Hořčice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl. |
Hypertext odkazy značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
[[Soubor:Bread with mustard.JPG|náhled|vpravo|Horčice rozetřená na [[chléb|chlebu]]]] |
[[Soubor:Bread with mustard.JPG|náhled|vpravo|Horčice rozetřená na [[chléb|chlebu]]]] |
||
'''Hořčice''' je dochucovací přípravek v podobě husté žluté nebo žlutohnědé pasty vyrobené z mletých [[Hořčičné semínko|hořčičných semínek]] smíchaných s [[voda|vodou]], [[ocet|octem]], [[Chlorid sodný|solí]], [[cukr]]em, mletým [[koření]]m, [[olej]]em nebo jinou [[kapalina|kapalinou]]. Může být přibarvená [[kurkuma|kurkumou]]. Má ostrou, mírně až silně pálivou chuť. V Československu a v raných devadesátých letech 20. století bývala konzervována [[kyselina benzoová|kyselinou benzoovou]]. Dnes jsou především kvalitní hořčice nabízeny bez konzervačních látek. |
'''[[Kremžská hořčice|Hořčice]]''' je dochucovací přípravek v podobě husté žluté nebo žlutohnědé pasty vyrobené z mletých [[Hořčičné semínko|hořčičných semínek]] smíchaných s [[voda|vodou]], [[ocet|octem]], [[Chlorid sodný|solí]], [[cukr]]em, mletým [[koření]]m, [[olej]]em nebo jinou [[kapalina|kapalinou]]. Může být přibarvená [[kurkuma|kurkumou]]. Má ostrou, mírně až silně pálivou chuť. V Československu a v raných devadesátých letech 20. století bývala konzervována [[kyselina benzoová|kyselinou benzoovou]]. Dnes jsou především kvalitní hořčice nabízeny bez konzervačních látek. |
||
První hořčici (jako směs rozemletých semínek s vinným moštem) používali starověcí Řekové a Římané.<ref>{{Citace elektronické monografie |
První hořčici (jako směs rozemletých semínek s vinným moštem) používali starověcí Řekové a Římané.<ref>{{Citace elektronické monografie |
Verze z 27. 9. 2022, 02:27
Hořčice je dochucovací přípravek v podobě husté žluté nebo žlutohnědé pasty vyrobené z mletých hořčičných semínek smíchaných s vodou, octem, solí, cukrem, mletým kořením, olejem nebo jinou kapalinou. Může být přibarvená kurkumou. Má ostrou, mírně až silně pálivou chuť. V Československu a v raných devadesátých letech 20. století bývala konzervována kyselinou benzoovou. Dnes jsou především kvalitní hořčice nabízeny bez konzervačních látek.
První hořčici (jako směs rozemletých semínek s vinným moštem) používali starověcí Řekové a Římané.[1]
Druhy hořčice
- Hořčice kremžská – původem je z rakouského města Kremže, vyrábí se ze směsi semen bílé a černé (hnědé) hořčice, obsahuje viditelně hrubě mleté černé slupky a vyšší procento cukru. Přibarvená kremžská hořčice má žlutohnědou barvu a nepřibarvená má šedohnědou.
- Dijonská hořčice – na rozdíl od plnotučné a kremžské hořčice, které se vyrábějí ze semen hořčice seté, se vyrábí ze semen brukve sítinové
- Plnotučná hořčice
Galerie
-
Jemně mleté hořčičné semeno – hořčičný prášek
-
Obyčejná hořčice přibarvená kurkumou
-
Sladká bavorská hrubozrnná hořčice
-
Francouzská dijonská hořčice
-
Francouzská kremžská hrubozrnná hořčice
Reference
- ↑ PARYSOVÁ, Dagmar. HOŘČICE - PIKANTNÍ POMOCNICE [online]. Femina.cz [cit. 2008-08-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hořčice na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo hořčice ve Wikislovníku