[[Soubor:Coat of arms of the Duchy of Brabant.svg|náhled|Erb [[Brabantské vévodství|Brabantského vévodství]].]]
[[Soubor:Coat of arms of the Duchy of Brabant.svg|náhled|Erb [[Brabantské vévodství|Brabantského vévodství]].]]
[[Soubor:Prinses Elisabeth op 21 juli 2017.png|náhled|V současné době je držitelkou titulu [[Elisabeth Belgická|princezna Elisabeth, '''vévodkyně z Brabantu''']].]]
[[Soubor:Gules a fess argent.svg|náhled|142x142pixelů|Erb hrabat z Lovaně]]
[[Soubor:Gules a fess argent.svg|náhled|142x142pixelů|Erb hrabat z Lovaně]]
'''Vévoda z Brabantu''' ([[Nizozemština|nizozemsky]]: ''hertog van Brabant'', [[Francouzština|francouzsky]]: ''duc de Brabant'') byl formálně od roku 1183/1184 vládcem [[Brabantské vévodství|Brabantského vévodství]]. Titul vytvořil císař Svaté říše římské [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrich Barbarossa]] ve prospěch [[Jindřich I. Brabantský|Jindřicha I.]] z rodu Reginar, syna Geoffroye III. Lovaňského (který byl v té době vévodou z [[Dolní Lotrinsko|Dolního Lotrinska]]). Brabantské vévodství bylo feudálním vyvýšením stávajícího titulu [[lankrabě]] z Brabantu (od 1085/1086). Jednalo se o císařské léno, které bylo přiděleno hraběti Jindřichovi III. Lovaňskému krátce po smrti předchozího hraběte z Brabantu Hermana II. Lotrinského (* 20. září 1085). Ačkoli odpovídající hrabství bylo poměrně malé (omezené na území mezi řekami Senne a [[Dender]]), jeho název byl od 13. století aplikován na celou zemi pod kontrolou vévodů. V roce 1190, po smrti Geoffroye III., se Jindřich I. stal také vévodou Lotrinským.
'''Vévoda z Brabantu''' ([[Nizozemština|nizozemsky]]: ''hertog van Brabant'', [[Francouzština|francouzsky]]: ''duc de Brabant'') byl formálně od roku 1183/1184 vládcem [[Brabantské vévodství|Brabantského vévodství]]. Titul vytvořil císař Svaté říše římské [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrich Barbarossa]] ve prospěch [[Jindřich I. Brabantský|Jindřicha I.]] z rodu Reginar, syna Geoffroye III. Lovaňského (který byl v té době vévodou z [[Dolní Lotrinsko|Dolního Lotrinska]]). Brabantské vévodství bylo feudálním vyvýšením stávajícího titulu [[lankrabě]] z Brabantu (od 1085/1086). Jednalo se o císařské léno, které bylo přiděleno hraběti Jindřichovi III. Lovaňskému krátce po smrti předchozího hraběte z Brabantu Hermana II. Lotrinského (* 20. září 1085). Ačkoli odpovídající hrabství bylo poměrně malé (omezené na území mezi řekami Senne a [[Dender]]), jeho název byl od 13. století aplikován na celou zemi pod kontrolou vévodů. V roce 1190, po smrti Geoffroye III., se Jindřich I. stal také vévodou Lotrinským.
Vévoda z Brabantu (nizozemsky: hertog van Brabant, francouzsky: duc de Brabant) byl formálně od roku 1183/1184 vládcem Brabantského vévodství. Titul vytvořil císař Svaté říše římské Fridrich Barbarossa ve prospěch Jindřicha I. z rodu Reginar, syna Geoffroye III. Lovaňského (který byl v té době vévodou z Dolního Lotrinska). Brabantské vévodství bylo feudálním vyvýšením stávajícího titulu lankrabě z Brabantu (od 1085/1086). Jednalo se o císařské léno, které bylo přiděleno hraběti Jindřichovi III. Lovaňskému krátce po smrti předchozího hraběte z Brabantu Hermana II. Lotrinského (* 20. září 1085). Ačkoli odpovídající hrabství bylo poměrně malé (omezené na území mezi řekami Senne a Dender), jeho název byl od 13. století aplikován na celou zemi pod kontrolou vévodů. V roce 1190, po smrti Geoffroye III., se Jindřich I. stal také vévodou Lotrinským.
V roce 1288 se vévodové z Brabantu stali také vévody z Limburgu. Titul v roce 1430 připadl burgundským vévodům. Později následoval burgundské dědice až do francouzské revoluce, ačkoli severní část území Brabantu ve skutečnosti řídily v průběhu 17. a 18. století Spojené provincie.
Titul vévody nebo vévodkyně z Brabantu dnes označuje, od vydání královského dekretu ze dne 16. prosince 1840 (pozměněného v roce 1991), dědicebelgického trůnu. Současným držitelem je princezna Elisabeth.
V současném Belgickém království byl titul „vévoda z Brabantu“ obnoven jako dynastický titul u dvora a je tradičně přidělován nejstaršímu synovi nebo dceři panovníka (přestože provincie Severní Brabantsko, která byla součástí historického vévodství, je nyní součástí Nizozemska a je tomu tak od roku 1648).
Nejstarší syn nebo dcera se automaticky stane vévodou/vévodkyní z Brabantu, když se jeho/její otec stane králem Belgičanů; neexistuje žádná ceremonie ani formální přísaha, kterou musí nový vévoda/vévodkyně složit. Když vévoda z Brabantu ztratí svého otce nebo pokud abdikuje, jeho titul přejde na dalšího v linii následnictví a stane se novým králem Belgičanů. Na rozdíl od úřadu krále Belgičanů nemusí nejstarší dítě panovníka dosáhnout věku 18 let, aby se stalo vévodou z Brabantu. Pokud však vévoda nebo vévodkyně z Brabantu nedosáhla věku 18 let, nemůže, jak stanovuje ústava, nastoupit na belgický trůn. Když se princ nebo princezna stane vévodou z Brabantu, má tento titul přednost před ostatními tituly: princ nebo princezna Belgická.[1]
Poslední vévoda z Brabantu se stal králem v roce 2013 a přenesl titul na své nejstarší dítě. Současné vévodkyni Elisabeth bylo pouhých 12 let, když se stala vévodkyní v roce 2013. Vévodové a vévodkyně z rodu Belgičanů (do roku 1920 Koburkové) jsou následující:
Článek 1, alinea 2, královského výnosu ze dne 16. prosince 1840 říká od novely v roce 2001: „Titul vévody z Brabantu nebo vévodkyně z Brabantu bude v budoucnu nosit princ nebo princezna, starší syn nebo dcera krále, a pokud chybí, princ nebo princezna, starší syn nebo dcera staršího syna nebo dcery krále“.[2]
