří V.]] se za [[První světová válka|první světové války]] vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na [[Windsorská dynastie|Windsorskou dynastii]]. |
Belgický král [[Leopold I. Belgický|Leopold I.]] nezahálel a roku [[1840]] vystrojil svatbu své neteři [[Viktorie (britská královna)|královně Viktorii]] a zároveň svému synovci princi [[Albert Sasko-Kobursko-Gothajský|Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému]]. Jejich syn [[Eduard VII.]], vnuk [[Jiří V.]], pravnuci [[Eduard VIII.]] a [[Jiří VI.]] a prapravnučka [[Alžběta II.]] se po nich stali panovníky [[Spojené království|Velké Británie]]. Jejich vnuk král [[Jiří V.]] se za [[První světová válka|první světové války]] vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na [[Windsorská dynastie|Windsorskou dynastii]]. |
Verze z 7. 5. 2014, 13:35
Dynastie Sachsen-Coburg-Gotha (německy Haus Sachsen-Coburg-Gotha, anglicky House of Saxe-Coburg-Gotha) nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha, dynastie Sasko-Gobursko a Goth(aj)ská nebo Sasko-Gobursko-Goth(aj)ští je původem německá dynastie, v současnosti vládnoucí v Belgii, Spojeném království a zemích Commonwealth Realm. Rodu se někdy říká prostě jen Gothajští. Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sachsen-Coburg und Gotha či česky Sasko-Coburg a Gotha je větev velké dynastie Wettinů, která svým původem pochází ze Saska. Dynastie Sasko-Cobursko-Gothajská vládla postupně v těchto zemích: Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealth Realm. Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský, ale posledním vládnoucím mužským členem rodu je belgický král Filip.
Původ rodu
Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).
A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothajská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak významnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a tím i celého světa.
Obsazování trůnů a vzestup rodu
Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny.
- 1831 - Leopold von Sachsen-Coburg und Gotha se stal belgickým králém jako Leopold I. Belgický
- 1837 - Ferdinand August von Sachsen-Coburg und Gotha se stal portugalským králem Ferdinandem II. a spoluvládcem své ženy královny Marie II.
- 1840 - princ Albert von Sachsen-Coburg und Gotha se oženil s britskou královnou Viktorií
- 1887 - Ferdinand von Sachsen-Coburg und Gotha se stal bulharským knížetem Ferdinandem I. a v roce 1908 carem (králem).
- 1901 - syn prince Alberta Sasko-Koburského a královny Viktorie se stal britským králem jako Eduard VII.
Belgičtí králové
Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda George Christiana Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.
- Leopold I. - (1831-1865)
- Leopold II. - (1865-1909)
- Albert I. - (1909-1934)
- Leopold III. - (1934-1951), abdikoval, zemřel v roce 1983
- Baudouin I. - (1951-1993)
- Albert II. - (1993-2013), abdikoval
- Filip - (2013 až dosud)
Portugalští králové
Roku 1836 se princ Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.
- Ferdinand II. - (1836-1853)
- Petr V. - (1853-1861), jeho syn
- Ludvík I. - (1861-1889), jeho bratr
- Karel I. - (1889-1908), jeho syn
- Manuel II. - (1908-1910), jeho syn, vyhnán revolucí
Britští králové
Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.
- Eduard VII. - (1901-1910)
- Jiří V. - (1910-1936), v roce 1917 přejmenoval dynastii na Windsorskou
- Edvard VIII. - (1936 ), abdikoval
- Jiří VI. (1936-1952)
- Alžběta II. - (od 1952)
Bulharští carové
V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001-2005 stal bulharským premiérem.
- Ferdinand I. - (1887-1918), abdikoval, zemřel v roce 1948
- Boris III. - (1918-1943)
- Simeon II. - (1943-1946), vládli za něj regenti
Rozsah vlády
Ovládaná území na počátku 20. století
- králové v:
- vévodové v:
Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.
Ovládaná území na počátku 21. století
Související články
- Wettinové
- Sasko-kobursko-gothajské vévodství
- Seznam belgických králů
- Seznam portugalských králů
- Seznam britských králů
- Seznam bulharských carů
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasko-Kobursko-Gothajští na Wikimedia Commons